VYBERTE SI REGION

Úzká kazajka, říká o školství matka, která si děti učí sama

Pelhřimovsko – Blíží se konec školního roku a děti čeká vysvědčení. Ne všechny ale chodí do tradiční školy. Část se jich vzdělává doma, kde roli učitelů většinou hrají rodiče.

25.6.2013
SDÍLEJ:

Mikuláš a Matyáš se svoji matkou Hanou Konvalinkovou při výuce. Foto: Eva Leligdonová

Pohledy na tento typ vzdělávání se různí.

Jedním z „domácích učitelů" svých dvou synů – 11letého Matyáše a 9letého Mikuláše – je i Hana Konvalinková z Počátek, povoláním učitelka angličtiny.
„Vystudovala jsem pedagogickou fakultu, ale nikdy jsem neučila. České školství je pro mě moc úzká kazajka. Už jako dítě dítě nemám na základní školu dobré vzpomínky," říká žena s tím, že jedním z důvodů výuky doma bylo i to, že tráví s dětmi mnohem víc času a má na jejich vzdělání přímý vliv.
„Není to tak, že bych nevěřila nebo kritizovala práci učitelů na základních školách. Podle mě podávají v dané situaci vlastně velice dobré výkony, ale problém vidím v tom, že kolektiv dětí místně a věkově příslušných je vlastně velice nepřirozeným kolektivem. Navíc jsou to kolektivy velké. Vzdělávání potřebuje koncepční a důslednou reformu," zdůrazňuje Konvalinková s tím, že hlavní je naučit děti, jak si ve velkém množství informací které dnes mají k dispozici, najít tu správnou, a vést je ke kritickému myšlení.

Vyvrací také to, co si podle ní myslí někteří lidé – že by za výuku doma dostávala nějaké peníze. „Byl jsem ve škole jen jeden den. Od 1. třídy nás učí mamka doma. Učení doma je lepší než ve škole a víc mě baví," říká starší Matyáš. Jeho matka se podle svých slov při výuce  inspiruje waldorfskou školou.

„Bohužel nikde v okolí se tento typ výuky nevede, to je taky jeden z důvodů, proč učím kluky doma," vysvětluje Hana Konvalinková.

Nemá obavu ze sociálního vyloučení svých dětí? „Myslíte, že je zdravé prostředí kolektivu dvaceti až pětadvaceti stejně starých dětí? Tak to přece v normálním životě nefunguje. Velkým přínosem by podle mě bylo kolektiv na základních školách věkově rozrůznit. A pokud je dítě aspoň průměrně inteligentní, dožene socializaci velmi rychle. To samé ho přece potkává i v běžném životě, třeba při přechodu na střední školu nebo změně zaměstnání," brání se Konvalinková a  zdůrazňuje, že její děti nejsou izolované už tím, že chodí na kroužky a mají kamarády.

Výuka u Konvalinků nemá přesný začátek, začíná mezi osmou a devátou hodinou a skončí v poledne, kdy matka-učitelka připravuje oběd.
„Pokud jsme něco nestihli dodělat, probíráme to s kluky u vaření. Odpoledne jsou kroužky a sporty nebo jdeme jen tak ven," dodává Konvalinková.
„Hlavní předměty jako český jazyk nebo matematika se obyvkle učíme v blocích, třeba dva týdny češtinu, dva týdny matematiku. Využíváme i internet. Když třeba v přírodopise probíráme ryby, děti si samy řeknou, kterou by chtěly probrat podrobněji a najdou si o ní samy informace, které pak porovnáváme," dodává „domácí" učitelka.

Než se sžily

Jak se na tento typ výuky dívají učitelé z „běžných" škol? „Hodně záleží na rodině, jak moc se dítěti věnuje. Na mém předchozím působišti v Českém Rudolci byla jedna rodina, která po prvním stupni domácího vzdělávání přešla na naši školu. Nabyl jsem dojmu, že děti jsou inteligentní a mají obrovské množství informací, ale po nástupu do běžné školy trochu pokulhávalo jejich pracovní tempo, protože předtím měly třeba na úkol víc času, a také vztahové věci. Trvalo to asi rok, než se sžily s kolektivem, ale nakonec se s tím dokázaly vyrovnat," říká ředitel hornocerekvické základní školy Václav Čech.
O něco kritičtější názor má učitelka humpoleckého gymnázia a zároveň výchovná poradkyně Ivana Taičmanová.

„S domácím vzděláváním nesouhlasím, a to hlavně proto, že dítěti, které je vzděláváno doma, chybí sociální kontakt s vrstevníky i s učiteli, tedy cizími dospělými lidmi."

Přezkušování

I děti vzdělávané individuálně musí být „zapsány" na některé ze škol. Třeba na košetickou základní školu jich na přezkušování chodí šest.
„Měly by předvést to, jak s rodiči pracují a co umí. Jak bude dítě prezentovat své dovednosti, jestli jen předvede, jak se s rodiči učí, nebo bude muset napsat třeba čtvrtletku z matematiky, to záleží na domluvě rodičů a školy. Někdo má klasické sešity, někdo zase přinese třeba nějaké výrobky – je to různé," říká ředitel školy Jaroslav Skolek.

Dodává, že se zkoušením nebývá problém a děti přicházejí připravené. Pouze jednou musela škola individuální vzdělávání ukončit, protože žák nevyhověl. „Dítě hodnotí rodič, my jako škola pouze posoudíme, zda je to hodnocení objektivní," dodává Skolek s tím, že pro školu přezkušování znamená vyčlenit asi půl dne na jednoho žáka.

Každý půlrok musí u školy, kde jsou evidováni, absolvovat zkoušky také Matyáš a Mikuláš Konvalinkovi. „Komise s nimi projde  látku ročníku a pak dá prostor, aby sami předvedli to, co je zajímá a na co mají talent. Děti nejsou ze zkoušek nijak stresované a naopak se na ně těší," říká Konvalinková.

Jak funguje domácí vzdělávání
Domácí vzdělávání je alternativní formou vzdělávání. Dítě vyučují obvykle rodiče nebo učitel rodiči delegovaný. Tato forma je běžná na celém světě, v Evropě je povoleno všude kromě Německa, které kromě dětí z cirkusových rodin toto vzdělávání zakazuje a hrozí vězením a odebráním dětí rodičům, které by děti neposílaly do školy. Naopak v USA nebo Velké Británii lze děti takto vzdělávat i na středoškolské úrovni. V Česku je domácí vzdělávání od roku 2005 uzákoněno jako jedna z forem individuálního vzdělávání pro žáky 1. stupně ZŠ (ročně jde asi o 500 dětí) a letos po šestiletém testování stát odsouhlasil i možnost výuky na 2. stupni ZŠ.  Stoupenci argumentují třeba tím, že domácí vzdělávání je efektivnější tím, že se může postupovat pro žáka optimálním tempem a mohou se využívat optimální vyučovací metody. Naopak odpůrci se nejčastěji bojí o dostatečnou socializaci dětí.
Žáci jsou vzděláváni v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem, potažmo Školním vzdělávacím programem školy, kam je dítě zapsáno. Nejméně dvakrát za školní rok jsou výsledky vzdělávání hodnoceny, tj. žáci jsou ve škole „přezkoušeni". Rodič-učitel musí mít pro 1. stupeň ZŠ nejméně maturitu a pro druhý stupeň bakalářské vzdělání, jinak si musí najmout jiného učitele.  Škola může dohodu o zařazení dítěte do domácího vzdělávání vypovědět, neplní-li rodiče podmínky dohody.

Eva Leligdonová, Zuzana Rodová

Autor: Redakce

25.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies