VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Ransku rozkvetly chráněné bledule

Vysočina - V Národní přírodní rezervaci Ransko i letos rozkvetly tisíce bledulí. Rostou tam na desítkách hektarů pozemků.

18.3.2015
SDÍLEJ:

Bledule jarní patří mezi časně kvetoucí rostliny. V několika lokalitách Žďárských vrchů vytváří unikátní bílé „koberce“, které lákají k návštěvě tisíce lidí. Foto: Deník/Libor Plíhal

Lokalitu s největším výskytem bledule jarní na Českomoravské vrchovině však ohrožuje usychání jasanů. „Pokud by plošně odumřely, změnil by se v této části rezervace vodní a světelný režim, což se může projevit i na skladbě bylinného patra," vyjádřil se vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

„Ransko je unikátní území, těch přírodních zajímavostí je tam daleko více, nejen bledule," podotkl Václav Hlaváč.

Jasany už třetím rokem ničí rychle se šířící houba chalara fraxinea. Lesníci zatím po dohodě s ochránci přírody v rezervaci vykáceli jen několik nebezpečných suchých stromů u cest. O rozsáhlejších opatřeních padne rozhodnutí až na základě letošního intenzivního sledování nemocných jasanů. „Přestože jde o národní přírodní rezervaci, neobejdeme se tam bez nějakých těžebních zásahů," předpokládá Hlaváč.

Ransko s celkovou rozlohou šest set devadesát pět hektarů je jednou ze čtyř národních přírodních rezervací Žďárských vrchů. Rozkládá se mezi Havlíčkovou Borovou a Starým Ranskem u Krucemburku. Bledule rostou na vlhkých pozemcích v centrální části, pod jasany a olšemi.

Ve Žďárských vrších je několik dalších míst s bledulemi, kupříkladu Světnovské údolí. „Ale co se návštěvnosti týče, Ransko výrazně vede," řekl Václav Hlaváč. Letos v Ransku začaly bledule rozkvétat už koncem února, teď jsou v nejlepším. Když je pěkně, přijde se na ně podívat i kolem tisícelidí za den. Na území v této době dohlížejí strážci ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a ochránci přírody z Krucemburku. Bledule je zakázáno trhat. V národní přírodní rezervaci lidé ani nesmí chodit jinudy, než po značených cestách, aby neničili porost. Jinak by mohli dostat pokutu.

V Národní přírodní rezervaci Ransko by se měli držet povolených cest i kvůli své bezpečnosti. Z usychajících jasanů padají větve, vyvracet se mohou i celé stromy.

Autor: ČTK

18.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies