VYBERTE SI REGION

'Bráška měl přijet za mnou. Už jsem ho nikdy neviděl'

Hradec Králové - Jeho osudové číslo je 652. Cedulku s touto cifrou měl na krku, když v roce 1939 utekl 
z Prahy do Londýna vlakem vypraveným Nicholasem Wintonem. Tomáš Graumann proto žije – jeho bráška to štěstí neměl.

17.3.2012
SDÍLEJ:

SKVĚLÝ VYPRAVĚČ. Tomáš Graumann vykládá svůj nevšední životní příběh, posluchači ani nedutají.Foto: Deník/ David Taneček

Ač je mu jedenaosmdesát let, pořád je dítě. Přesněji řečeno Wintonovo dítě…

Sir Nicholas Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí, umožnil jim utéct před nacisty zfanatizovanými Adolfem Hitlerem. Tomáš Graumann byl jedním ze zachráněných.

Když ho maminka v srpnu posadila do vagonu na pražském hlavním nádraží, myslel si, že „jedu na dobrodružné prázdniny a za dva tři měsíce se vrátím, byl jsem nadšený, vlak byl plný dětí.“

Jeden prcek tam však chyběl, Tomášův mladší bratr zůstal v Československu. Byl nemocný, a tak maminka nechtěla, aby absolvoval dalekou cestu. „Přijede dalším vlakem, slíbila mi,“ vzpomíná Tomáš Graumann. „Ten měl odjet druhého září, ale prvního Hitler přepadl Polsko. Už jsem ho nikdy neviděl.“

Bratr skončil v koncentračním táboře, stejně jako rodiče. „Mám rád Shakespearova slova o příležitosti. Říká, že každý by měl tu svoji využít. Můj bráška ji ale neměl.“

Křišťálová noc

Tomáš Graumann byl jedním z těch, kteří měli štěstí, že utekli. Tehdejší klima bylo
v protektorátu kvůli  Hitlerově fanatické rétorice naprosto antisemitické. Posedlí Němci pořádali doslova hony na Židy. A ani malý Tomáš nezůstal ušetřen…

S rodinou bydlel nedaleko Brna. A jeden listopadový den v roce 1938 se rozhodli, že vyrazí do města do divadla. Jenže před představením zažili šok: na ulici zástupy lidí mlátily Židy, rozbíjely výlohy jejich obchodů a vkrádaly se do jejich bytů.

„Nikdo neprotestoval. My jsme se vrátili rychle domů a do divadla jsme nešli. Tak vypadala křišťálová noc,“ popisuje pan Graumann pogromy, jež vstoupily do učebnic dějepisu. Bohužel. „Hitler hlásal, že nemáme právo žít. Nikdo neprotestoval a on si uvědomil, že si může dělat, co chce.“

V té době Židé hromadně utíkali, nacisté jim zabírali majetky, Tomášova rodina se však rozhodla zůstat.

A pak se zjevil v Československu Nicholas Winton…

Místo lyžování zachránil děti

„Měl jet lyžovat, ale zjistil, že v Praze je na padesát pět tisíc židovských utečenců. Winton se rozhodl, že zachrání děti,“ popisuje Tomáš Graumann.

Muž, jenž se živil jako makléř, začal konat. V Británii sehnal dětem rodiny, které je přijmou, zajistil doklady. Za každé dítě z Československa zaplatil 50 liber za vízum.
A pak vypravoval vlaky z Prahy do Londýna. Tomáš nakonec žil ve Skotsku, v malé vesničce. „Naučil jsem se tam mnoho od paní Carsonové, byla učitelka péče o domácnost. Například cukýnové muffiny, dnes je milují moje vnoučata,“ vypráví s nadšením.

Pořád však doufal, že se vrátí domů, do Československa. Jenže nejdřív tomu bránil Hitler a po roce 1948 komunisté. Do rodné země se vydal zpět jeho strýc – ten ale skončil špatně. Strana a vláda ho připravila o majetek a uvěznila ho. „Každý z naší rodiny, kdo zůstal v Československu, zemřel v koncentráku,“ srovnává Tomáš Graumann trefně komunisty s nacisty.

On sám se také vrátil – ale až po sametové revoluci v roce 1989. Mezitím toho stihl opravdu požehnaně.

Osm let žil jako misionář na Filipínách, kde si vzal svoji ženu Caroline. Nějaký čas strávil také ve Spojených státech amerických, odkud pochází jeho manželka. „Vypadalo to, že nebudeme mít děti. Tak jsme dvě adoptovali a pak se nám během roku narodily dvě děti,“ usmívá se. Nyní má deset vnoučat a žije v Česku, ve vesničce Nebovidy na Kolínsku.

Sira Nicholase Wintona potkal až po sedmdesáti letech,
v roce 2009 se totiž zúčastnil vzpomínkové cesty vlakem
z Prahy do Londýna – a jejich zachránce čekal na nástupišti. „Řekl nám jen: Doufám, že příští setkání nebude zase za sedmdesát let.“

Mimochodem, siru Wintonovi bude letos 103 let…

Kdo jsou Wintonovy děti

- Sir Nicholas Winton zachránil 
v roce 1939 před koncentračními tábory 669 převážně židovských dětí z Československa – proto se
jim dnes říká Wintonovy děti.
- Od 14. března do 2. srpna vypravil několik vlaků z Prahy do Londýna – právě v nich děti odjely 
z okupované země.
- Angličan jim ve Velké Británii 
zajistil doklady a sehnal rodiny, které je přijaly. Vízum každého 
dítěte stálo na začátku 2. světové války 50 liber.
- V roce 1998 mu Václav Havel 
udělil Cenu T. G. Masaryka, v roce 2002 byl v Británii povýšen do šlechtického stavu, stal se sirem.
- V roce 2008 byl navržen na 
Nobelovu cenu míru.
- Nicholas Winton se 19. května 
dožije 103 let.

Autor: Jiří Fejgl

17.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Syrská armáda je v centru Halabu, povstalci žádají příměří

Damašek - Syrská armáda ovládla všechny části Starého Města v Halabu, které dosud kontrolovala opozice. Oznámila to dnes organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která sídlí v Británii a o situaci v Sýrii má zprávy od svých informátorů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že při útoku povstalců přišel o život jeden ruský vojenský poradce. Z východní části města podle SOHR od poloviny listopadu kvůli prudkým bojům odešlo na 80.000 lidí a povstalci dnes požádali o pětidenní příměří.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies