Podle učitelky matematiky Jany Šaldové ze Základní školy Na Pražské v Pelhřimově tento způsob testování rozhodně dobrý je, ale je nutné zvážit, jak děti prověřovat. „Žáci pátých a devátých tříd byli podle mě testováni podivným způsobem. Slyšela jsem hlouček deváťáků, jak se smějí, že při poslechové části u anglického jazyka mohli díky dlouhým pauzám mezi otázkami bez problému opisovat. A na testování, při němž by se těmto nekalým praktikám zamezilo, není čas," podělila se o svůj názor Šaldová s tím, že je složité posoudit, zda byly testy těžké.

„Žáci tvrdí, že ano. My učitelé jsme je neviděli. Děti jsme připravovali pouze na základě vzorů, které jsme měli k dispozici před hlavním celostátním testováním. Obávám se, že tento způsob zkoušek ale není úplně korektní. Každá škola bude mít zájem své výsledky zlepšovat. Proto jsou také žáci speciálně na tyto testy dlouho předem připravováni," pokračovala Šaldová.

Co je spravedlivé?

Podle učitelky se školy už poučily. „Například u matematické části bylo dobře vidět, že její autoři chtěli po žácích především použití matematiky  v běžném životě. My žáky  na základních školách učíme spíše postupům, s jejichž pomocí zvládnou nadcházející test," dodala učitelka Jana Šaldová.

Rozporuplný postoj k testům zastává učitelka českého jazyka ze Základní školy v Nové Cerekvi Blanka Pavlů. „Podle mého názoru nejsou výsledky ve všech případech směrodatné. Z internetových diskusí jsem se dozvěděla šokující informaci o tom, jak na některých základních školách dochází k různým formám napomáhání. Vůči našim dětem, které pracovaly samostatně, to považuji za silně nespravedlivé," míní Pavlů.

„Nehledě na fakt, že organizace celé akce je časově náročná a vyžaduje přinejmenším odborníky s jistou počítačovou gramotností," doplnila Blanka Pavlů.
Jako velký přínos vidí testování angličtinářka Jana Sankotová z Gymnázia v Pelhřimově. „Osobně jsem o nutnosti a využitelnosti celoplošného testování naprosto přesvědčená. Děti je nutné testovat. Navíc celoplošné testování je perfektní zpětnou vazbou nejen pro žáky, ale i pro rodiče a učitele," uvedla Sankotová. Domnívá se, že je nutné vědět, jestli základní školy splňují, co od nich ministerstvo školství očekává. V testování spatřuje i přínos pro střední školy.

Bylo málo času

„Celý projekt je ale teprve v plenkách. Neustále se zkouší. Pokud by se toto testování dobře nastavilo a pravidelně se prověřovala jeho správnost, bylo by to pro střední školy rozhodně přínosem. Možná by se na základě výsledků z tohoto testování mohli žáci dostávat na střední školy. Jako je tomu například u některých vysokých škol – studenti mají plusové body nebo jsou přijati bez přijímacích zkoušek, pokud dostanou u státní maturity jedničku nebo mají z celé maturity určitý průměr," nastínila Sankotová.

Žák deváté třídy Základní školy v Košeticích Jan Strnad, který úspěšně absolvoval přijímací zkoušky právě na pelhřimovské gymnázium, zhodnotil testy jako lehké. „Zdály se mi celkem jednoduché. Nejlépe se mi dělala matematika. Akorát si myslím, že na testy bylo docela málo času," řekl Jan Strnad.
Podle vedoucího odboru školství Krajského úřadu v Jihlavě Miroslava Pecha je testování žáků smysluplné, ale byl by rád, kdyby postupem času mělo i nějakou jinou hodnotu než prověřování úrovně základních škol.

„Pro žáky by testování mělo sloužit jako pomocník pro další kariérní růst a být předstupněm pro přijetí na střední školy. Uvidíme, jak se celý záměr vyvine do budoucna," uzavřel Pech.

Nela Kyselová, Karolína Hovorková