VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úpravna vody Želivka letos slaví čtyřicet let

Pelhřimovsko – Úpravna vody Želivka slaví kulaté výročí, protože právě uplynulo čtyřicet let od spuštění provozu. Stavbě úpravny a vodní nádrže Švihov, která ovlivnila osudy mnoha lidí z dnes zatopených obcí, předcházela však historie ještě delší.

16.6.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Úpravna vody ŽelivkaFoto: archiv společnosti Pražské vodovody a kanalizace

Povodí Želivky poutalo pozornost už od začátku dvacátého století. Samotný výběr staveniště trval zhruba třiadvacet let.

„První přehrada v povodí Želivky, nádrž Sedlice, byla postavena ve dvacátých letech, první projekt nádrže Švihov je z roku 1941 a dnešní hráz stojí téměř přesně na místě, které bylo vybráno již v roce 1943," popsal mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace Ondřej Pokorný.

V roce 1949 byla podle jeho slov zřízena Ústřední vodohospodářská kancelář, která v roce 1955 předložila první komplexní studii o vodním díle Želivka a zásobení pražské aglomerace pitnou vodou ze Želivky.

Konečný projekt došel schválení v roce 1964 a hned v prosinci toho roku se začalo stavět. Přitom už v padesátých letech se v povodí Želivky činili odborníci při hydrologických, geologických, biologických a dalších průzkumech, které řešily problematiku výstavby, a hlavně fungování vodárenské nádrže.

Součástí projektu byla také výstavba nových domů pro vystěhované obyvatele obcí určených k zatopení a spolu s tím přemístění zemědělské a  průmyslové výroby. Mezi vysídlené obce patřila Sedlice, Onšovec, Všebořice, Zahrádka nebo Dolní Kralovice.

Rodák vzpomíná

Miloši Pínovi nebylo ještě ani dvacet let, když se jeho rodina v roce 1970 musela z Dolních Kralovic vystěhovat. Věděl odmalička, že je má zatopit právě vznikající vodní nádrž Švihov. 

Neunikly mu průzkumy, které se v povodí Želivky v jeho dětství konaly. „Když mi bylo deset, vídali jsme u řeky průzkumníky chytající ryby, a protože nám to šlo lépe než jim, pověřili nás, abychom jim pomáhali. Ryby jsme nalovili, předali a pak jsme je vykuchané zase dostali zpátky," vyprávěl Miloš Pína.

Nevzpomíná na vystěhování rád

Na samotné stěhování nemá pěkné vzpomínky. „Jezdil jsem tenkrát do učení do Vlašimi. Jednou večer jsem se vrátil domů a rodina už byla pryč. Ještě dvě noci jsem pak v rodném městečku strávil, než pro mě třetí večer přijeli policisté," vzpomínal na stěhování do nových Dolních Kralovic, kde dnes žije. Nebyl jediný, koho musela vyzvedávat policie.

Vystěhování potkalo dva a půl tisíce obyvatel ze 486 domů. Nová výstavba byla soustředěna do Vraždových Lhotic, v jejichž blízkosti byly založeny nové Dolní Kralovice. Vzniklo tam 112 bytových jednotek v rodinných domcích, včetně veškeré občanské vybavenosti. Dále byly postaveny bytové domy v Humpolci a mimo Pelhřimovsko také v Benešově, Vlašimi, Zruči nad Sázavou, Ledči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou.

„Pro lidi, kteří měli třeba ve Vlašimi zaměstnání, bylo docela příhodné odstěhovat se za prací a nemuset už víc dojíždět. Vznikajícím novým Dolním Kralovicím jsme zpočátku říkali betonové město. Nebyl tu jediný strom, ale dnes už je z nich pěkné místo k žití. Jenom vodu bychom nemuseli mít tak drahou," povzdychl si pamětník.

Nadšení šlo od vystěhovaných obyvatel těžko očekávat. „Jejich skutečné reakce nikde přímo zaznamenány nejsou, ale byly samozřejmě většinou negativní. Málokdo opouští rád místo, kde se narodil, vyrostl nebo je s ním nějakým způsobem spjatý. Na druhou stranu se všichni obyvatelé přestěhovali do moderních domů a bytů první kategorie s veškerou občanskou vybaveností, což mnohé smířilo s nutností se stěhovat," doplnil Pokorný. Díky jejich oběti navíc vznikl nejdůležitější zdroj pitné vody pro Prahu a další města a vesnice v Kraji Vysočina a středních Čechách.

Za čtyřicet let existence úpravny se událo pár změn. „Za prvé prošla v osmdesátých letech minulého století rozšířením, které zvýšilo její výkon až na sedm tisíc litrů upravené vody za sekundu. Další velkou změnou byla privatizace infrastrukturního majetku. Od roku 1998 je provozovatelem úpravny společnost Pražské vodovody a kanalizace. Vlastníkem je akciová společnost Úpravna vody Želivka. V neposlední řadě je třeba jmenovat i investiční činnost, kdy byly ve spolupráci se správcem majetku – Pražskou vodohospodářskou společností – investovány nemalé prostředky jak do stavební části, tak především do rekonstrukce technologií pro úpravu vody," shrnul zásadní milníky vedoucí operativního oddělení úpravny vody Josef Parkán.

Dominika Dufková

Autor: Redakce

16.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
4

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Česko zažilo neobvykle slunný den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies