České vlády dávají na armádu stále zoufale málo. A i když se tento dlouhodobý tristní stav snaží Sobotkův kabinet napravit, totálně selhává naopak na poli zahraniční politiky a obrany našich zájmů před Evropskou unií.

Říká to bývalý vysoko postavený činovník Armády ČR ve východních Čechách, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován.

„Mám na mysli hlavně postoj české vlády k uprchlické krizi nebo k omezení práva na držení soukromých zbraní. Ano, je možná pravdou, že Česko musí implementovat směrnice z Bruselu. Proč se však tak děje bez nejmenší snahy naší exekutivy špatná rozhodnutí evropských institucí zvrátit nebo si vyjednat aspoň národní výjimku, to nechápu. Nezaregistroval jsem jedinou žalobu české vlády na EU ve smyslu, že zasahuje do suverenity národních států. A co se týče běženců, podívejte se na Maďarsko, jak si s nimi navzdory Bruselu samo poradilo vysokým plotem na hranicích," říká bývalý důstojník.

Vládu kritizuje za to, že nalévá stovky milionů korun do neziskových organizací zaměřených na pomoc migrantů v situaci, kdy v Česku prakticky žádní běženci nejsou. „Kde těch 500 milionů korun ale pak je?!"

Velmi tristní je také podle něj situace kolem armádních záloh. „Tady vidím naprosté selhání. Neustále slyšíme z ministerských kruhů jejich vychvalování, v praxi je jsou ale zálohy naprosto bezzubé. Ti kluci v nich angažovaní si doposud ani nevystřelili."

Odmítl rovněž stále se objevující úvahy o možném vzniku dalšího vojenského paktu na úrovni EU. „Nesmysl. Na mezinárodní otázky máme NATO a obrana vnějších hranic by měla být věcí každé členské země. Viz zmiňované Maďarsko," uzavřel.

Index Deníku pohledem kraje
Zaručují vládní opatření dostatečnou obranyschopnost České republiky?

Většina panelistů z hradeckého kraje si myslí, že vládní opatření obranyschopnost země nezaručují. „Ano" na tuto otázku odpovědělo jen 42 procent.

Z odpovědí našich respondentů

Josef Solár (44), ředitel DDM v Rychnově nad Kněžnou a rychnovský zastupitel: Ano. Ale myslím, že je to stále na úkor jiných resortů, například školství a zdravotnictví.

Petr Dujka (65), správce majetku: Pomalinku se něco hýbe. Zbraně by neměli mít v rukou pouze gangsteři a teroristé.

Miroslav Nosek (53), starosta Miletína: Tak na to nemá odpověď ani sám pan ministr. Záleží, kdo by nás napadl a zda bychom se měli bránit sami nebo ne. Výdaje na bezpečnost státu a celé Evropy by však měly určitě stoupnout. Otázka je také, zda zavést základní vojenskou službu třeba v délce tří měsíců.

Aleš Hlawatschke (35), starosta Konecchlumí: Co je to dostatečná obranyschopnost? V našich podmínkách holý nesmysl. Dostatečnou obranyschopnost má pouze několik málo zemí světa.

Miroslav Vobořil (47), hudebník: Určitě nemáme žádnou obranyschopnost.

Pavlína Kaprasová (47), starostka Bačálky: Jsme pevně zakotveni v silách NATO a musíme respektovat kolektivní rozhodnutí o způsobu obrany v případě ohrožení. Na tom naše vláda sama o sobě moc nezmění. Otázka je, jak jsme na tom s naší ekonomickou a politickou obranou. Stále platí, že „mráz přichází z Kremlu".  Na to bychom všichni měli myslet, až půjdeme k volebním urnám na podzim, kdy budou parlamentní volby, a v lednu 2018, kdy budou volby prezidentské.