VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hořice ovládla soutěž klarinetistů

Hořice - Czech Clarinet Art se stává pojmem. Letos se mezinárodní soutěž ve hře na klarinet konala podruhé a setkala se opět s mohutným zájmem. Aby také ne, hořické klání, které se odehrálo v posledních pěti dnech, je jedinou klarinetovou akcí takového formátu v České republice.

7.4.2014
SDÍLEJ:

Ze soutěže klarinetistů v Hořicích.Foto: DENÍK/Jan Jireš

„Máme tady stejně jako loni 23 zemí, od Mexika po Japonsko a Koreu. Celkem 93 soutěžících. Je zajímavé, že letos je tu více lidí z východu Evropy," řekl ředitel soutěže a hlavní organizátor Libor Suchý.

Na prknech hořického Domu kultury Koruna vystoupili mladí klarinetisté, ale i ti, kteří již proces vzdělávání opustili. Věkový záběr byl skutečně široký. „Jsem z Brna, ale studoval jsem v Praze. V podstatě tam už dneska žiji. Účastnil jsem se podruhé, loni jsem skončil druhý. Zatím mám dobrý pocit a cítím podporu. Uvidíme. Hraji od devíti let, rodiče jsou muzikanti, takže mě k tomu vedli," svěřil se třicetiletý Petr Vašek.

„V Hořicích jsem poprvé, ale Českou republiku znám. Byl jsem už několikrát v Praze, miluji vaši zemi," uvedl Emilio Alonso, který přicestoval z Itálie. Libor Suchý se rozpovídal i o zákulisních a organizačních záležitostech. Většina účastníků a porotců se ubytovala v bělohradském hotelu Tree of Life, zbytek se rozptýlil do domovů organizátorů.

Párty ve volném stylu

Zatímco oficiální koncert a ukončení klání se uskutečnilo včera v DK Koruna, definitivní tečku hudebníci učiní až dnes právě v bělohradském resortu. Porotci se během párty chopí klarinetů a ve zcela volném stylu se začnou předhánět ve svém umění. „Loni to bylo opravdu krásné," pousmál se Libor Suchý.

Když je řeč o sudích, nepřekvapí, že i ti se zrekrutovali z mezinárodního pole. Organizačně i finančně to byl prý docela oříšek.

„V porotě máme pedagogy z evropských škol, z Lucernu, Lugana, Milana. Samozřejmě jsou tu i čeští učitelé. Když viděli loňský výsledek, bylo snazší je přesvědčit pro další ročník. Letos se nám nakonec nepodařilo dát dohromady tolik peněz, takže jsme nakonec kvůli drahé letence nemohli pozvat Carlose Cespédese z Argentiny," vysvětlil ředitel soutěže. „Nakonec tu není ani Francouz Jérome Comte, který nemohl přijet z časových důvodů. Porotu jsme proto doplnili paní Ludmilou Peterkovou, což je velké klarinetové jméno u nás i ve světě."

Jednou z největších předností soutěže je přímý kontakt soutěžících s porotci. Po každém kole se mohou setkat a skutečně si od každého slavného klarinetisty poslechnout, v čem udělali chybu a co se jim naopak povedlo.

Náklady

Malé povzdechnutí Libor Suchý směřoval k české politické reprezentaci. Na úrovni města, kraje ani ministerstva prý nepanuje příliš velká ochota přispět na tuto jedinečnou akci. Pravda, příspěvky byly, ale pouze v řádech desítek tisíc korun, přičemž náklady na celé klání se počítají na stovky tisíc. Situaci naštěstí zachránily nadšení organizátorů a soukromý sektor, který oproti prvnímu ročníku byl mnohem vstřícnější.

Porota plná klarinetových hvězd

Porotci, světově proslulí klarinetisté, zapózovali pro Jičínský deník. Zleva:
Ze soutěže klarinetistů v Hořicích.
Aleksander Tasić: v rozmezí let 1991 až 1994 byl prvním sólo klarinetistou bělehradské Youth Philharmonic Orchestra „Borislav Pascan". V roce 2002 vyhrál soutěž z programu P.S.G., která byla pořádána rakouskou vládou. Ve stejném roce získal titul profesora na Akademii Umění v Novém Sadu, kde pracuje jako docent v oblasti komorní hudby.

Paolo Beltramini: jeden z nejlepších italských klarinetistů, profesor na Muzikhochschule v Luzernu. Sóloklarinetista Orchestru OSI v Luganu.

Sergio Delmastro: Italský klarinetista a pedagog. Profesor Milánské konzervatoře. Stal se prvním klarinetistou mnoha orchestrů, jako je Turínská filharmonie nebo Orchestra Internazionale d'Italia.

Milan Řeřicha: profesor na Musikhochschule v Luganu a zároveň sólista jedné z největších agentur pro dechové nástroje EMR Macrophone.

Milan Polák: profesor na konzervatoři v Praze a na JAMU v Brně. Sóloklarinetista Pražského komorního orchestru a člen mezinárodního orchestru Solistes Européens Luxembourg.

Vít Spilka: člen Brněnského dechového kvinteta, docent na JAMU v Brně. Množství jeho žáků bylo přijato k zahraničním pobytům a zaujímá posty u předních orchestrů v ČR i zahraničí.

Na fotce není přítomna Ludmila Peterková: profesorka Pražské konzervatoře. Je laureátkou soutěže Pražského jara 1991, držitelkou cen Talent roku, Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001 a dalších.

Autor: Jan Jireš

7.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
3 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Brazilský prezident Michel Temer s manželkou.
4

Brazilský parlament obdržel obžalobu na prezidenta, může ho odvolat

Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

/VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

/ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies