VYBERTE SI REGION

Hýžová: Potraviny se mají jíst, jak je příroda vytvořila

Hradec Králové - Anna Hýžová je spisovatelka a nestorka živé stravy. Celý život prožila v Hradci Králové. Před 12 lety jí vážná nemoc změnila život a tak začala jinak jíst, jinak myslet a jinak žít. A díky této změně se stala nejznámější vitariánkou v České republice.

2.9.2015
SDÍLEJ:

Anna Hýžová.Foto: ziva-strava.cz

Dříve učitelka v mateřské školce (pracovala také u neslyšících dětí) dokončila v roce 2009 Institut alternativních studií v Olomouci a dnes se věnuje stravování a výživě na volné noze. Jak vidí současné běžné stravovací návyky společnosti, a co to je ono vitariánství neboli živá strava, vám řekne Anna Hýžová v našem rozhovoru nebo v pátek 4. září osobně na Svátku vína na soutoku v hradeckých Jiráskových sadech.

Umíráme hlady nad plným hrncem

Co Vás přivedlo k živé stravě?
Došla jsem si hektickým životem a špatným způsobem stravování k velkým zdravotním problémům. Intuitivně jsem vycítila, že v léčbě nepůjdu klasickou cestou, že to není cesta ke zdraví. Byla to vnitřní obrovská změna. Ze dne na den jsem vyloučila ze svého jídelníčku vše živočišné. Koupila jsem třeba zrní, namlela ho, přimíchala skořici a trochu vody a usušila sušenky a celá rodina mi na ně chodila (smích). Bylo to experimentální období, kdy jsem objevovala chuť a vůni přírody, a že nemám vůbec chudý jídelníček.

Jste někdy nemocná? Chřipka, angína…?
Nemám vůbec žádné nemoci. Naučila jsem se jít do pokory a naslouchat svému tělu. Když se třeba stane, že promoknu, dám si sprchu nebo si napařím nohy a vypiji prohřívací zázvorový čaj. Když mé tělo prochladne, tak mu pomůžu. Vůbec nevím, co to je chřipka, angína nebo nastydnutí, protože tělo má dobrou výživou dobře nastavenou imunitu. Prostě to funguje, věřte mi.

Vitariánství zní trochu sektářsky, co to vlastně je?
Je to tepelně neupravovaná strava. Nepoužívá se sporák, protože potraviny se nevaří. Tak jak je příroda vytvořila, tak se jí. Základní potraviny tvoří ovoce, zelenina, byliny, semínka a ořechy. Živá strava je prospěšná mimo jiné díky enzymům, které žijí jen do teploty 42 °C. Při vyšší teplotě enzymy umírají a pak mluvíme o neživé stravě. V živé stravě zůstávají zachovány všechny látky, jako jsou minerály, vitamíny a stopové prvky, tuky, cukry v původní podobě.

Takže jde o jakési veganství do 42 stupňů?
Obecně mám pocit, že společnost má trošku zkreslené povědomí o tom, co to je výživa. O jídle mívají lidé představu jako o hmotě. Tím, že začnu jíst hmotu, tak tím dávám tělu potravu, aby žilo. Jenomže výživa nám má přinést energii a sloužit našim buňkám, aby mohly zdravě žít, množit se, aby byly zdravé, tím aby fungovaly správně naše orgány, hormonální činnost, prostě aby byl zdravý celý organismus.

Jenže 99% populace se takhle rozhodně nestravuje. Co je tedy špatně na běžné stravě?
Kombinujeme nekombinovatelné. Děláme si na talíři zmatek, mícháme sacharidy a bílkoviny. Trávící systém vytváří na každý druh potravin jinou trávicí šťávu. Na maso tvoří kyselé šťávy a například na rýži šťávy zásadité. Když se při trávícím procesu vzájemně smíchají, zneutralizují se a pak je nám těžko, protože se potraviny dobře netráví. Nestrávené sacharidy začnou kvasit. Naše tělo neumí vyloučit rychle bílkovinu a ta uvnitř nás v podstatě hnije. Postupně se pak se ve střevě vytvářejí různé nánosy, střevo se ucpává a nefunguje tak, jak by fungovat mělo.

Mluvíte o nevhodné kombinaci, ale mluvila jste také o teplotě přípravy jídel…
Ano, mimo vhodné kombinace je zásadní tepelná příprava potravin. Vaření zabíjí to dobré, co ve stravě je. Nejsou tam například živé enzymy, které by pomáhaly stravu trávit. My tak zatěžujeme naše orgány, které musí trávicí enzymy vytvářet, hlavně slinivku a tenké střevo. Příroda nám dala pro život výbavu. Zuby k rozmělňování potravy a ruce pro její sbírání a zavedení do úst. Dala nám jediný hrnec, náš trávicí systém, nastavený na teplotu 37 °C. Při této teplotě jsou zachovány veškeré vitamíny, minerály a další látky v nezměněné podobě. Jednoho dne se stal, z mého pohledu, velký omyl, a to když lidé využili oheň pro úpravu potravy. Vezměte si syrovou mrkev. Je úžasná slaďoučká, křupavá. Když se uvaří, to vše se ztratí a už se musí dochucovat, aby byla poživatelná - tymián, cukr, sůl… Co je chutné a výborné samo o sobě, to my začneme dochucovat. To není přirozené. S vitariánstvím se učíme znovu vnímat vůně, chutě a barvu potravin.

Ve vaší knize jsem narazil na tvrzení, podle kterého každý orgán v našem těle pracuje v jinou hodinu.
Ano, to jsou takzvané orgánové nebo také biologické hodiny, což je přirozeně nastavený životní hodinový cyklus člověka, podle nějž orgány různě pracují. Například bílkoviny se tráví nejlépe mezi 15 a 17 hodinou. Dobře to mají nastavené Britové, kteří touto dobou obědvají. Cukry je tělo schopné dobře trávit jedině dopoledne. Pokud si dáte ovoce dopoledne v jakémkoli množství, jste v pohodě, ale pokud si ho dáte odpoledne, může vám být těžko nebo můžete být malátní. Cukry v této době již tělo netráví a ty pak zůstanou v těle a začnou kvasit. Často doporučované jablíčko večer tedy nedoporučuji, ráno se pak můžete probudit například s bolestí hlavy a únavou.

Doporučila byste živou stravu každému?
Doporučila bych ji úplně všem lidem, ale mým cílem není dělat z lidí vitariány. Ne pro každého je to cestou. Každý jsme originální bytost, každý máme i jinak nastavené tělo. Přesto bych každému doporučila, aby si ji vyzkoušel. Úplně ideální je, když se lidé seznámí se živou stravou a zařadí ji do svého jídelníčku tak, že se dostanou na 60 %, ideálně 80 % živé stravy. Pak prožijí svůj život ve zdraví. Už nikdy nebudou mít na talíři stejné potraviny jako dřív.

Co třeba těhotné ženy? I jim byste živou stravu doporučila?
Těhotenství je specifické období, ve kterém není dobré experimentovat. Nedoporučila bych, aby těhotná žena hned přešla na živou stravu, ale aby jedla živou stravu ve větší míře. Určitě bych doporučila veganskou stravu. Pokud má ale nastávající maminka chuť na maso, ať si ho dá. Pokud žena rodinu teprve plánuje, doporučila bych jí, aby jeden až dva roky před otěhotněním začala jíst živou stravu. Její organismus se zregeneruje a bude dobře připravený na těhotenství i na porod.

A co nemocní lidé, třeba cukrovkáři?
Je potřeba si připomenout, že živá strava je strava přirozená. Nemoce, o kterých se tu bavíme, jsou civilizační nemoci, způsobené především standardním stravováním. Dříve jsme měli, stejně jako zvířata, asi deset nemocí. Ale my jich dnes máme 250 druhů a možná i více, z toho jsou to převážně nemoce chronické. Pakliže lidé takto nemocní změní způsob stravování a zařadí do jídelníčku hodně živé stravy, tak nemoci postupně mizí. Strava má na naše zdraví zásadní vliv.

Kdy začít s živou stravou a jak?
Je především důležité vědět, proč to chci dělat. Přechod z vařené stravy na živou stravu je pro tělo šok. Rozhodně nedoporučuji začít změnu třeba v lednu, kdy je venku chladno. Organismus je v zimním období třeba prohřívat a není připraven na tak razantní změnu. Doporučuji začít na jaře, ideálně v červnu, když začínají růst první rostliny, saláty, ředkvičky, jahody apod. Vynechat těžká jídla, vynechat maso a živočišné produkty a pokud má člověk potřebu, tak si něco jen lehkého uvařit - například zeleninovou polévku.

