VYBERTE SI REGION

Vědci zkoumali ptačí nevěru u říčky Fryšávky

Žďárské vrchy - Vědci odchytávali skorce vodní hnízdící u říčky Fryšávky. Zkoumali hladinu stresových hormonů, cukrovku a dokonce i ptačí nevěru.

17.4.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Každoročně se lidé z brněnské pobočky Akademie věd České republiky objevují u říčky Fryšávky, kde spolu s ornitology odchytávají skorce vodní.

Každoročně se lidé z brněnské pobočky Akademie věd České republiky objevují u říčky Fryšávky, kde spolu s ornitology odchytávají skorce vodní. Foto: Deník/Helena Zelená Křížov

„Odchyt skorců je součástí našeho projektu. Chytáme všechny pěvce, zajímají nás jejich životní strategie a fyziologické adaptace pro životní strategie, to znamená, jak jsou na ně organismy přizpůsobené. Někteří žijí kratší dobu, jiní déle, někteří se pomalu rozmnožují, kdežto u druhých je to naopak. Zkoumáme odolnost tkání k oxidačnímu stresu, volným radikálům a podobně," vysvětlil Oldřich Tomášek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Pokud jde o skorce vodní, pak už nyní mají vědečtí pracovníci jasno v tom, že jejich životní cesty patří mezi ty kratší. „Jsou spíše krátkověcí, dožívají se většinou tak dvou nebo tří let," potvrdil Oldřich Tomášek.

Vhodné místo pro odchytovou síť

Práce na odchytu, s nímž vědcům pomáhají ornitologové, jsou poměrně časově náročné. Musí se počítat s přejezdy, stavěním odchytových sítí, naháněním a dalšími nezbytnými činnostmi. „Musíme vybrat správné místo. Většinou se snažíme dát síť někam za zatáčku, aby si toho ptáci hned nevšimli. A měla by být co nejblíže vodní hladiny, protože skorci létají třeba jen deset centimetrů nad vodou a mohli by síť podletět," uvedl Oldřich Tomášek.

Ne vždy je odchyt skorců i přes dodržení veškerých opatření úspěšný. Občas se některému jedinci podaří ze sítě přece jen uniknout. „To se stává, občas ptáci do sítě narazí, odrazí se a letí dál," usmál se Oldřich Tomášek.

Pokud se přece jen podaří skorce chytit, nastává další fáze. „Odeberu mu krev na stresové hormony. Musím to stihnout do tří minut," popsal další z činností vědců v terénu Oldřich Tomášek.

Vzorky krve jsou následně uloženy do tekutého dusíku, kde jsou zakonzervovány do té doby, než je vědečtí pracovníci použijí k dalšímu zpracování. „Když je pak po čase analyzujeme, jsou ve stejném stavu, jako při odběru. Vzhledem k tomu, že nás zajímají volné radikály, což je vlastně oxidace tkání, tak je potřeba vzorky uchovávat v hlubokých teplotách," vyjádřil se Oldřich Tomášek.

Některé analýzy provádějí vědečtí pracovníci přímo na místě samém. „Zjišťujeme u ptáků například cukrovku. Máme glukometry pro diabetiky a z kapky krve skorcům změříme glukózu," řekla další členka vědeckého týmu Tereza Králová.

Ptačí organismus je na rozdíl od našeho lidského poněkud odlišný a tak pro opeřence rozhodně neplatí to, co pro člověka. „Na lidské poměry jsou skorci diabetici, protože mají kolem deseti až dvanácti jednotek. Ale mezi ptáky je to normální, jsou i druhy, kterým naměříme mnohem více. Existuje zákonitost, že čím menší druh, tím je cukrovka vyšší. Rekordmanem je strdimil, který žije v Kamerunu. Ten opyluje tropické květy a tím, že popíjí energeticky bohatý nektar, má nejvyšší glukózu," prohlásil Oldřich Tomášek.

Kromě vzorků krve odebírají vědci také vzorky peří nebo trusu. A pokud je to možné i vzorky spermií, čímž zkoumají ptačí nevěru. „Jsou ptačí druhy, u kterých jsou si jedinci nevěrní a naopak třeba skorec patří mezi ty ptáky, kteří se navzájem moc nepodvádí. S nevěrou souvisí velikost kloaky i to, kolik produkují spermií. Rekordmanem v nevěře je u nás například strnad rákosní. Ve více než v devadesáti procentech hnízd jsou mláďata jiného samce, než který se o ně stará," prozradil pikantnosti z ptačího světa Oldřich Tomášek.

Výzkum samčích pohlavních buněk okřídlenců, který už nějaký rok probíhá, přinesl i první zajímavé výsledky. „Podařilo se zjistit, že samci, kteří hodně podvádí, mají v rámci svého druhu spermie stejně dlouhé. Kdežto třeba u věrného skorce jsou jedna delší, jedna kratší. Nejde u nich o optimální délku," objasnil Oldřich Tomášek.

Ptačím zajatcům se výzkum samozřejmě většinou nelíbil a snažili se bránit všemi dostupnými prostředky. „Skorci jsou hodní, ale občas odchytáváme agresivnější druhy. Mezi ně patří například sýkorky. Ale pořádně dokáže klovnout i kos nebo dlask," posteskla si Tereza Králová. „My je dlouho nedržíme, snažíme se je co nejdříve vypustit zpět do volné přírody," doplnil Oldřich Tomášek.

-----------

Skorec vodní

Zpěvný pták z čeledi skorcovitých, latinským jménem Cinclus cinclus byl v roce 2009 zvolen Ptákem roku. Skorci sice patří mezi pěvce, ale podle místa jejich výskytu a způsobu shánění potravy by se stejně tak dobře mohli řadit i mezi ptáky vodní. Ve Žďárských vrších se s nimi lze nejčastěji setkat na říčce Fryšávce, kde ochranáři dlouhodobě monitorují několik hnízdních párů. Skorec má rád vyšší polohy a vodní toky a krajina Vysočiny je pro jeho potřeby jako stvořená. Ochranáři pravidelně tento ptačí druh kroužkují a zároveň provádí kontrolní odchyty. Podle jejich zjištění udržují skorci vodní trvalé páry.

Autor: Redakce

17.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Daňové úlevy: odběr krve tři tisíce korun, za registraci nic

Ilustrační foto.

Češi nebezpečně tloustnou. Na cukrovku umírá 3,5 tisíce lidí ročně

Německá vláda podle Bildu varuje před chemickým útokem

Německá vláda a Spolkový kriminální úřad (BKA) varují před možností útoku chemikáliemi. Uvedl to dnes deník Bild s odvoláním na zprávu spolkové vlády analyzující rizika v oblasti civilní ochrany.

Ruské ženy oživují pohanské tradice

Moskva - "Koňská hlava značí muže," říká Jekatěrina Kostrikinová sledující teplý vosk, jak tuhne ve sklenici studené vody. V jejím moskevském bytě se několik kamarádek snaží poznat svou budoucnost za pomoci pohanských tradic, píše agentura AFP.

Mezinárodní den studentstva má šanci na návrat do kalendáře

Patří 17. listopad především studentům, nebo stačí si ho obecně připomínat jako Den boje za svobodu a demokracii? Zdánlivě akademický spor budí i po 28 letech po roce 1989 vášně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies