VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úroveň vzdělávání je nesrovnatelně lepší, říká ředitelka DDM

Třebíč - Dům dětí a mládeže v Třebíči má za sebou první rok v nových prostorách. Ředitelka Jarmila Pavlíčková je v novém místě spokojená.

20.1.2016
SDÍLEJ:

Ředitelka DDM Třebíč Jarmila Pavlíčková.Foto: Deník/ František Vondrák

Jak se vám v novém líbí?

Jsme spokojeni. Po přestěhování z prostor, ve kterých jsme byli, je to nesrovnatelné. Úroveň vzdělávání a dalších činností je tady nesrovnatelně lepší.

Jaký byl první rok?

Byl hektický. Měli jsme pouhých čtrnáct dní na přestěhování. Nechtěli jsme dlouho přerušovat činnost. Začínali jsme přesně před rokem 19. ledna. Ještě jsme neměli všechno stoprocentně zařízené. Měli jsme svoji běžnou činnost a k tomu jsme půl roku vše dodělávali. Žili jsme v krabicích.

Před přestěhováním byla u některých lidí k umístění DDM v Borovině nedůvěra. Podařilo se vám ji za rok změnit?

Určitě. Na akce a činnosti sem přišlo mnohem více lidí, než na Hrádek či Domek. I dříve jsme měli dvě budovy na Hrádku a na Domku. Dítě, které bydlelo u Alfy a chtělo chodit na keramiku, stejně muselo jezdit přes celé město na Hrádek. Kdo chtěl chodit do šachů a bydlel na Hájku, tak musel jet přes celou Třebíč do Domků.

Dopravní dostupnost je tu lepší než na Hrádku.

Pěkně se sem zajede. Je tady parkoviště, které jsme ani u Hrádku ani u Domku neměli. Navíc sem zajíždí městská doprava. Kdežto k bývalým budovám nám takto blízko žádná doprava nezajížděla. Hlavně večer je hodně využívaná.

Takže s umístěním jste spokojeni.

Na jednu stranu je sem dobrá dostupnost a zároveň máme za zády přírodu. Máme spoustu kroužků, které jsou zaměřeny turisticky a přírodovědně. Takže nám toto místo splňuje vše, co potřebujeme. Určitě bychom nikdy nechtěli být v centru města.

Žádný úbytek dětí jste po přestěhování neměli?

Samozřejmě vše má své pro a proti a nikdy se nezavděčíte všem. Také se stalo, že se někdo loni v lednu odhlásil. Ale zároveň další děti přibyly. Ve výsledku máme v novém školním roce o šedesát členů více. Nyní máme 1 108 členů od předškolního věku až po dospělé. Z čehož největší skupinou jsou žáci.

A počet kroužků?

Je pořád stejný, kolem pětasedmdesáti. Ne všechny kroužky se vždy naplní. Ale máme možnost, že se účastníci mohou během roku hlásit, a v případě zájmu ho otevřeme. Příkladem je třeba jóga, kterou nyní otevíráme.

Máte mezi kroužky novinky?

Letos jsme nově otevřeli kroužek železničního modeláře. Máme na něj speciální místnost, což je také výhoda oproti minulosti. Máme zde pro kroužky místnosti, které jsou tematicky stejně zaměřené. A nemusíme dělat provizoria, jako když jsem na Hrádku měla angličtinu v počítačové učebně. Nyní je v jazykové učebně. Místností je tady více, než jsme měli na Hrádku a na Domku.

A zároveň nemusíte řešit věci, jako v posledním roce na Hrádku.

Je tady teplo a neprší sem. Tam to již byla úplně krizová situace. Dělali jsme všechno pro to, aby se tam alespoň účastníci cítili dobře. Ale pro nás to bylo o vylévání vody z bazénku a podobných činnostech.

Je něco, co se nám za rok nepovedlo?

Nestíháme všechno, co bychom chtěli. Máme namyšleno spoustu akcí, ale ne všechny jsou zrealizované. Ale nemyslím, že by bylo něco, co se nám nepovedlo. Naopak, nyní například na hvězdárně jsme udělali bezbariérový přístup, který budeme během února finálně otevírat.

Mají lidé o hvězdárnu zájem?

Máme tam perfektní vedoucí paní Švihálkovou. Začínalo to astronomickým kroužkem o dvou dětech. Nyní jich je pětadvacet. V úterý je tam kroužek pro rodiče s dětmi. Páteční pozorování je nyní každý týden. Pořádají i výlety do planetária a besedy s odborníky.

Co dalšího vás čeká ve druhém roce?

Máme zažádáno o projekt z ministerstva školství na nadané děti. Pokud nám to vyjde, tak bychom měli dělat týden vědy a techniky. Děláme pět projektů ze Zdravého města a čekáme na další dotační výzvy, které budou vypsány.

Přes léto děláte i příměstské tábory, o které bývá velký zájem.

V loňském roce jsme je měli již plně obsazené. Minulý týden jsme dali na webové stránky letošní. Máme jich tam osm a dva z nich již budeme muset pravděpodobně příští týden stopnout, protože budou plné.

Měli jste soutěž o nový název.

Dodnes stále všichni říkají na Hrádku. Takže jsme chtěli nějaký nový neoficiální název. Oficiální samozřejmě zůstává Dům dětí a mládeže Třebíč. V průběhu soutěže ještě vznikl nápad na maskota.

Jaký bude nový název?

Áčko. Protože jsme áčka, jsme první a dobří. A maskot bude kocourek jménem Bopík.

Autor: František Vondrák

20.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
14 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies