Nyní ministerstvo zemědělství vyrukovalo s novinkou. Od nového roku mohou myslivci lovit divočáky s bachyněmi a selaty celoročně. Jako každá mince má i tato svůj rub a líc. Na jedné straně možnost snížit stavy černé zvěře, na straně druhé zatím nikdo nedokáže odhadnout, jak tento zásah ovlivní další populaci černé zvěře.

Pavel Kára z Mysliveckého sdružení Miro Miletín má rozhodně obavy. „Může se stát, že zdecimujeme populaci. V této chvíli jen těžko odhadnout, jak snížení stavu ovlivní další generace," neskrývá pochybnosti. Miletínské myslivecké sdružení obhospodařuje 1300 hektarů honitby a ročně odloví 15 až 20 kusů divočáků.

„Poslední dva roky se počty navýšily na třicet kusů, registrujeme, že prasat přibývá, v jedné lokalitě nám napáchala velké škody," potvrzuje nimrod a pokračuje: „Pokud chceme stavy snížit, musíme lovit bachyně, kňourů je škoda." Na etiku svých kolegů spoléhá myslivecký hospodář Martin Hylmar z MS Pecka. „Je potřeba zredukovat stavy samičí zvěře," míní. Lovec na „kazatelně" musí mít podle něho zodpovědnost a když mu přijde tlupa prasat, nejdříve by měl střílet selata a lončáky, pokud nebudou vodit mladé. K přemnožení prasat podle něho přispívá i způsob hospodaření zemědělců.

„Nedávám to zemědělcům za vinu, ale prasata mají celoročně dobré podmínky k přežití. Navíc v lánech kukuřice a řepky olejné se mohou dobře ukrýt."

Novinka
Od 1. ledna 2016 lze lovit všechny věkové kategorie prasat bez rozdílu pohlaví po celý rok.
Společně se vzorky svaloviny, které se povinně zasílají k vyšetření, se musí k vyšetření od nového roku zasílat také „pírko" neboli ocásek uloveného kusu.Nová úprava platí jak pro případy, kdy je zvěřina určena pro osobní spotřebu v domácnosti lovce, tak pro zvěřinu určenou k přímému prodeji spotřebiteli nebo k dodání do maloobchodní prodejny či zařízení registrovaného pro zacházení se zvěřinou. Náklady na vyšetření provedené tzv. trávicí metodou v některém ze státních veterinárních ústavů (SVÚ) jsou hrazeny státem. V případě privátních akreditovaných laboratoří, jejichž služeb je také možno využít, si hradí lovec vyšetření sám.

Martin Hylmar připomíná také zodpovědnost lovců. „Jsou myslivci, kteří etiku dodržují, méně ostřílení loví nejzkušenější bachyně, které vedou tlupu. Existuje tu jistá hierarchie, která se zabitím vůdkyně naruší. Nevyzrálá bachyně nedokáže omezit apetit kňourů, kteří pak oplodňují i mladé bachyňky. Ty pak mají selátka i dvakrát ročně," vysvětluje množící se řetězec Martin Hylmar.

Peckovské sdružení operuje na ploše 1500 hektarů a vloni odlovilo 53 kusů černé zvěře, v předchozích letech to bylo i přes sto kusů. Černá zvěř páchá nejen zemědělcům značné škody, mnohdy se vydá do blízkosti obydlí, kde běhen noci „přeorá" zahrádku, trávník nebo park.

„Několikrát jsme řešili škody se zemědělci, a to především se soukromě hospodařícími. Ztráty jsme uhrazovali formou naturálií," přiznává myslivecký hospodář.

Nimrodům přibyla s 1. lednem jedna povinnost. Veterinářům musí nově posílat ke kontrole nejen maso uloveného divočáka, ale také ocásky, zvaná pírka. Maso se vyšetřuje na přítomnost cizopasníka svalovce. Proč musí myslivci posílat na vyšetření i pírko si prý každý vysvětluje po svém.

„Nařízení má své opodstatnění, vnímáme ho jako pozitivní. Lov černé zvěře tak bude pod větší kontrolou," míní Martin Hylmar, který se chystá se svými kolegy na letošní první společnou naháňku. Ty jsou prý na Pecce mimořádné, vetšinou myslivci loví individuálně.

„Doufejme, že se konečně podaří černou zvěř zpacifikovat, škody na našich polích jsou velké," říká k novému opatření jeden z místních farmářů.

Přemnožení černé zvěře působí v České republice na zemědělských pozemcích ročně až miliardové škody.