Největším lákadlem se stalo tak zvané „školné naruby". V takovém případě dostanou rodiče dítěte, které nastoupí do první třídy, od školy peníze, nebo je dětem proplácena doprava.

Základní škola a mateřská škola v Lukavci si se svou situací dobře poradila – spojila obě varianty. Dětem, které dojíždějí do školy autobusem, proplácí veškeré náklady na dopravu a rodiče malých prvňáčků obdrží při nástupu dítěte do školy částku patnáct tisíc korun.

„Deset tisíc přispívá Městys Lukavec a částkou pět tisíc korun pak Dřevozpracující družstvo Lukavec," říká starosta František Pinkas. Takový „vklad" do prvňáčků si škola musí samozřejmě nějakým způsobem pojistit. Rodiče jsou vázáni smlouvou. Pokud dítě školu v příštích pěti letech od nástupu do první třídy opustí, rodiče jsou nuceni poměrnou část peněz vrátit zpět.

Zda tato forma motivace splnila svůj účel, se zatím neví. „Doposud jsme nedělali žádný průzkum," přiznává Pinkas.

Častrov sází na půjčky

Obec Častrov nabízí motivační příspěvek pro nově příchozí rodiny, které si v obci zařídí trvalý pobyt a pošlou své děti do místní základní školy.

Lidé mohou od obce dostat bezúročnou půjčku až šedesát tisíc korun a v případě, že jejich dítě místní školu absolvuje, promine jim obec z půjčky částku dva tisíce korun.

Situace, v níž se množství venkovských škol nachází, souvisí také se stěhováním lidí do měst. Na venkově není dostatek pracovních míst a je jen málo rodičů, kteří by vozili dítě z města do školy na vesnici.

Výhody a nevýhody venkovských škol

„Je škoda, že dětí na vesnických školách ubývá. Naše škola je jen deset let stará, díky dotacím z Evropské unie je perfektně vybavená, ale stále máme poměrně hodně volných míst," říká starosta Lukavce.

Venkovské školy mají množství předností. „Učila jsem ve městě i na vesnici. Děti ve školách na venkově jsou na tom podle mého názoru lépe. Tyto školy jsou vybavené prakticky stejně jako ty ve městě," říká učitelka ze Základní školy a Mateřské školy Nová Cerekev Eva Hovorková.

„Rozdíl je v tom, že na vesnické škole je dětí ve třídě méně, díky tomu má učitel možnost věnovat se každému zvlášť a v dostatečné míře," dodává Hovorková.

Na druhou stranu ve městě se na školách jen těžko vyskytnou jednotřídky s dětmi z více ročníků pohromadě, jak tomu bývá na školách venkovských.

„Mně na takové škole překáží jen jedna věc, a to, že děti na venkovských školách si nekonkurují tolik jako ve městě, chybí jim tak občas motivace," připouští Hovorková.

Karolína Hovorková