„Kůže se musí ihned zabalit do vlhké látky aby nevyschla. Před konzervací se skladuje v chladu. Existuje i určitá pravděpodobnost, že v ní přebývají zárodky nemocí," uvedl vedoucí archeolog zdejší pobočky Labrys Tomáš Zavoral.

V laboratoři se pak kůže omyje a napustí speciálními chemikáliemi, aby s časem nezpráchnivěla. Díky tomu zůstane relativně zachovalá i kožená bota, kterou někdo na náměstí ztratil už ve středověku. „Keramický materiál, který projde v první fázi omytím, je dále zpracováván a konzervován. Postupně se rozloží na plochu a kompletují se na sebe navazující díly," popsala laborantka Veronika Kumstová.

V hromadách střepů je hledání a skládání dílů rozbitých nádob práce téměř pro detektiva. V další fázi se bílou modelářskou sádrou doplňují chybějící části, aby nádoba byla stabilní.

„V laboratoři se také provádí čištění a konzervace skla a kovů. Například na náměstí byla nalezena celá řada částí zajímavých skleněných nádob a pohárů," upozornila Kumstová.

Mnohá překvapení pak vzejdou z detailnějších odborných analýz. Co se v minulosti jedlo napoví například rozbor pilových zrn a makrozbytků, které se hledají v bahně. „Ze zachovalých dřevěných konstrukcí lze získat pomocí tzv. dendrochronologie přesný časový údaj, kdy byl strom pokácen. Takové analýzy provádí specializované laboratoře," popsal Zavoral.

Nejvíce zastoupeným materiálem z výzkumů jsou keramické střepy, které představují především úlomky nádob části kachlů z kamen nebo figurky.

Pavla Svítková