VYBERTE SI REGION

Dračí pohár korunoval tavení

Deštné v Orolických horách - Tradiční oslavou historické technologie bylo třiadvacáté Tavení skla dřevem v Deštném v Orlických horách.

4.8.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
ŽÁR V PECI MAGDALENA v Deštném dosahoval teploty dvanáct set stupňů Celsia. Na pódiu se vedle zkušených sklářů představili také mladé talenty i malí začátečníci –  děti sklářů.

ŽÁR V PECI MAGDALENA v Deštném dosahoval teploty dvanáct set stupňů Celsia. Na pódiu se vedle zkušených sklářů představili také mladé talenty i malí začátečníci – děti sklářů. Foto: M. Sixta

Tavení skla dřevem v DeštnémSpotřeba dřeva je při tavení skla velmi vysoká, stejně tak i později během práce sklářů. Přikládat do pece se musí neustále.

Plamen musí být dostatečně dlouhý, aby dosáhl až do pracovní komory.

V Deštném se sklo taví ze střepů. Teplota musí dosáhnout minimálně 1200° Celsia. Na sklářský kmen je potřeba 1360° Celsia.

Střepy jsou utavené za šest hodin, tavba sklářského kmene trvá 16 hodin.

Při experimentálním tavení ve speciální příležitostně vytápěné peci Magdalena sledovali návštěvníci práci sklářů pod širým nebem. Foukání a následné tvarování skla do nejroztodivnějších tvarů v podání mistrů sklářů sklízelo po dva dny zasloužený potlesk neustále zaplněného hlediště. Lidí, kteří v současné době dokážou utavit sklo postaru, už na naší planetě moc není. Akce v Deštné je proto skutečnou světovou raritou.

Více než padesát řemeslníků se sklem

Už osmnáct let přijíždí na Rychnovsko Petr Červený. V roli huťmistra šéfuje sehrané sklářské partě. „Je nás zde deset sklářů a osm topičů nepřetržitě se starajících o potřebnou teplotu v peci. Přijíždí řada kamarádů, kteří dělají vitráže nebo vinuté perly. Celkem se v Deštném sejde více než padesát řemeslníků pracujících se sklem – rytci, vitrážníci, vinutky, skláři, figurkáři, výrobci vánočních ozdob."

Zlatým hřebem bývá dračí pohár

Petr Červený přijíždí ze severočeských Častolovic u České Lípy, ze sklárny Florianova huť. „Mojí úlohou je organizovat a řídit práci u pece, dohlížet na technologii, starat se o chod pece," poodhaluje huťmistr svoji víkendovou náplň práce.

Obvyklým zlatým hřebem přehlídky sklářského umění v turistickém centru Orlických hor bývá náročný proces výroby dračího poháru. „Nepodaří se vyrobit či následně uchovat pokaždé. Sejít se musí řada faktorů – zejména správná teplota v peci a následné uchlazení poháru v chladicí peci," vysvětluje Petr Červený.

Dračí pohár občas právě při chladícím procesu praskne. Udržet správnou teplotu v peci je velmi náročné. V sobotu krátce po poledni byla polovina připraveného dřeva spálena. „Dřevo netáhne, jak by mělo, takže kluci musejí vymýšlet různé alternativy, jak teplotu v peci udržet na požadované teplotě nad 1200 stupňů Celsia.

Vedle zkušených sklářů se před pecí občas objeví se sklářskou píšťalou v ústech mladí teenegeři, což huťmistr vzápětí vysvětluje. „Všichni tady máme svoje děti, moji kluci taky dělají se sklem. Našemu řemeslu se vyučili. Ti nejmenší si to tady zkouší. Dělají bublinky, podobně začínali také moji synové. Doufám, že to tak půjde dál."

Věří, že synové budou pokračovat

Zdá se, že řemeslo se u sklářů dědí z generace na generaci. Tak by si to přál i Petr Červený. „Pokud kluci nezběhnou a nenajdou si jiné životní cesty, tak by u skla měli vydržet. Máme vlastní sklářské studio, které by jednou měli zcela převzít. Vytvořili jsme tradici, snažíme se o vlastní osobitý styl a máme rozšiřující se klientelu. Myslím si, že se naše výrobky líbí. Věřím, že synové budou ve sklářské tradici pokračovat."

Sklářská práce je pořádná řehole, ale Petr Červený si nestěžuje. „Je to práce v pořádném teple. Ovšem v teple pracují třeba i kuchaři, tady bývá teplota trochu vyšší," usmívá se člověk s třicetiletou zkušeností před rozpálenou pecí. „Sklářství je náročné zejména na ruce. Taháte těžké kusy – trpí ruce, ramena, šlachy. Občas se popálíte či pořežete. Je to sklo, a bývá žhavé," opět má úsměv na tváři sympatický huťmistr deštenské pece Magdaleny. „Berete to stejně jako řezník, když se řízne kudlou…"

Dračí pohár 
se letos povedl

Na organizaci Tavení skla dřevem v Deštném se podílí místní Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel a obecní úřad. „Do stánků v našem areálu pouštíme pouze skláře a místní," dbá nad dosaženou prestiží sklářského svátku ředitel muzea Bohumír Dragoun, jehož během letošního ročníku potěšilo hned několik věcí. „Povedlo se počasí, divácký zájem byl opět velký a sklářům se podařilo zvládnout náročnou výrobu řemeslného majstrštyku – dračího poháru," pochvaloval si krátce po včerejší dražbě čerstvých sklářských děl Bohumír Dragoun.

Část výrobků pravidelně putuje do archivu deštenského muzea, výdělek z dražby, který letos činil téměř 50 tisíc korun, částečně pokrývá náklady na uspořádání sklářské přehlídky.

Autor: Miroslav Sixta

4.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
13 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
1 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies