„Větrník na Kanciborku je technická památka. Jeho stav je však neutěšený už dlouhou dobu, protože poslední oprava se tam dělala v roce 1977," řekl třebíčský radní Pavel Heřman, který má péči o památky na starost.
Vedení města nyní nechá udělat stavebně-historický průzkum. „To je proces, při kterém se stanoví, co je na památce hodno opravy a co je důležité," vysvětlil Heřman. Teprve poté bude jasné, jaké úpravy je možné ve větrníku udělat. „Až potom se můžeme bavit také o náplni. Pokud zatím nevíme, jak budou probíhat stavební úpravy, těžko můžeme mít namyšlenou koncepci. Názorů, co s mlýnem, je víc," doplnil Heřman.
Otevřený mlýn
První příležitost nahlédnout do vnitřních prostor mlýna budou mít lidé o nadcházejícím víkendu. Od tří hodin odpoledne tam bude probíhat komentovaná prohlídka s odborníky. Slovo bude mít šéf Sekce větrných mlýnů při Technickém muzeu v Brně Jan Doubek, který pohovoří o historii větrných mlýnů. „Sám vlastní mlýn a jde o člověka, který mlýnům a mlýnským zařízením velice dobře rozumí," sdělil Heřman. Přímo o třebíčském větrném mlýnu bude mluvit Jan Šplíchal.
Od pondělí 17. října bude v budově Fórum v Třebíči k vidění výstava Větrné mlýny Českých zemí. „Zájemci ji najdou v šatnovém vestibulu, přístupná bude v pracovní dny od 9 do 18 hodin," informovala ředitelka MKS Třebíč Jaromíra Hanáčková. Vernisáž začne v pondělí v 16 hodin a o hodinu později začne v tamním malém sále přednáška Jana Doubka o osudech větrných mlýnů České republice.
Třebíčský větrník na Kanciborku nechali postavit Karel a František Budischowští v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo užívané koželuhy při činění kůží. Sloužil půl století, než jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně Budischowských.
Na začátku třicátých let 20. století koupila zpustlý mlýn obec a předělala jej na provizorní byty. Poslední nájemník se odtamtud odstěhoval v roce 1977. „Z mlecího zařízení se nedochovalo nic. Jediné, co tam je dnes vidět, jak vypadalo sociální bydlení v třicátých letech," řekl Heřman.
V roce 1977 také došlo k poslední velké opravě. „Byl z venku opraven včetně šindelové střechy. Také byla zhotovena kovová vrtule, která byla poháněná elektromotorem, aby se navodila iluze větrného mlýna," dodal Heřman.