VYBERTE SI REGION

Lesní zvěř se učí chodit do krmelců

Rychnovsko - Myslivci jsou na letošní zimu vybaveni, s přípravami totiž museli začít už v létě. Teď zakrmují, aby se zvířata naučila přijít si do krmenišť pro potravu.

20.11.2011 1
SDÍLEJ:

PŘIPRAVIT ZVĚŘ na zimu je náročné. „Je to hodně práce a hodně hodin, každý má přidělený to své, přesto se dělají kontroly, aby bylo vše řádně zakrmeno,” říká Vladimír ŠabataFoto: Archiv

Ačkoliv zima teprve klepe na dveře, myslivci mají plné ruce práce. Hlavní přípravy jako sušení sena či získávání obilnin se už uskutečnily během roku, teď se začala přikrmovat zvěř, aby si zvykla na to, kam si má v zimě chodit pro potravu.

„Začali jsme aktivně přikrmovat. Všechna krmeniště jsou už opravená a umístěná tak, aby zvěř nedělala škody na lesních porostech, tedy v místech, kde nebude okusem škodit stromkům,“ vysvětlil Vladimír Šabata, předseda Okresního mysliveckého spolku Rychnov nad Kněžnou.

Krmelce se každý rok přemisťují, a to podle lesních kultur. Například tam, kde se udělá lesní mýtina a vysází se nové stromky, by neměl být žádný krmelec, aby se tam zvěř nestahovala a stromky neokusovala. „Proto se musí vždy s vlastníkem lesa zkonzultovat, kam se krmelec může dát, abychom mu neudělali žádnou škodu. Proto se to musí čas od času přemístit,“ řekl Šabata.

Každý rok na zimu musí myslivci zabezpečit dostatek krmení, jako sena, obilí či řepy. Potrava se pak pravidelně doplňuje do krmelců. „Obilí se tam buďto připraví na celé zimní období tak, že se dá do sudu a zvěř si ho postupně odebírá, nebo se chodí pravidelně přikrmovat. Teď se tam chodí tak jednou za týden, ale když je velká zima, tak i každý den. V krmelci musí pořád něco být,“ objasnil situaci Šabata.

Každý myslivec má přidělený svůj krmelec, většinou jeden nebo dva, který si pak hlídá. Krmelce musí být samozřejmě rozmístěny po celé honitbě, nikoliv jedné ploše, aby žádná zvěř nestrádala.

Každý přinese něco

Celkové náklady na zimu se podle Šabaty nedají přesně zjistit, protože každý přinese to, co má doma. „Něco se samozřejmě musí nakoupit, jako například spojovací materiál a šroubky, jinak si ale každý doma vezme nějaká prkna a stluče je. Také děláme brigády,“ řekl Šabata.

„My jako sdružení jsme koupili za deset tisíc korun obilí, plus k tomu je třeba připočíst jaderný odpad, který jsme dostali zadarmo. Seno si každý nasuší sám na zahradě nebo na nějaké ploše, a to pak dá do krmelců,“ vysvětlil Šabata, který dodává, že velmi důležité je celoročně dávat do krmelce také nějaký liz, například sůl.

O ptactvo se myslivci starat nemusí, protože ptáci si pro potravu sami létají do krmelců. Přesto však každý může vypomoci a postavit doma třeba před domem ptačí budku.

„Ideální je do ní dát například slunečnicová semínka, směs pro drobné ptactvo nebo třeba i lůj. Ptáčkům to velmi pomáhá,” řekl Šabata.

K plným budkám se pak ptáci budou rádi vracet a za odměnu svým „živitelům” zazpívají pod okny.

Autor: Kamila Císařová

20.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies