Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žně začaly zpomalovat deště

Vysočina – Družstvo v Sedlejově je nyní se sklizní 
za polovinou, musí ale využívat každého dne.

13.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Radka Kočová

Žně na Vysočině nyní komplikuje deštivé počasí. Své o tom vědí například v zemědělském družstvu v Sedlejově, kde čas strávený na poli aktuálně počítají na jednotlivé dny nebo hodiny. Někdy stroje téměř celý den na pole nevyjedou.

„Jde hlavně o poslední týden. Stane se, že na poli strávíme třeba jen dvě hodiny. Největší potíž je s lokálními přeháňkami a bouřkami, někdy se našim polím vyhnou, někdy bohužel ne. Přes to všechno jsme s letošními žněmi celkem spokojeni, je to solidní," řekl předseda sedlejovského družstva Jindřich Pospíchal s tím, že ze začátku byli zemědělci v předstihu, nyní se průběh žní srovnal 
s loňským rokem.

Zemědělcům ze Sedlejova 
se podařilo zavčas sklidit řepku. „U řepky máme malinko nadprůměrný výnos, než jsme zvyklí a pohybujeme se mírně nad současným republikovým průměrem, který se vykazuje. Je to tedy lepší výsledek než loni, ale čísla říkat nechci, ještě nemáme ta definitivní," doplnil k tomu Pospíchal.

V Sedlejově už mají kromě řepky pod střechou i všechen ozimý a jarní ječmen a jednu čtvrtinu pšenice. Stále však potřebují posíct všech čtyřicet hektarů ovsa, který se začne sklízet v následujících dnech. „Kvůli nestálému počasí nám vázne také sklizeň slámy, kterou používáme jako podestýlku. Toto opravdu není počasí pro žně, to si přestavuji úplně jinak," zmínil předseda družstva.

Podle aktuálních informací z jihlavské agrární komory zemědělci na celé Vysočině dosud sklidili obilí z 57 300 hektarů, což představuje 42 procent obilných polí v tomto kraji. Pod střechou je ozimý ječmen, kombajny teď sečou hlavně ozimou pšenici a jarní ječmen.

Průměrný hektarový výnos se zatím pohybuje kolem šesti tun, ve srovnání s výsledkem loňských žní je vyšší o čtyři desetiny tuny.

„Potřebovali bychom, aby tak pět dní bylo pěkně. Aby obilí bylo co nejrychleji doma – aby se nezhoršila kvalita 
a nedocházelo ke ztrátám. Ječmeny už se budou za chvíli lámat," řekl ČTK Pavel Švec, předseda Zemědělského družstva Sněžné na Žďársku. Družstvo pěstuje obilí na 410 hektarech, zaměřuje se na potravinářské žito. „Výnosově to není špatné, je to zatím lepší průměr," zhodnotil předseda. Po deštích je na polích obilí místy polehlé a po sklizni se zrní musí dosoušet. Podle Švece je s podivem, že počasí zatím nemělo větší dopad na jeho kvalitu.

V kraji pokračují žně nejrychleji na Třebíčsku, kde je obilí posekáno ze dvou třetin. Naopak na Žďársku se zatím podařilo sklidit úrodu jen z pětiny obilných polí. Nejlepší průměrné výnosy jsou u ječmene ozimého a u ozimé pšenice, pohybují se shodně kolem 6,3 tuny z hektaru. Zatím nejméně, 5,5 tuny z hektaru, mají zemědělci v kraji u jarní pšenice; její sklizeň je ale teprve na začátku.

Řepku olejnou se podařilo do minulého pondělí odvézt 
z 36 600 hektarů polí, což je 
91 procent její celkové výměry na Vysočině. I úroda řepky je zatím o něco lepší. Z hektaru jí pěstitelé vozí v průměru čtyři tuny, o dvě desetiny tuny víc než minulý rok.

V Česku bylo do začátku tohoto týdne obilí sklizeno 
z 63,9 procenta polí. Hektarový výnos se drží kolem 6,2 tuny. Řepka je posekána 
z 96,2 procenta, její výnos činí 3,96 tuny z hektaru.

ZUZANA MUSILOVÁ + ČTK

Autor: Redakce, ČTK

13.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Karolína Plíšková na Roland Garros.
20

Soupeřky rozhodly: Plíšková bude jedničkou i při US Open

Desetisíce obyvatel Hongkongu vyšly do ulic
1 4

Tisíce lidí v Hongkongu vyšly do ulic kvůli zatčení trojice aktivistů

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Červivé ovoce zavařovat nebudete, ale byla by škoda ho vyhodit. Může z něho být totiž dobrá pálenka. V článku vám nastíníme stručný postup, jak plody na pálení připravit.

Nabarvené ptáče je dřina. Musí se dělat srdcem

/REPORTÁŽ/ Letní požár obilného lánu za Konstantinovými Lázněmi vyhlížel jako scéna z filmu. Do adaptace knihy Nabarvené ptáče by sedl jako ulitý. Šlo ale o přírodní divadlo. Režisér Václav Marhoul ten den točil vizuálně krotší záběry. „Kozácký nájezd je teprve před námi,“ shrnul lakonicky.

K ochraně rysů v Evropě se spojí šest zemí včetně Česka

Tři evropské rysí populace včetně té na Šumavě budou v následujících třech letech sledovat odborníci ze šesti zemí, kteří vytvoří strategii pro mezinárodní ochranu tohoto silně ohroženého druhu. Projekt s názvem 3Lynx připravilo ministerstvo životního prostředí a bude stát asi 2,3 milionu eur, největší část půjde z evropských peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení