VYBERTE SI REGION

Turisté si ze zahraničních cest vozí úplavici i salmonelu

Žďársko - Úplavice, salmonela či legionelóza jsou nevítané suvenýry, které si lidé ze Žďárska v posledním roce přivezli ze zahraničí. O něco dříve se nakazili rovněž leptospirózou importovanou z Turecka, malárií z Pobřeží slonoviny, tularémií z Řecka či pandemickou chřipkou ze Španělska.

17.3.2012
SDÍLEJ:

španělský tapas, miniporce jídlaFoto: shutterstock.com

„Patrně nejzávažnější byla loni legionelóza, kterou se pacient nakazil v Itálii. Rezervoárem bakterií je vodní systém, pak se nákaza šíří inhalací aerosolu s legionelami především z klimatizací a v hotelových sprchách,“ uvedla vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Legionelóza nejčastěji probíhá jako těžký zápal plic, u osob s oslabenou imunitou může skončit smrtí.

V zahraničních destinacích je však možné se nakazit i dalšími nemocemi. Proti řadě z nich ale existuje očkování.

„Člověk, který se chystá do zahraničí, by si měl hlavně zkontrolovat platnost očkování proti tetanu a pak konzultovat situaci v té které zemi v ambulanci cestovní medicíny. Minimálně však měsíc až šest týdnů před odjezdem,“ sdělila Mašová.

Žádná žloutenka

Loni se oproti předešlým letem na Žďársku neobjevil žádný případ importované žloutenky typu A i B. Lékaři to přičítají faktu, že se lidé více zajímají o prevenci nemocí, proti kterým existuje vakcína.

„Zájem o očkování před cestou do ciziny stoupá, stejně jako počet konzultací, o které nás pacienti žádají,“ uvedl primář infekčního oddělení novoměstské nemocnice Miloslav Šťastník.

To potvrzuje i lékař Miroslav Kříž ze žďárského očkovacího centra cestovní medicíny. Zdůrazňuje, že je důležité přijít s dostatečným předstihem, aby vakcína cestovatele skutečně ochránila.

„Nejčastěji očkujeme proti žloutenkám. Vakcína proti typu A+B je výhodnější, avšak lidé často přijdou pozdě, takže je už můžeme naočkovat jenom proti typu A,“ sdělil Kříž.

U třídávkové vakcíny proti hepatitidě A+B totiž nastupuje ochranný efekt až po druhé dávce, která se aplikuje za měsíc po první. V časové tísni si tak cestovatelé nechávají píchnout alespoň první ze dvou injekcí proti žloutence typu A, kde účinek nastupuje už po deseti dnech.

---------------

Kdy se očkovat?

Cesta do zahraničí

Minimálně dva týdny před odjezdem by se měl nechat očkovat proti břišnímu tyfu například ten, kdo míří do zemí ve Středozemí, nebo třeba do Indočíny. Injekce za 550 korun chrání tři roky.

Injekce proti žluté zimnici je povinná v rovníkové Africe či v Peru. Dávka za 500 korun funguje deset let, očkovat se ale musí deset dnů předem a je povinné mít tento údaj vyznačen v mezinárodním očkovacím průkazu. Při „mladším“ očkování nechají turistu na hranicích, dokud nebude platné.

Poutníci do Mekky musejí mít povinně očkování proti meningokoku typu A+C, což se doporučuje i v Indočíně a rovníkové Africe. Vakcína proti žloutence typu A+B se skládá ze tří dávek, ochrana vzniká po druhé z nich, aplikované měsíc po první. Třetí vakcína za 69 měsíců zajišťuje doživotní imunitu; dávka vyjde cca na 15OO Kč.

Autor: Lenka Mašová

17.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies