VYBERTE SI REGION

Na východě Čech se bojí, že zaplatí církvím za pozemky

Východní Čechy - Vracet se bude jen to, co vrátit lze, například pole nebo lesy. Za již zastavěné pozemky dostaneme od státu peníze, ujišťuje církev.

17.7.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Petr Šilar

Desítky východočeských obcí a měst možná poté, co v pátek poslanci odhlasovali církevní restituce, konečně přestane dusit krunýř zablokovaných pozemků, kvůli kterým se nemohou už 20 let rozvíjet.

Jenže zároveň pro ně vyvstala nová hrozba: starostové se obávají, že budou muset církvím začít platit nájem za pozemky, které jednoduše nejde vrátit, stojí na nich školy, sportoviště a další veřejná infrastruktura. Církev přitom namítá, že obava je mylná.

„Nedokážu si představit, že bychom jim měli začít za 
několikahektarový pozemek platit sto nebo sto čtyřicet korun za metr, to by nás položilo. Jenže ve schváleném zákoně jsme bohužel nenašli to, po čem jsme volali, tedy jasné deklarování, že finanční kompenzace církvím se týkají právě těchto obcemi zastavěných pozemků," podotkl včera starosta Sezemic na Pardubicku Bohuslav Kopecký.

Církev: bez obav, na to jsou kompenzace

Na zdejších církevních pozemcích stojí mateřská a základní škola s přilehlými sportovišti. Podle Kopeckého hrozí, že Sezemice by všechny tyto pozemky musely vykoupit za tržní cenu, ačkoliv v době výstavby měly hodnotu neporovnatelně nižší, byly na nich jen louky a pastviny.

Církev však tyto obavy odmítá jako bezpředmětné. Vracet se pod ní bude jen to, co vrátit lze, co je například ve správě Pozemkového fondu nebo Lesů ČR. „Právě kvůli církevním pozemkům, které již našly své využití a byla na nich vystavěna například veřejná infrastruktura, školy či hřiště, byly vedle vydání historického majetku do restitucí zahrnuty i finanční kompenzace církvím. A to právě pro tyto případy, kdy majetek nelze vrátit, není ve správě Pozemkového fondu nebo Lesů ČR, ale nového zřizovatele se zcela jiným, než původním využitím," ujišťuje mluvčí České biskupské konference Monika Vývodová.

Obavy starostů však přetrvávají. Tvrdí, že tato podmínka není v restitučním zákoně jasně napsaná.

„Obce usilovaly o to, aby byl historický majetek církvím vrácen, ale teď se bojím, zda církve plochy již zastavěné ve veřejném zájmu převedou na jejich zřizovatele skutečně bezúplatně. Při jednáních s církvemi to sice bylo přislíbeno, v zákoně o tom ale není ani čárka," uvedl starosta Čermné na Rychnovsku a zároveň místopředseda Svazu měst a obcí Josef Bezdíček.

Mnohým starostům je přitom  vlastně jedno, jestli restituce parlamentem projdou či ne. Jde jim o jediné: aby se spor o (ne)vracení církevního majetku konečně nějak vyřešil. Jakkoliv. A byl zrušen 21 let starý blokační paragraf.

Příklad za všechny: Býšť na Pardubicku. Zdejší mateřská škola vybudovaná za minulého režimu stojí na bývalých církevních parcelách. Když to stát před deseti lety zjistil, od obce ji převzal a požaduje po ní nyní jedenáctitisícové nájemné. Za pouhý pozemek, budova je obce…

„Na dalším blokovaném pozemku nemůžeme ani vykopat kanalizaci. Ale sekat na něm trávu, to ano. Sice to není naše starost, ale přece si nenecháme zarůst střed obce kopřivami. Jenže zkuste Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) říct, že by se o tu louku měl starat sám," zlobí se starosta Býště Ladislav Mlateček.

Stát po obcích loudí peníze, kde může

A to je na tom Býšť ještě dobře. Starosta jedné nejmenované vesnice se třese, kdy úředníci z ÚZSVM přijdou na to, že by mohli vybírat nájem na užívání pro církev blokovaného pozemku nejen za knihovnu, ale i za sousední základní školu. Zatím na to úředníci v Praze v papírech nepřišli…

Blokační paragraf obsahuje zákon z roku 1991. Podle něj majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám, dokud o něm nerozhodne zákon o vyrovnání státu s církvemi. Pozemkový fond tak spravuje 28 664 hektarů zablokovaných církevních pozemků. Podle Svazu měst a obcí ČR je obcí postižených neřešenými církevními restitucemi v celé zemi celkem 59.

Spor se vede již přes 20 let

Podle údajů z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.

Dva tzv. výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení asi dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních.

V r. 1992 plné restituce téměř prošly tehdejším federálním parlamentem, ke schválení chyběly tři hlasy slovenských poslanců.

S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy ze začátku 90. let. Např. zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. To omezuje rozvoj
i běžné fungování řady obcí, v nichž církevní nemovitosti leží.

Příklady nejpostiženějších měst a obcí ve východních Čechách: Sebranice, Horní Jelení, Sezemice, Staré Ždánice, Býšť, Lázně Bělohrad, Javornice, Lično, České Meziříčí, Potštejn, Pohoří, Dobré, Solnice, Dobřany…

Církevním restitucím se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády včetně levicových, vždy ale narazily buď na nesouhlas církve nebo poslanců.

Současná vláda se s církvemi dohodla tak, že jí bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, celkem za 75 miliard korun.

Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a 60 procent římskokatolickým diecézím.

Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.

Zákon o vypořádání státu s církvemi nyní míří do Senátu. Očekává se, že horní komora bude předlohu levicovou většinou vetovat. Poslanecká sněmovna by pak veto musela přehlasovat většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy. Takovou podporu však Nečasova vláda bude shánět velmi těžko, osud církevních restitucí je tak stále nejistý.

Autor: Kamil Dubský

17.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies