VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Borohrádek na Rychnovsku se rozroste možná až o sto bytů

Borohrádek – Vypořádat se s několika mouchami jednou ranou, tak by se dal shrnout plán, který má město s bývalou průmyslovou zónou.Před nedávnem ji koupilo za více než čtrnáct milionů korun.

20.2.2014
SDÍLEJ:

Nová výstavba. Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Neváhalo si na tento krok půjčit, věří totiž, že se vynaložené prostředky vrátí zpět, a to i vícenásobně. Úvěr, který si město na akci sjednalo, počítá s úročením 1,32 procenta.
Borohrádek by v areálu bývalého výrobního závodu (železniční průmyslové stavební výroby) vytvořil novou městskou zónu, která by sloužila k bydlení.
Město má k dispozici tři studie, nad kterými zasedne odborná komise.

Nová obytná zónaBorohrádek bývalou průmyslovou zónu, ve které fungovala betonárna, koupil za více než čtrnáct milionů korun. Na koupi si půjčil, ale věří, že se investice vrátí, a to možná i několikanásobně.

V areálu by rád vybudoval či nechal vybudovat bytové domy, řadovky či rodinné domy. Město bude hledat dotace, ale také developery.

Administrativní budova by mohla sloužit jako objekt se startovacími byty pro mladé rodiny.

Podle vedení města je třeba změnit územní plán, to by se mohlo podařit do dvou let. Optimistické odhady počítají s tím, že by se v lokalitě mohlo bydlet za pět let.

Borohrádek by se mohl rozšířit o několik set nových obyvatel, vzniknout by mohlo až sto bytových jednotek. Navíc by tu mohla vyrůst nová prodejna potravin a rozšířily by se i další služby – ve hře by mohlo být například sportoviště.

Všechny návrhy počítají s tím, že by v lokalitě měly vyrůst rodinné či bytové domy. Bude tedy potřeba změnit územní plán.
I proto vedení města odhaduje, že by se v místě mohlo začít bydlet nejdřív za pět let.
„Je to běh na dlouhou trať. Je třeba získat řadu povolení.

Z praxe starosty vím, že obstarat je trvá dlouhé měsíce," poznamenává starosta Borohrádku Milan Maček.
„Borohrádku by to prospělo. Každý nový obyvatel pro nás znamená přísun financí do rozpočtu města," podotýká starosta s tím, že tento fakt není jedinou motivací, proč se město ke kroku náročnému na organizaci, čas i finance rozhodlo.

Centrum města je lukrativní zónou

Centrum města je podle něj lukrativní zónou, kterou je škoda nevyužít. Průmyslový podnik je již uzavřen a působí nehezky.
Borohrádek se teprve rozmýšlí, jakou formou se bude rozšiřovat.
Parcely, které vzniknou po změně územního plánu a pochopitelně i úpravách pozemků, bude nejspíš prodávat zájemcům.

Hledat bude také developera, který by chtěl v místě stavět.
Podle starosty Milana Mačka už Borohrádek ví o několika zájemcích. Vliv na rozhodnutí města a výběr cesty, kterou se vydá, bude mít i finanční náročnost.
Vyrostl by i obchod
V bývalé průmyslové zóně by mohlo podle odhadu starosty vyrůst až sto nových bytů. Příliv obyvatel by si pochopitelně vyžádal i vybudování nových služeb.
„Jistě by v blízkosti vznikla prodejna potravin a další obchody," poznamenává starosta. Podle něj je velkou výhodou, že jsou v lokalitě rozšířené inženýrské sítě – kanalizace, plyn, voda a stojí tu i trafostanice. Zónou navíc prochází několik komunikací.
Ačkoli je vize města jasná, její realizace si vyžádá kromě času také mnoho práce a úprav.
Potřeba bude zbourat hned několik objektů – například kotelnu či některé haly. Jelikož jsou budovy cihlové, starosta by tento stavební materiál dál využil a ušetřil tím peníze.
A levnější postupy hledá také pro bourání. „Zaprvé se nám hlásí firmy, které by na demolici rády pracovaly v zimě, kdy mají nižší sazby, a zadruhé bychom chtěli využít veřejně prospěšných prací," konstatuje starosta.
Odhadem dvacet lidí bez zaměstnání by tu mohlo najít uplatnění na několik měsíců, možná až rok či více.

Zatím však není jisté, jakou cestou se rozhodne Borohrádek vydat.
Ačkoli je plné využití zóny pro bydlení zatím jen hudbou budoucnosti, jeden objekt by se mohl využívat již poměrně brzy.
Jedná se o bývalou administrativní budovu, která je v dobrém stavu a byla postavena na přelomu 70. a 80. let.
„Mohla by sloužit jako dům se startovacími byty pro mladé rodiny," prozrazuje Milan Maček.
Borohrádek průmyslovou zónu koupil i z dalšího důvodu. Panovala obava, že pokud zónu získá soukromá osoba nebo firma, může ji využívat například jako skladiště odpadu a na další podobné účely.
Strach ze zájemců
V takovém případě by se Borohrádek nemohl bránit a jakkoli využití oblasti ovlivnit. Město se zachovalo jako řada dalších v okrese.
Například Vamberk také odkoupil objekt bývalých kasáren v centru města.

V tomto případě se však nejednalo o miliony. Vamberk kasárny před lety přijal za symbolickou cenu. Nyní by je rád odprodal, hledá proto investora.
I z toho důvodu se rozhodl ve svém rozpočtu najít milion korun na částečnou demolici.
„Chceme areál otevřít, aby byla vidět jeho velká rozloha a každý si mohl představit, co by v něm mohlo vyrůst," vysvětluje starosta Jiří Mazúch s tím, že on by si na místě představoval hobby market a také větší obchod s potravinami, který prý Vamberku chybí.

Autor: Barbora Zemanová

20.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

VIDEO: Policisté během honičky o vlásek unikli smrti

Jen duchapřítomnost, pohotovost a zkušenost policejního řidiče zabránila tragédii, k níž se v minulých dnech schylovalo v ostravské části dálnice D1.

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu nepominula, varuje prezident Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes opět varoval před nebezpečím ruského útoku na Ukrajinu. Moskva by k invazi podle něj mohla využít nejen své vojáky v separatisty ovládané oblasti Donbasu a jednotek rozmístěných podél ukrajinské východní hranice, ale i uskupení ruských vojsk v separatistickém Podněstří, které se odtrhlo od Moldavska a které leží jihozápadně od Ukrajiny.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies