VYBERTE SI REGION

Další pokus. Kraj bude znovu hlasovat o škole pro tlumočníky

Hradec Králové - Petr Melkus je neslyšící. Stejně jako jeho manželka a dvě děti, které společně vychovávají v Hradci Králové.

25.3.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Miroslav Kucei

Každá návštěva u lékaře, nebo na úřadě pro ně znamená velmi pečlivé plánování. Rodina si s sebou totiž musí vzít tlumočníka znakového jazyka. Jenže právě to je kámen úrazu. V celém Královéhradeckém kraji jsou pouze tři.

„Když si chci najmout tlumočníka, tak to většinou trvá velmi dlouho," přiznává Petr Melkus a dodává, že sladit termín, který se bude hodit jemu, tlumočníkovi a zároveň například úřadu, není nic jednoduchého.

Problém by, alespoň částečně, mohla vyřešit vyšší odborná škola vzdělávající tlumočníky do českého znakového jazyka. Vznikla by v Hradci při Střední, Základní a Mateřské škole pro sluchově postižené ve Štefánikově ulici. „Voška", která u nás nemá obdoby, má plnou podporu u krajské zastupitelky a poslankyně Martiny Berdychová. Naopak u většiny dalších zastupitelů kraje,  kteří o existenci školy rozhodují, si sympatie nezískala. Už loni v listopadu zastupitelé návrh na zřízení  školy smetli ze stolu. Teď je čeká další pokus.

230 tisíc ročně

„Ze strany zřizovatele žádný posun zatím příliš nevidím," přiznává Martina Berdychová, která na pondělním zastupitelstvu kraje bude žádat o zařazení bodu, ve kterém se bude znovu hlasovat o zápis školy do rejstříku vyšších odborných škol.

Veškeré náklady by platilo Ministerstvo školství. Kraj by vše vyšlo na 230 tisíc korun ročně, což je podle poslankyně vzhledem k výši krajskému rozpočtu naprosto zanedbatelná částka.

Tlumočníků znakového jazyka ubývá, nemají se kde vzdělávat

Zatímco kraj otálí se zápisem do rejstříku, vyřizuje se akreditace nového oboru. „Zástupci kraje to vnímají tak, že dokud není dokončená akreditace, tak nemůžou dát souhlas k zápisu do rejstříku vyšších odborných škol. Zástupci ministerstva školství nám však potvrdili, že je naprosto běžná praxe, aby současně běžela akreditace a současně zřizovatel zažádal o zápis do rejstříku," tvrdí poslankyně Martina Berdychová. Ministerstvo hledí nejen na závěr akreditační komise, který by měl být znám do 13. června, ale i na postoj zřizovatele. „Kdyby zastupitelé záměr odsouhlasili, byla by to deklarace toho, že vyšší odbornou školu považují za důležitou. Ať už ta akreditace dopadne, či ne."

Kraj: Budeme jednat

Krajští zastupitelé ale dosud všem snahám házeli klacky pod nohy. Přitom kdyby akreditace dopadla, mohla by „voška", která by byla otevřena vždy jednou za tři roky, první várku studentů přivítat už v září. „Královéhradecký kraj souhlasí s nutností vzdělávat tlumočníky českého znakového jazyka a v současnosti hledá nejvhodnější způsoby, jak výuku v tomto oboru zajistit," vyjadřuje se s neurčitostí radní pro oblast školství Táňa Šormová a dodává, že v případě získání akreditace pro tento obor se bude o této otázce dále jednat.

Tlumočníci znakového jazyka v České republice mají jen velmi málo příležitostí, jak se své profesi naučit. Na výběr mají v podstatě jen studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebo si zaplatit některý z kurzů. Jejich úroveň je však často kolísavá. „Spíše nás ubývá. Je tu opravdu obrovská potřeba, aby vzniklo kvalitní státní vzdělávání tlumočníků znakového jazyka," hodnotí současný stav předseda České komory tlumočníků znakového jazyka Jindřich Mareš.

Náklady? Nulové

Hradecká škola ideální zázemí pro takové vzdělávací zařízení nabízí. Podle prezidenta Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Petr Vysučka patří mezi třinácti školami pro neslyšící u nás ke špičce, a může se chlubit vzdělanými pedagogy i výbornými výsledky. Navíc by tu stačilo vymezit učebny pro studenty odborné školy a nemusely by se zřizovat žádné nové prostory. Budoucí tlumočníci by také byli hned u „zdroje". Tedy ve škole plné neslyšících studentů a mohli by tak své znalosti prověřovat v praxi.

„Náklady by byly hrazeny z Ministerstva školství, protože by se jednalo o slyšící žáky a příspěvek na ně, potažmo na mzdy učitelů, by šel přímo z ministerstva. Nárokovali jsme pouze 230 tisíc ročně na tlumočníka českého znakového jazyka a na tlumočníka z angličtiny," upřesňuje ředitelka škola Iva Rindová.

Na tlumočníka připadá 143 klientů
„Často se nyní používá nový termín audismus, který znamená diskriminaci neslyšících," upozorňuje David Jorda, zástupce ředitelky pražské školy pro neslyšící. Konkrétních případů bychom našli desítky. Mezi nimi například ten, kdy neslyšící člověk chce studovat na vysoké. V Česku má až na několik výjimek smůlu. Důvod? Chybí tlumočníci znakového jazyka.
Sluchově postižených lidí u nás žije kolem půl milionu. Zhruba pět až deset tisíc lidí patří mezi uživatele znakového jazyka. „Přesné číslo není, neexistují žádné statistiky," říká ředitel Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Petr Vysuček. Tlumočníků je však podstatně méně. Pro celý Královéhradecký kraj pouze tři. Ideální stav by byl přitom zhruba kolem stovky. Teď totiž na jednoho tlumočníka v Česku připadá průměrně 143 klientů. V cizině se toto číslo pohybuje v mnohem nižších relacích: jeden tlumočník na průměrně 4 až 5 lidí.
„Jsem magistr a to jen díky tomu, že jsem měl za svého vysokoškolského studia k dispozici tlumočníka. Ale to samozřejmě nefunguje na všech vysokých školách," pokračuje Petr Vysuček, který sám patří ke komunitě neslyšících a dodává, že tlumočníka potřebuje i nyní při své práci. „Pokud tlumočník nemá kvality, které by měl mít, raději vystoupit nepůjdu, protože potřebuji, aby dodržoval úroveň mých znalostí, aby byl projev dostatečně odborný." Takoví tlumočníci by se už od září mohli vzdělávat v Hradci Králové. Záleží i na rozhodnutí krajských zastupitelů.

Autor: Veronika Skřivanová

25.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies