VYBERTE SI REGION

Jak se žilo a umíralo v pravěku? Napoví vykopávky z Příšovic

Liberec – Výstava Život a smrt v pravěku v Severočeském muzeu v Liberci představuje unikátní archeologické nálezy z Příšovic, které v posledním desetiletí místní archeologové pod vedením Petra Brestovanského objevili.

12.7.2015
SDÍLEJ:

Vykopávky u Příšovic.Foto: Severočeské muzeum v Liberci

Největší objevy
od roku 1955

Mezi lety 2005 a 2014 se několikanásobně rozrostly archeologické sbírky Severočeského muzea v Liberci. A zároveň došlo k největším archeologickým objevům za celou historii archeologického pracoviště, které zde bylo zřízeno 
v roce 1955.

„Výzkumnému týmu se při záchranných výzkumech v Libereckém kraji podařilo objevit a zdokumentovat celou řadu unikátních nalezišť. Z nich jsme vybrali pro návštěvníky výstavy dvě skutečné perly z Příšovic, které byly vyhlášeny pro svoji výjimečnost kulturními památkami," řekl ředitel muzea Jiří Křížek.

Nález prvního unikátu je datován k roku 2005, kdy bylo v Příšovicích, v poloze na Cecilce, objeveno jedno z nejzachovalejších a největších pohřebišť v České republice
z pozdní doby bronzové. Jeho stáří se odhaduje na bezmála 3000 let. „Pohřebiště nám dává představu o pohřebních rituálech té doby díky nálezu jedinečného žároviště na spalování mrtvých. Z části této nekropole bylo zachráněno
a rekonstruováno více jak půl tisíce pohřebních nádob z devadesáti žárových hrobů," říká archeolog Petr Brestovanský a dodává:

„Druhým unikátem je nález z roku 2007, kdy byla objevena u dálnice, opět na katastru Příšovic, největší vesnice 
raných zemědělců z mladšího neolitu. Sedmnáct dlouhých domů a přes dvacet dílenských okrsků na výrobu 
štípané a broušené industrie dělají z této lokality největší prehistorické výrobní 
a sídelní centrum v období vypíchané keramiky ve střední Evropě. Jeho stáří je 6700 let!" Objevení vzácného naleziště přitom probíhalo docela nestandardně. První dva objekty odhalila těžká technika stavební firmy, která v lokalitě pracovala. Menší sídelní jámy, ke kterým se později archeologové dostali, obsahovaly materiál z mladšího neolitu. Podle Brestovanského se jednalo hlavně o fragmenty keramiky s charakteristickým vpichem. Tato keramika vystřídala v Čechách keramiku lineární někdy v období druhé poloviny 5. tisíciletí př. n. l.

Život a smrt 
v pravěku

Jádrem výstavy představované veřejnosti je část rekonstruovaných originálních nálezů a prezentace průběhu samotného archeologického výzkumu na velkoformátových fotografiích. Expozice by se po skončení výstavy mohla z části přesunout do Svijanského zámku, který koupil stejnojmenný pivovar.

Majitel chce ze zchátralého objektu udělat společenské a kulturní centrum Svijan. Od jara probíhá na zámku první část rekonstrukce. Kulturní památka by pak měla být zpřístupněna veřejnosti v polovině příštího roku. Od počátku zde bude k vidění trvalá expozice archeologických nálezů z doby bronzové, které pocházejí z okolí obce.

Autor: Petr Vodseďálek

12.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies