VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bydžov je rozhodnut vést biologickou válku s Kovoplastem do 'čistého' konce

Nový Bydžov - Biologická válka, kterou před několika lety vyhlásila novobydžovská radnice chemikáliím ukrývajícím se pod povrchem bývalé společnosti Kovoplast, se dostává do další etapy. Ta první, která probíhala od roku 2012 a skončila minulý rok, přinesla výsledky, se kterými radnice nepočítala ani v těch nejdivočejších snech.

26.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Areál novobydžovského Kovoplastu.Foto: MěÚ Nový Bydžov

Z cizího krev neteče

„Znečištění kleslo v mnoha případech až o řády procent," řekl Deníku první muž novobydžovské radnice Pavel Louda  a osvětlil, proč město investovalo kolem deseti milionů korun do „sanace" parcely, jež je sice v soukromých rukách, ale která stále  obsahu  toxické látky trichlorethylen a tetrachlorethylen.

„Společnost Kovoplast používala tyto chemikálie pro vymývání odlévacích forem. Firma však zanikla již před čtvrt stoletím a neexistuje žádný její právní nástupce," řekl starosta Pavel Louda a dodal, že problém s toxickými látkami v podzemní vodě odhalil průzkum, jež odhadl kontaminaci na ploše zhruba dvou až tří hektarů. Tehdy začalo město bezodkladně jednat a za pomoci evropských peněz se pustilo do likvidace této okolí nebezpečné ekologické zátěže. Problém však byl zjistit, jaké metody se vůči chemikáliím použijí.

Pokusná laboratoř

Na několik let se tak část města stala pokusnou laboratoří, kde se zkoušely zatím neprobádané cesty, jak s chemikáliemi zatočit. „Na základě doprůzkumu, který zkoumal míru znečištění, se došlo k závěru, že se na místě Kovoplastu odzkoušejí nové metody odstraňování ekologické zátěže. Není mi známo, že by se podobný postup zkoušel i na jiných místech v České republice," řekl bydžovský starosta a dodal, že na „jedovatý koktejl" se nakonec  využily dvě metody – odbourání syrovátkou a manganistanem draselným.

A právě obyčejná potravinářská syrovátka, jež byla dlouhá léta považována za bezcenný odpad, se nakonec ukázala jako jedna z nejúčinnějších zbraní.

Žravé bakterie

Společnost G-servis, jež měla ověření sanačních technologií pro řešení staré ekologické zátěže na starosti, ji nakonec do průzkumných vrtů „nalila" kolem 35 tun. „Syrovátku jsme použili na okrajových, tedy méně znečištěných částech. Laicky se dá říct, že syrovátka je zdrojem živin pro mikroorganismy v půdě. Tyto bakterie se jí krmí a ony biologickou cestou likvidují jedy," řekla Deníku Zuzana Pargačová se společnosti G-servis a popsala i účinky druhé metody.

Ta spočívala v aplikaci 28 tun manganistanu draselného. „Tuto chemickou látku jsme použili přímo v ohnisku znečištění. Působí jako oxidační činidlo, které prvky rozloží na jednoduché složky, které se následně vyruší. Tato metoda se ukázala jako nejlepší právě na aplikaci v hlavním ohnisku znečištění," dodala Zuzana Pargačová s tím, že metody vzešly z laboratorních testů, kde byly původně v „loterii" další dvě metody.

„Právě nakonec použité se ukázaly jako nejlepší a jsem ráda, že se to potvrdilo i při aplikaci mimo laboratoř," uvedla Zuzana Pargačová a dodala, že i když celkové výsledky nejsou ještě potvrzené závěrečnou zprávou, tak míra znečištění jistě klesla o starostou deklarované řády procent.

Jedeme dál

Právě povzbudivé zprávy z prvotního průzkumu vedou novobydžovskou radnici k tomu, že se chystá na další kolo asanačních prací v prostorech Kovoplastu. Sanace je totiž dlouhodobý proces, který se nevyřeší z roku na rok.

„Víme, že nás čeká ještě dlouhá cesta. I když nás stav po prvotních testech velmi mile překvapil, tak přesto není stav lokality v takovém stavu, kdy by se řeklo, že již není životu nebezpečná," řekl první muž bydžovské radnice Pavel Louda s dodatkem, že poslední zastupitelstvo města se shodlo na tom, že je do projektu vloží další peníze z fondu určeného na životní prostředí a posléze zažádá o další dotační tituly.

„Je stále na čem pracovat. Teď však máme již nalajnovanou novou startovní čáru, od které se budou ubírat další postupy.A třeba se ukáží nové inovativní metody, které stav lokality ještě zlepší," řekl Pavel Louda a dodal, že se tak bude opakovat stejný scénář, který se „napsal" již v roce 2012. Podle odhadů má další etapa stát kolem 15 milionů korun. „Velká potíž je však zakotvena v naší legislativě. Zřejmě budeme muset zase jít cestou ověřování nových metod. Určitě ale budeme chtít pokračovat v osvědčených metodách, ke kterým snad přibudou další, ještě dokonalejší," řekl Pavel Louda s tím, že milion korun poputuje na podání žádosti tak, aby se mohl vypsat tendr na pokračující etapu.

Čisté město

„Počítáme s tím, že další doprůzkum bude trvat další čtyři roky," dodal první muž bydžovské radnice Pavel Louda s tím že vše směřuje k tomu, aby se obyvatelé z přilehlých oblastí, kde mimo jiné sídlí i místní školka či Technické služby, nebály o své životy. Zda se do uvažovaného tendru přihlásí i G-servis, je podle Zuzany Pargačové ve hvězdách.

Autor: Petr Vaňous

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies