Do Jakuba zelíčko – po Jakubu zelí. Třeba tak zní jedna ze známých pranostik.

V kdysi továrenské podkrkonošské baště Úpici však většinou poslední červencový víkend značí tradiční chvíle zábavy, uvolnění a kratochvíle. I letos do města dorazila Svatojakubská pouť.

A protože když je pouť, tak je pouť, jak zdejší rádi říkají, jdou všechny věci stranou a vyráží se mezi decibely. Nebo alespoň na pivo k „divadelníkům", ke „splavákům", hasičům či k dalším oblíbeným výčepním pro pár slov se známými.

I tentokrát pod hory dorazila celá řada kolotočářů. Připravili si dobře známé, ale i nové atrakce. Největším odvážlivcům letos rozdaly pořádnou porci adrenalinu třeba ve velké rychlosti rotující lavičky stanoviště s názvem „break dance".

Na náměstí TGM a blízkém okolí od pátku do neděle doprovázeli majitele hlavně dětských lákadel stánkoví prodejci, ochotníci z místních spolků s občerstvením nebo oblíbená Městská hudba Úpice. Ta část svého vystoupení znovu přesunula také na jednu z atrakcí a během nedělního odpoledne zahrála i na oblíbených „labutích".

K vrcholům úpické pouti patřil sobotní večer, respektive časné nedělní ráno. Nekončící noc odstartoval ohňostroj na náměstí, v přírodním areálu Dlouhé Záhony si pak tanečníči mohli dosyta užít vystoupení a tóny rockové kapely Suffering Souls nebo disko hity od oblíbeného domácího DJ Andy.

„Lidé byli neúnavní. Až jsem se sám divil, že ještě v osm hodin ráno má někdo chuť, po dlouhé noci, pořád tancovat a dopřávat si hudby. Proč vlastně nejdou už domů, ptal jsem se sám sebe ve srandě. Jsem ale rád, že se všichni dobře bavili a pouťovou zábavu si užili buď na diskotéce nebo na kterémkoliv jiném místě úpické pouti," těšilo vytrvalého diskžokeje.