Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradecká elektrárna Hučák je zároveň ochráncem před velkou vodou

Hradec Králové /FOTOGALERIE/ - Mezi nejfotogeničtější hradecké stavby a kulturní památky bezesporu patří Labská elektrárna na Hučáku. Je to příklad vynikajícího technického a architektonického díla, které dodnes slouží původnímu účelu – výrobě elektřiny.

22.2.2014
SDÍLEJ:

Malá vodní elektrárna "Hučák" na Labi v Hradci Králové.Foto: Deník/ Ondřej Littera

Tato stavba v secesním stylu od prof. architekta Františka Sandera vznikla v letech 1909-1911, tedy v době, kdy začínal největší architektonický rozmach Hradce. Její členitá a barevná secesní architektura krásně zapadá do sousedství Jiráskových sadů a starého města. Bohatě zdobená budova je zakončena dominantní věží, která se stala jednou z nejhezčích městských dominant. V průběhu dalších let již byly pro Hradec typické spíše funkcionalistické a výrazově jednodušší stavby od Josefa Gočára a jeho následovníků.

Jez jako ochrana

Historie elektrárny začala na počátku 20. století, kdy se po zboření městských hradeb konečně otevřela cesta důsledné ochrany před stále se opakujícími povodněmi. V rámci navržených regulací toku Labe a Orlice byl starý jez Hučák i s vodárnou zrušen a o asi 150 metrů níže po toku Labe byl postaven nový jez s vodárnou. Pro provoz vodárny by tehdy ale jen vodní elektrárna nestačila, a tak byla doplněna o parní elektrárnu se dvěma kotli a transformátory od firmy Křižík.

Hradec před Prahou

V únoru 1910 byla elektrárna Hučák zapojena do městské elektrické sítě a na Velkém náměstí se rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy. Spotřeba energie v rozvíjejícím se Hradci prudce rostla, a tak byl Hučák doplněn o parní turbínu a současně bylo rozhodnuto o stavbě dalších vodních elektráren na Orlici. V té době měl Hradec k dispozici celkem 5000 voltů střídavého proudu, kdežto Praha měla jen nedostatečných 3000. Ve dvacátých letech byla pak elektrárna technicky upravena zejména za účelem zvýšení výkonu, v padesátých letech byly odstraněny parní kotle a ve své tehdejší podobě slouží dodnes.

I pro Pardubice

Za zmínku stojí také to, že v tehdejší době bylo mezi Hradcem a Pardubicemi za společné peníze postaveno elektrické vedení,kterým si města vypomáhala s dodávkami přebytečné energie. Hradec prý spotřebovával díky nově postaveným továrnám více elektřiny ve dne, Pardubice zase díky nočnímu svícení více v noci, zatímco v Hradci se ještě svítilo plynem.

František Sander, architekt řeky
Architektonickým otcem Hučáku
je profesor František Sander. Pro něj není vodní stavba ničím neobvyklým. S nadsázkou lze říct, že je architektem řeky, Labe i Vltavy.
Jaký byl jeho profesní život? Spjatý s vodními stavbami…
• Žil v letech 1871 – 1932.
• Vystudoval pražskou techniku. Nejprve pracoval jako konstruktér, v roce 1907 se stal profesorem
průmyslové školy na Smíchově.
• Díky kontaktům s Komisí pro kanalizování Vltavy byl autorem řady staveb podél Vltavy. Mezi nejznámější patří zdymadlo Hořín a Miřejovice či stavby na ostrově Štvanice.
• Navrhl také nádražní budovy 
v pražských Holešovicích (1905) ve stylu historizující secese a vilu Regiu (původně Samohrd) v Luhačovicích (1906).
• V Hradci Králové určil vzhled vodní elektrárny na Hučáku, uvedené do provozu 14. února 1910.

Autor: Jiří Fejgl

22.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ministr Pelikán podal žalobu na soudkyni Helenu Královou

Stephen King
DOTYK.CZ
9

Stephen King: do krále hororu se zakouslo děsivé dětství

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

Krize ve Španělsku: Katalánské referendum podpořil další autonomní region

/VIDEO/ Právo na referendum o nezávislosti Katalánska vyhlášené na 1. října je nezadatelné. O tom nepochybují a hlasitě za to demonstrují v Galicii, oblasti Španělska, která má stejný autonomní statut jako odbojné Katalánsko. 

Nejnebezpečnější přechod v metropoli? Najdete ho v Praze 2

/INFOGRAFIKA/ Pražský deník proto připravil výčet nejnebezpečnějších přechodů a křižovatek, kde nejčastěji docházelo ke střetům mezi vozidly a chodci.

Geolog: Sesuvy na trase přes České středohoří nikdy hrozit nepřestanou

Posudky geologické služby v 90. letech umístění dálnice právě sem zásadně zamítaly. Zároveň navrhovaly mnohem bezpečnější řešení. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení