VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co dělali Židé v Bydžově? To zmapuje nová publikace města

Nový Bydžov - Město vydá unikátní knihu. Přiblíží v ní osudy židovské komunity, která v Novém Bydžově žila.

20.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Unikátní publikace, která zmapuje mnohdy tragické osudy Židů v Novém Bydžově, by měla vyjít koncem roku v omezeném nákladu 500 kusů. Zakoupit si ji lidé budou moci v místním muzeu.

„Město uvolnilo na přípravu knihy přes padesát tisíc korun," uvádí Ondřej Neuman 
z bydžovské radnice, podle něhož kniha poslouží zejména 
k propagaci města a jeho zajímavé historie, jež je spjata 
s rozsáhlou židovskou komunitou, která zde žila.

Autorkou publikace je historička Blanka Rozkošná. Půjde už o její čtrnácté dílo o židovském osídlení v Čechách. Proč právě Nový Bydžov? „Žila tu velká komunita, se kterou se pojí zajímavé osudy," říká žena, jež se zajímá o židovskou kulturu řadu let.

Kniha bude mapovat období od počátku 16. století. „Právě tehdy totiž Židé do Bydžova přišli," uvádí na pravou míru historička.

Po komunitě čítající i několik stovek osob zůstal v Bydžově třeba hřbitov. „Jde o třetí nejstarší v Čechách. Hned po pražském a kolínském," upozorňuje spisovatelka.

Starý židovský hřbitov vznikl v roce 1520. Na ploše přes půl hektaru bychom napočítali téměř 1500 převážně pískovcových náhrobků.

Rozkošná nyní pátrá v archivech. Informací je prý dost. Dochovala se i řada fotografií a židovských kreseb. Našly se  cenné plány židovské čtvrti 
v Novém Bydžově.

Židovská čtvrť dvakrát vyhořela
- Židé se začali v Novém Bydžově usazovat od počátku 16. století.
- V roce 1520 založili hřbitov, po pražském a kolínském třetí nejstarší v Čechách.
- V roce 1550 byla postavena první synagoga.
- Vzniklá židovská čtvrť musela být v 17. století ohrazena a proměnila se v ghetto.
- V roce 1718 byla celá čtvrť zničena požárem. Rozsáhlé spáleniště bylo opět zastaveno dřevěnými domy a zděnou synagogou.
- Další velký požár v roce 1901 znamenal konec této části Bydžova. Téměř vše vyhořelo a z židovské čtvrti zbyla jen synagoga.
- Komunita dosáhla největšího počtu v první polovině 18. století. V malých místnostech roubenek se tehdy tísnilo i přes 400 osob.
- Ve větší míře začali Židé odcházet z města koncem 18. století.
- Tragické osudy čekaly skupinu židovského obyvatelstva za nacistické okupace. Z transportu vypraveného 10. června 1942 se ze 76 Židů vrátili pouze 3.
(Z webu Městského muzea NB)

Veronika Skřivanová

Autor: Redakce

20.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies