Její závod ve žďárské průmyslové zóně, kde je zaměstnáno přibližně tisíc lidí, patří do divize Fluid a zabývá se výrobou palivových, potrubních a jiných systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a jiných médií v automobilech.

„V březnu tento záměr projednají zastupitelé," potvrdil starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. Společnost v první fázi požaduje tři hektary pozemků v bystřické průmyslové zóně. „Celkem má zájem o osm hektarů, aby se pak měla kam rozšiřovat, což už ve Žďáře nemůže," doplnil starosta s tím, že práci by tam v průběhu několika let mělo najít až pět set lidí.

Náhrada za doly

Rozšiřovat stávající výrobní prostory plánuje také firma Adoz, která již v bystřické průmyslové zóně řadu let funguje. „Podepsali jsme smlouvu o smlouvě budoucí. Firma Adoz má zájem o téměř dva hektary pozemků," sdělil místostarosta Bystřice Josef Vojta.

Na Bystřicku, které dlouhodobě vykazuje nejvyšší nezaměstnanost v rámci žďárského okresu, aktuálně vítají každé nové pracovní místo. Příští rok totiž po šedesáti letech skončí těžba uranové rudy v posledním hlubinném dole ve střední Evropě Rožná 1 v Dolní Rožínce. Tím bude kapitola dobývání uranu na Bystřicku uzavřena.

V těžebním závodu je nyní zaměstnáno 850 lidí. Příští rok už začnou pracovníci dělat technická opatření, aby bylo možné uzavřít nejhlubší část dolu Rožná 1. Zahlazování hornické činnosti by podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka mělo zaměstnat 350 lidí.

„Bylo by dobré, až začnou příští rok propouštět v dole, abychom už měli k dispozi ci nějaká nová volná místa v průmyslové zóně," poznamenal Karel Pačiska.

Ne všichni v Bystřici si myslí, že montovna bude vhodnou pracovní alternativou pro lidi z dolů. „Horníci v dolech jsou zvyklí na úplně jiné peníze, než za jaké se na Vysočině směnuje v montovnách. Vím to z vlastní zkušenosti. Z toho rodinu neuživí a nakonec stejně budou muset hledat lépe placenou práci jinde," myslí si Petra Vaníčková.

Bystřickou průmyslovou zónu letos rovněž podpoří státní finance do výše sedmnácti milionů korun na vybudování další infrastruktury. Pokud se bystřické radnici podaří získat všechny aktuálně „rozjednané" investory, stávající zóna bude zaplněna, takže by se mohla začít řešit příprava další části.

„Jakmile se průmyslová zóna za kolejemi zaplní, můžeme rovněž oprášit záměr obchvatu Bystřice a propojení průmyslové zóny se silnicí I/19, což je součástí takzvaného severojižního propojení krajských páteřních silnic," poznamenal bystřický starosta.

Obchvat Bystřice nad Pernštejnem by zahrnoval propojení silnice u Rodkova s průmyslovou zónou tak, aby řidiči vyjeli na silnici I/19 za zahrádkářskou kolonií. Nemuseli by tak při cestě do Žďáru nebo na opačnou stranu, případně ve směru na Poličku, objíždět celé město.

Rozmysleli si to

V roce 2010 v Bystřici ztroskotal projekt finské firmy Hartwall; ve strojírenském podniku chtěla zaměstnat až 250 lidí.

V roce 2012 lidé v referendu odmítli pražskou společnost UJP Invest, která chtěla vybudovat závod na výrobu jaderného paliva a zaměstnat 250 lidí.

V roce 2015 zájem ztratila kuřimská firma Dahlhausen, která chtěla vyrábět zdravotnickou techniku a nabídnout 50 míst.