VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo elektrárny bude nová rozhledna. Už jsou návrhy

Nový Hrádek /VIZUALIZACE/ - Z větrných elektráren na vrchu Šibeník nad Novým Hrádkem zbylo jen ocelové torzo jednoho tubusu. A právě z něj mohl být třeba velký periskop. Ano, čtete správně.

5.11.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Studie, která skončila první v soutěži, nezakrývá původ větrné elektrárny a splňuje, co se požaduje. Foto: archiv

Stejně jako se námořníci z ponorek dívají periskopem nad hladinu, z tubusu na Novém Hrádku by se mohli lidé, kteří by k němu ve spodní části přistoupili, podívat periskopem do okolí. Takový byl jeden z návrhů v architektonické soutěži na přestavbu zbylé části větrné elektrárny na novou rozhlednu.

Soutěž vyhlásila Společnost Petra Parléře, o.p.s. společně s městysem Nový Hrádek, který také bude rozhlednu stavět a provozovat. Soutěžní podklady si vyzvedlo 55 zájemců, z nichž v soutěžní lhůtě odevzdalo studii 21 soutěžících.

Hlavním požadavkem bylo, aby se torzo původní elektrárny, tubus o výšce zhruba třiceti metrů svařovaný z ocelových plechů s průměrem od 2,5 metru do 1,2 metru na vrcholu, přebudoval na rozhlednu. Městys požadoval, aby na vrcholu byl vyhlídkový ochoz, který by návštěvníkům umožnil kruhový rozhled po okolní krajině. Stavba by měla být doplněna o zázemí s pokladnou, ale také společenskou místností s možností občerstvení, toaletami a technickým zázemím.

Studie, které se sešly, představují stavby klasické i ty velmi netradiční. Městys však musí myslet na údržbu, náklady na provoz a další praktické záležitosti.

Proto se nakonec rozhodovalo nejen dle vzhledu, ale také podle praktického řešení. Navíc už samotná stavba se musí vejít do devíti milionů korun bez daně. „Byla to i podmínka v soutěži, proto některé návrhy, byť sebelepší, neuspěly, neboť by byly příliš drahé," říká starosta městyse Zdeněk Drašnar.

Ze soutěžních návrhů chce nyní městys uspořádat výstavu a také besedu, na níž by autoři svá díla více objasnili. Uvidí se přitom také, jak na tři vítězné návrhy zareagují místní obyvatelé i náhodní návštěvníci. Z nich pak následně bude vybrán návrh, na základě kterého se zpracuje projektová dokumentace na novou rozhlednu. „Zatím nevíme, podle kterého návrhu se nová rozhledna bude stavět," dodal Zdeněk Drašnar.

Až bude hotova projektová dokumentace, městys se bude ucházet o stavební povolení. Mezitím bude shánět finance na stavbu. Není totiž v silách městyse, aby stavbu uskutečnil ze svého rozpočtu. „Nejlepší by bylo, kdyby se nám vše podařilo dotáhnout do stavebního povolení, a pak už jen čekat, až se nám podaří sehnat peníze," uvedl Zdeněk Drašnar.

Městys chce finanční prostředky získat například z projektu „Česko-polská hřebenovka", který připravuje Euroregion Glacensis. Ten počítá se zavedením turistických tras po česko-polském pohraničí, které by propojily stávající horská pohoří. V rámci tohoto projektu se plánují také výstavby nových vyhlídkových míst. Projekt je však v počátku, bude teprve žádat o začlenění o finanční podporu z Evropské unie a termíny realizace jsou proto zcela předčasné. Pokud by v následujících letech tento projekt nedopadl, pak bude městys hledat nové dotační možnosti sám.

Pro architektonickou soutěž se městys rozhodl i přesto, že ho to bude něco stát. Autor vítězného návrhu obdrží 60 tisíc korun, druhý 40 a třetí 30 tisíc korun. „Celá soutěž nás nebude stát ani 150 tisíc korun. Pustili jsme se do soutěže přesto, že to není žádná legrace, ale získalo se jednadvacet originálních návrhů a dle odborníků je to lepší, než oslovit tři společnosti, aby předložily návrhy a vybíralo se pouze z nich. Chtěli jsme zkrátka, aby to k něčemu vypadalo," uvedl Zdeněk Drašnar s tím, že půjde o stavbu, která bude dominantou nejen obce, ale celého širokého okolí.

Autor: Pavel Bednář

5.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies