VYBERTE SI REGION

Vysočina má co nabídnout. Čistý vzduch a památky nestačí

Vysočina – Pohled zvenčí na lidi, jevy a věci z Vysočiny, které známe, a které nám přijdou naprosto samozřejmé, běžné a dost možná i docela obyčejné, je vždycky zajímavý a přínosný. A pohled na Vysočinu očima člověka přespolního navíc může být pro nás domácí i velmi poučný.

20.11.2012
SDÍLEJ:

Deviza. Pro Vysočinu to je zcela určitě její půvabná krajina (na snímku vidíte Studnice na Žďársku). Přesto se kraj dlouhodobě potýká s malým počtem turistů a návštěvníků.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Zdaleka již neplatí, že za to pravé „vysočinské" považují lidé z jiných míst republiky jen čistý vzduch, brambory, textil, Zrzavého, dálniční most, Zlatou lyži či hokejisty jihlavské Dukly. Jejich vnímání Vysočiny se v posledních dvaceti letech změnilo a  hodnotí ji na základě zcela jiných hledisek. Jedním z nich je i souhrn toho, co jim Vysočina může, coby potenciálním hostům a návštěvníkům, nabídnout.

Vysočina sezonní

„Velebit krásy Vysočiny asi není nutné, to přece každý ví, že to je půvabný kraj. Čas od času se na Vysočinu vracívám a jako turista musím ale bohužel konstatovat, že to je region jaksi sezonní. Na Vysočinu se vyplatí jezdit jen v létě na kolo a v zimě na běžky. Navíc alternativních programů v případě nepříznivého počasí tam mnoho na výběr, zejména pak pro rodiny s dětmi, není, a  pokud jsou, člověk je často musí pracně hledat na internetu," zamyslel se Libor Stejskal z Ústí nad Labem. Ten také například postrádá kvalitní vodu v přírodních koupalištích, která jsou v mnoha případech využívána současně i k chovu ryb, a coby vodák upozornil také na permanentně nízké stavy vysočinských řek. „Ale abych jen nekritizoval, bezvadná je na Vysočině síť většinou nenáročných turistických a zejména pak vzájemně propojených cykloturistických tras. Příjemná je i skutečnost, že z Vysočiny je to všude blízko, na Moravu, nebo například do Rakouska," pokračoval Stejskal.

Jana Dvořáková z Pardubic jezdí na Vysočinu především za kulturou. „Na sklonku léta jezdíme s přáteli pravidelně do areálu žďárského zámku na festival Horácký džbánek, v říjnu pak do Havlíčkova Brodu na Podzimní knižní veletrh. Letos jsme byli také na Haškově Lipnici a musím říct, že po dlouhých letech stál tento hudební festival opravdu za to. Snad to vydrží i do dalších sezon, propad kvality byl v minulých ročnících Haškovy Lipnice až příliš patrný," podotkla Dvořáková.

Sázka na Haška

Dvořáková by přivítala i více kulturních akcí spojených s výraznými osobnostmi české kultury, které na Vysočině žily a pracovaly. „Vrátím se ještě jednou k Lipnici. Myslím si, že sázka na odkaz spisovatele Jaroslava Haška, který je tam všude znát a cítit, jim stoprocentně vyšla. Právě na těchto osobnostech se dá stavět, lidé na ně slyší a přijedou se podívat a pobejt, jak se tak pěkně říká v Podkrkonoší," řekla Dvořáková.

A do třetice přidejme „vysočinský" pohled Petra Tkadlečka ze severomoravského Bohumína. „Myslím, že Vysočina stále postrádá kvalitnější zázemí pro turisty. Úroveň ubytování a stravování tam je stále spíš jen na průměrné úrovni. Hoteliéři, majitelé penzionů a  kempů spoléhají na to, že krásná krajina Vysočiny a řada nádherných kulturních památek v ní vynahradí vše ostatní. Ale tak tomu přece už dávno není. Turisté chtějí servis, zážitky, programy, wellness pobyty, lov a já nevím, co ještě. Chtějí prostě nová místa poznávat takříkajíc všemi smysly. A když jsem u těch smyslů, Vysočina podle mého názoru postrádá i nabídku tradičních krajových výrobků, nebo i typických jídel a specialit," vyjmenoval Tkadleček.

Není bez zajímavosti, že prakticky všechny výše uvedené laické připomínky zaznamenali, rozpracovali a poukázali na ně i odborníci a autoři Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2008 až 2013.

Ti ale naopak konstatovali, že silnými stránkami Vysočiny je nejen její poloha a kvalita životního prostředí, zachovalost krajiny a zpřístupnění řady chráněných území, ale i vysoký kulturní potenciál charakterizovaný mimo jiné i vysokou koncentrací památek UNESCO. Vysočina disponuje i třemi tisíci kilometry turistických značených tras a více než 2 600 kilometry cykloturistických tras. Na Vysočině se stále rozvíjí infrastruktura, vznikají i nadstandardní uby᠆tovací kapacity, za všechny uveďme například nedávno otevřený komplex Chateau Herálec na Havlíčkobrodsku. Návštěvníci regionu se mohou také každoročně zúčastnit, jak připomněli autoři zmíněného dokumentu, i řady nadregionálních kulturních, společenských a sportovních akcí. Například pel᠆hřimovského Festivalu kuriozit, jihlavského hudebního festivalu Gustava Mahlera či přibyslavské celorepublikové přehlídky hasičské techniky Pyro Car.

Chronický problém: málo návštěvníků

„Dlouhodobým problémem, se kterým se Vysočina neustále potýká, je poměrně nízký počet návštěvníků, a to nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. A to je také jedno pravé a bohužel negativní vysočinské," uvedl majitel chotěbořské cestovní agentury Via, Radim Otáhal.

„Podle statistik přijelo na Vysočinu, tuším, že to bylo v roce 2010, asi půl milionu návštěvníků, z toho necelá pětina cizinců. V žebříčku krajů to znamenalo až předposlední příčku. A kromě toho ještě většina z těchto návštěvníků strávila na Vysočině jen jeden den. A pokud přespávali, volili nejčastěji jen jednu noc. A to také o něčem svědčí. Minimálně o tom, že Vysočina má stále co v kvalitě nabízených služeb zlepšovat," konstatoval Otáhal.

Ten přesto ocenil, že se na Vysočině pro turistiku a cestovní ruch udělalo v posledních letech mnoho. „Dobré, a  to i z pohledu rozvoje cestovního ruchu, je skutečnost, že se stále více prosazují a dávají o sobě slyšet i výrobci regionálních potravin, což krajská samospráva podporuje i udělováním prestižních značek," připomněl Otáhal.

Autor: Jaromír Kulhánek

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies