VYBERTE SI REGION

Jedinečný ornát z kostela Všech svatých pod Zebínem

Jičín - Církevní textilie patří v kolekci textilních sbírek k těm méně početným a pro výstavní či badatelské účely téměř nepoužívaným, přesto se mezi nimi skrývají pozoruhodné předměty s bohatou historií.

1.6.2016
SDÍLEJ:

Barokní ornát z 18. století ze sbírek muzea.Foto: Archiv RMaG Jičín

Příležitost představit veřejnosti alespoň část z tohoto souboru, šest kusů církevních textilií původně patřících k inventáři kostela Všech svatých pod Zebínem, bude na připravované výstavě Zebín – příběh jednoho vrchu, která bude otevřena od 12. června.

Mezi zebínským textilním souborem, pořízeným zřejmě v průběhu 18. století, vyniká bohatě zdobený ornát. Soubor patří k jedněm z nejstarších akvizic jičínských sbírek z období příprav Národopisné výstavy českoslovanské (NVČ), která se konala v roce 1895. Figuruje v Soupisu sbírkových předmětů, který je uložený ve Státním okresním archivu v Jičíně, zapůjčených pro tuto významnou výstavu, pod číslem 43 a následující. Také na jednotlivých textilních součástkách jsou připevněny originální kartičky dokládající vystavení na NVČ v roce 1895. Po ukončení NVČ byly předměty vráceny do Jičína a posléze obohatily sbírky jičínského krajinského muzea.

OD ANTICKÉHO PLÁŠTĚ 
K BAROKNÍMU ORNÁTU

Ornát, nebo též kasule, je svrchní mešní roucho katolického kněze, které se obléká přes tzv. albu, dlouhý bílý úbor s úzkými rukávy a na spodním okraji doplněný krajkou. Církevní roucha prošla v průběhu staletí mnoha změnami, ornáty z toho nevyjímaje. Od zvonového pláště bez rukávů převzatého z antiky, který ale příliš omezoval pohyb kněze při bohoslužbě, se v průběhu pozdního středověku ustoupilo. Plášť byl na bocích rozdělený a pro usnadnění pohybu zúžený cca pod lokty, měl tedy eliptický střih s otvorem pro hlavu.

Barokní ornát z 18. století ze sbírek muzea.Barokní období přináší další typ ornátů zkrácených po stranách až do úrovně mezi rameny a lokty kněze a podélně sahající ke kolenům. V průběhu barokního období dochází k značnému vykrojení látky v přední části ornátu v oblasti ramen a vzniká tak tvar, který je lidově nazývaný „basička" nebo též „housličky". Na prsou i na zádech mívají ornáty ozdobně vyznačený kříž, nebývá to ale pravidlem, u některých pozdně barokních ornátů se objevuje vpředu i vzadu pouze vyznačení svislého pásu, příčný pás kříže chybí.

Zebínský ornát představuje právě tento poslední barokní typ, s výrazně vykrojenou přední částí. Vyrobený je z bílého hrubšího lněného plátna podšitého hrubým plátnem modré barvy. Přední i zadní díl zdobí v ploše květinový ornament vyšitý hedvábnými přízemi pastelových odstínů modré, žluté, hnědé, červené a zelené barvy. Okraje a středové pásy lemuje široká zlatá porta, která si spolu s výšivkou zachovala jas a svěžest.

Uprostřed zadního dílu kasule je vyšita figura světice držící v rozpřažených rukou bílou roušku s vypodobněním Kristovy tváře korunované trním, tedy sv. Veronika. Kontury postavy lemuje stříbrný dracoun. Vzhledem k použitým materiálům je zachovalost mešního roucha, zejména pak výšivky a zlatých port, pozoruhodná a svědčí o velmi sporém využití při bohoslužbách konaných v zebínském kostele.

VÝZNAM BÍLÉ BARVY 
V LITURGII

Důležité je také připomenout význam bílé barvy plátna použitého na zebínském ornátu, která v římskokatolické liturgii symbolizuje čistotu, nevinnost, radost, ale také světlo a je obrazem Ježíše Krista. Bílý ornát bývá užíván při všech svátcích spojených s Kristem kromě jeho umučení, svátcích Panny Marie, andělů, svatých vyznavačů, panen a vdov (pokud netrpěli mučednictvím), ale také při oslavných průvodech a radostných událostech.

V této souvislosti vyvstává možnost, že byl ornát a další součástky zebínského souboru, které vykazují jednotný ráz, pořízen pro jednu ze dvou nejvýznamnějších událostí pro kostel Všech svatých, a to oslavu 100. výročí získání zázračné ikony Panny Marie Rušánské do vlastnictví jičínských jezuitů roku 1737.

Na tuto počest byla uspořádána honosná barokní slavnost, při které byla ikona Madony Rušánské nejprve převezena do zebínského kostela, kde se konala slavnostní bohoslužba. Po jejím ukončení byla v pompézním průvodu za zvuků zvonů a výstřelů z hmoždířů, oslavných písní a divadelních scén opět převezena do Jičína a následně do kostela sv. Ignáce v Jičíně.    Hana Macháčková

Autor: Redakce

1.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl soud v usnesení

Praha - Medializace případu a neschopnost postarat se o děti, které si navíc u pěstounů zvykly. Tyto argumenty zopakoval Krajský soud v Oslo v usnesení, v němž se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové. Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. Uvedl to zpravodajský web Českého rozhlasu, jehož redakce má sedmistránkového usnesení k dispozici.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies