VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Test v Králíkách: Jak jsem zničil zastávku, naboural a srazil babičku

Východní Čechy – Alkohol dělá z některých jedinců rázem nesmrtelné hrdiny, kteří neváhají po pár sklenicích piva či destilátu sednout za volant. Mnozí pak svoji „hrdinskost" zaplatí životem. Bohužel v řadě  případů ne tím svým.

20.8.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Rozhodl jsem se podstoupit zkoušku a na vlastní nebezpečí jsem okusil opilcovo chování za volantem. Nemusel jsem však kvůli tomu do sebe „lámat" jedno pivo za druhým, pomohla mi k tomu trošku plavecky vyhlížející pomůcka. A také  Otakar Švec z Besipu.

Kam mě nohy táhnou, i když já tam nechci

S Otakarem Švecem se scházím v sobotu dopoledne v Králíkách na Orlickoústecku, kde má Besip (Bezpečnost silničního provozu) rozložený svůj stánek na vzpomínkové akci Cihelna.

Po chvilce diskutování o neutěšené situaci na českých a moravských silnicích mi Otakar Švec konečně ukáže kouzelné předměty, které mě v okamžiku přenesou ze stavu střízlivých do světa opilých lidí. „Tak tady to je," říká Otakar Švec a ze svého auta vytahuje tři černá pouzdra. Ukrývají v sobě brýle ne nepodobné těm potápěčským.

„Každé brýle simulují určité množství alkoholu v krvi. Ty nejslabší navodí pocity člověka s půlkou promile, druhé s jedním promile a poslední simulují stav při jednom a půl promile," představuje mi pracovník Besipu  mé příští společníky.

Po tomto letmém seznámení se mě ptá, zda ještě trvám na svém původním plánu. Do Králík jsem totiž přijel s vidinou toho, že si brýle vyzkouším za volantem někde na oplocené betonové ploše. „No, nejdřív si to zkuste nanečisto a pak se rozhodněte, jak budeme pokračovat," říká mi Otakar Švec a do rukou mi podává „nulapětky".

Nandávám si brýle na nos a s hrdinským odhodláním se vydávám na předem vytyčenou zkušební trasu, po rovné rýze v trávě za karavanem Besipu. Už při jejich nasazení si však uvědomuji, jak rychle mozek začal na brýle reagovat a v mysli mi vytvořil opilecké klima. Začíná se mi motat hlava, oči ne moc dobře zaměřují a já, ač moc chci a snažím se, nedokážu jít pořádně rovně. I když nakonec z vytyčené dráhy „vystoupím" jen o pár centimetrů. „Tak to je síla. To jsem opravdu nečekal," zhodnotím zážitek a nasazuji si o půl promile silnější optiku.

Tentokrát je můj krok o poznání horší. Vytyčenou trasu zdolávám s vypětím všech sil a s půlmetrovou odchylkou. 
V tu chvíli již velmi vážně pochybuji, že bych takto – střízlivý opilý – zvládl řídit auto. To jsem  ještě nezkusil brýle s půldruhým promile. „Tady půjdu na věc jinak," říkám si v duchu a po aplikaci optiky se chvíli soustředím a snažím se přemlouvat své tělo a oči, aby vše proběhlo v pořádku. Neproběhlo.

Po prvních dvou krocích dávám „ostrou levou" a nekoordinovanými poskoky opouštím koridor o dobré čtyři metry. „Vzdávám to," sděluji svému průvodci s otázkou, zda by nebyla jiná alternativa, jak vyzkoušet „opilecké" brýle za volantem bez toho, abych sobě či někomu jinému ublížil. „Vždyť bych takhle netrefil ani do vrat toho největšího světového hangáru," říkám pracovníkovi Besipu.

Ten s očividným ulehčením s jistotou  toho, že ho nezmrzačím, ihned alternativu navrhuje.

Spojka, jednička, plyn a … náraz

Tou alternativou byl automobilový trenažér, který stojí jen pár metrů od nás. Dobrovolníci si na něm  zkoušejí různé dopravní situace. Souhlasím. Ovšem po několika minutách bych ten souhlas vzal zpět. Pošramotil jsem si totiž svoji ješitnost a před zhruba dvacítkou lidí jsem ze sebe udělal totálního blbce. A přitom to začalo tak nevinně.

„Tady pan redaktor si jenom něco zkusí," říká Otakar Švec dívce, která má simulátor na starosti. Ptá se mne, zda mám vůbec řidičák. „Mám, a dokonce vlastním ještě všechny body," říkám hrdě, nasedám do „auta" a startuji. Ještě předtím dostávám otázku, v jaké lokalitě chci řídit, zda ve městě či na dálnici. „Ve městě, vždyť tam opilci řídí nejčastěji," odpovídám a nasazuji si brýle s půldruhým promile.

Šlapu na spojku, zařazuji jedničku a vyrážím z nevinně vypadající zastávky na volnou silnici. Ta mi však nestačí. „Štrykuji" po ní  a po pár metrech demoluji protilehlou zastávku. „Ty že máš řidičák? Vždyť vůbec neumíš jezdit," ozve se z davu muž, který je však posléze upozorněn, že neřídím zrovna ve střízlivém 
stavu.

Druhý pokus –  promilové brýle. S nimi jedu o poznání lépe. Přesto mi  jeden pruh nestačí a po přibližně sto metrech narážím do protijedoucího auta.

Nevzdávám se a žádám o novou misi, tentokrát už jen s brýlemi s nápisem 0,5 promile. „To už je lepší," říkám si, když bez problémů míjím protilehlou zastávku a dokonce se jakž takž držím ve svém pruhu. Nic jiného nevnímám, jen ten pruh. A snad i proto přehlížím babičku, která stojí na kraji chodníku. Bez milosti ji srážím, Game over.

Odepínám pás a zdrcen odcházím.

Zdrcen ze slov všech těch lidí, kteří říkají, že alkohol jim nic nedělá a klidně můžou řídit. Pro ně a ty ostatní mám vzkaz: Domluvte se s pracovníky Besipu a nechte na sebe „opilecké brýle" působit." Je totiž lepší ze sebe udělat na pár minut šaška a uvědomit si zrádnost alkoholu, než „hrdinsky" sednout za volant a vyjet s alkoholem v krvi do ulic a někoho zmrzačit či zabít.

Autor: Petr Vaňous

20.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies