Během jediného měsíce začátkem letošního roku poničila v Havlíčkově Brodě na osmadvacet osobních aut. Řádila prakticky po celém městě. Dopadena byla 24. února poté, co lahví od piva rozbila okno v Horní ulici. Celkem způsobila škodu za více než 265 tisíc korun.
Případem se zabýval už i Okresní soud v Havlíčkově Brodě.

Bohumila Šustrová dostala od soudkyně Hany Doubkové formou trestního příkazu roční trest s podmínkou na dva a půl roku. Trestní příkaz je zrychlená forma soudního řízení, kdy soudce o vině a trestu rozhodne takzvaně od stolu. Veřejné hlavní líčení by se muselo konat, pokud by Šustrová s trestním příkazem nesouhlasila. Kromě podmínky musí Šustrová zaplatit způsobenou škodu. Zda trest přijme, či nikoli, zatím není jasné. Šustrové ještě běží lhůta na případné vyjádření.

Jenže pro vyučenou cukrářku to zřejmě nebude konečný trest. Poté, co byla dopadena a obviněna havlíčkobrodskými kriminalisty, přestěhovala se na Kolínsko, kde v ničení aut pokračovala.

„Žena poškodila celkem dvanáct aut, z toho jedno služební vozidlo policie. Obviněna byla z poškozování cizí věci a výtržnictví," upřesnila mluvčí kolínské policie Martina Fejfarová.

Po této sérii už Šustrová skončila ve vazbě v Hradci Králové. Tam čeká, jak její případ vyřeší Okresní soud 
v Kolíně. S největší pravděpodobností ji čeká souhrnný trest za obě dvě série.

Kriminalisté v Havlíčkově Brodě nechali soudního znalce, aby vyšetřil duševní stav Šustrové a její příčetnost v době, kdy chodila po městě a rozbíjela auta. Podle znalce byla příčetná 
a netrpí žádnou duševní poruchou ani závislostí na návykových látkách, přestože auta ničila vždy pod vlivem alkoholu.

S alkoholem navíc měla problémy už dříve. V prosinci 2014 byla Šustrová Okresním soudem ve Žďáře nad Sázavou odsouzena za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, za což byla odsouzena k trestu 250 hodin obecně prospěšných prací a zákaz řízení na tři roky.
Bohumila Šustrová se ke všem útokům přiznala. Auta rozbíjela předem připravenými nebo poblíž nalezenými dlažebními kostkami, láhvemi či kameny. Nevěděla, komu auta patří a vybírala si je náhodně. Vždycky vší silou hodila kámen či láhev na skla aut a pak, jako by se nic nestalo, odešla. Vždy si ale dávala pozor na to, aby ji nezachytily kamery ve městě.