A nebo můžeme jít do supermarketu…
Supermarket absolutně není ideální místo. Ovoce a zelenina jsou tu sice krásné, ale prázdné. Příkladem je současné pěstování rajčat, která nevidí zeminu a jsou nadopována minerály, vitamíny a dalšími látkami, aby měla chuť jako rajčata a také tak vypadala, a dozrávají opět pomocí průmyslové chemie. Je důležité si uvědomit, co kdy v přírodě vyroste, a podle toho potraviny jíst. Supermarkety nám umožňují koupit si vždy všechno z celého světa, například i potraviny, které rostou jen v létě. A to asi každý uzná, že to není přirozené.

Ale v zimě nic neroste..
Ale v zimě se to dělá jinak (smích). Co vyroste na podzim, to po vzoru našich předků uchováváme. Sušíme, krechtujeme nebo jinak vhodně skladujeme. V zimě se jedí semínka, ořechy a placky z nich, samozřejmě bulvové rostliny - celer, petržel, mrkev, jíme zelí, různé ředkve. To všechno se dá jíst v zimě. Jsou to potraviny, které tělo prohřívají. Červená řepa… hm…úžasná. Používá se záhřevné koření jako je skořice, chilli, zázvor, také kurkuma hodně zahřívá. I v tomto období se dá normálně stravovat vitariánskou stravou, aniž by tělo mělo problém, že mu něco chybí.

A co ovoce?
Jablíčka, hrušky, některé odrůdy vydrží až do ledna, také se nasuší křížaly. Opět nedoporučuji nic ze supermarketu, to je plné chemie a bez chuti. Důležité je potraviny před konzumací vyndat z lednice a nechat je prohřát v místnosti a pak teprve je jíst. Jinak nám bude zima, protože organismus ochladíme.

No a kde tedy nakupovat? Takhle to zní,  že bych musel být zemědělec…
Ten, kdo se chce zdravě stravovat, tak si najde svého farmáře, nebo zajde na trh. Když lidé přestanou nakupovat v supermarketu a dají prostor českým farmářům, budou moci pěstovat více, a tím klesne i cena biopotravin.

Kolikrát denně správný vitarián jí?
Přirozené je jíst dvakrát až třikrát denně. Důležité je jíst, když mám hlad. Ale pozor, někteří lidé často na hlad pro pracovním vytížení nereagují. Pak jim může být špatně. To není hlad, to je průšvih. Doporučuji, aby si ráno každý člověk dal, ať už vaří nebo nevaří, sklenici teplé vody. Ta tělo prohřeje a odvede toxiny, které se v těle přes noc uložily. Tělo se čistí a vylučuje toxiny do 12 hodin, proto je dobré dopoledne jíst jenom ovoce, které obsahuje cukry pro potřebnou energii a vodu, která pomáhá škodliviny z těla vyloučit. Odpoledne, kdy tělo „buduje", potřebuje bílkoviny (aminokyseliny), tuky, minerály, vitamíny a ostatní prvky. Jíme zeleninu, ořechy, semínka atd. Každopádně by člověk měl jíst především podle pocitu hladu.

A co podle pocitu chutě?
Je důležité nedělat z vitariánství dogma. Jestliže mám na něco chuť, tak si to dám. Ale ono nám tělo samo řekne, jestli to bylo dobré nebo ne.

Kde máme možnost se s živou stravou v Hradci Králové setkat?
Teď nás čeká krásná akce Svátek vína na soutoku, což bude v pátek 4. září od 11 do 20 hodin v Jiráskových sadech, kde bude od 17 hodin v růžovém sadu „setkání se živou stravou". Koho toto téma zajímá, je srdečně zván. Budeme si povídat o tom co je živá strava, proč ji jíst a jak ji zařadit do svého života. Budou tam také stánky, kde bude možné ochutnat výrobky živé stravy od našich výrobců.

A pokud nestihnu zajít na Svátek vína na soutoku - mohu ji někde ochutnat?
Ano. V Bazalce, se kterou spolupracuji už dva roky. Začínali jsme jednou polévkou na týden. Pak jedním jídlem na týden. A pak jsme zjistili, jak přibývá o živou stravu zájem. Dnes je v nabídce každý den polévka, hlavní jídlo a také zákusek.   (rd)

Autor: Redakce

2.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies