VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mniši na Broumovsku a Policku by rádi obnovili řádový život

Broumov /FOTOGALERIE/ -  Po dva dny se v broumovském klášteře konala mezinárodní vědecká konference Via Benedictina. Odborníci se na ní zaobírali především působením řádu mnichů v černém rouše v regionu v období uplynulých osmi set let. Přesně před osmi sty lety totiž benediktini přišli na Policko a Broumovsko. Připomenul se i vznik řádu, který se zrodil už v šestém století.

4.10.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií

NA KONFERENCI promluvil i převor Prokop Siostrzonek.Foto: DENÍK/ Jiří Mach

„Konference se věnovala všem oblastem, do kterých benediktini zasahují, a to je život, kultura i hospodářství. Ovlivnili také to, jak se tady tehdejší pustina rozvíjela a změnila v dnešní život. Na řadu přišly i otázky, jaký zde bude průmysl, co bude s lesy nebo čím se tady budou lidé živit," uvedla Marcela Lilingová z Agentury pro rozvoj Broumovska.

Chtějí především oživit spolupráci

Marcela Lilingová zdůraznila, že benediktini mají vliv na společnost po celou dobu, co zde působí. Vliv jejich působení, ať už v té době nebo v dobách dřívějších, nepřestal být patrný ani během války, ani za komunistů. „V roce 1992, kdy se klášter v restitucích vrátil, se navázalo na obnovení původní činnosti. Nyní přichází doba, kdy se dá na jejich přínos navazovat více. Není to jen o tom, že tady je nějaký mnich, který se řídí řeholí, ale také tady může být vzdělanost, kultura. Pokračovat může i další spolupráce s městem a podnikateli. Benediktini nám pronajali zahradu za symbolickou cenu, je přístupná veřejnosti a tam se nyní pořádá řada kulturních akcí. Oživit chceme i další část kláštera, aby se mohl využívat celoročně. Důležité je, že se můžeme zaštiťovat i jejich jménem, což dává akcím větší kredit, ale také to zavazuje," dodala Marcela Lilingová.

Život v Broumově začal před osmi sty lety příchodem mnichů z Břevnova a podle převora klášterů v Broumově a Břevnově Prokopa Siostrzonka je zdejší klášter nyní znovu na počátku snahy výrazněji zde život opět obnovit. „Po roce 1950 život v klášteře zanikl pod nátlakem STB. Sestry tady ještě nějaký čas žily, ale jen v omezených prostorách. Naší snahou je klášter opět oživit, aby sem mohli chodit lidé, dobře se zde cítili a vrátila se sem znovu kultura, vzdělávání a další aktivity. Rádi bychom v klášteře obnovili i řádový život, ale to po těch letech není tak jednoduché, protože chybí lidé zaměření na duchovní směr. Kdyby se to podařilo, mělo by to přínos jako v jiných státech, kde sestry pomáhají v nemocnicích a dalších charitativních organizacích," řekl Prokop Siostrzonek.

Na konferenci dorazil i farář z Police nad Metují Marian Lewicky. „Benediktini nejdříve přišli do Police, potom teprve do Broumova. V Polici je však situace jiná. U nás to všechno začalo, ale jak to bude dál, to se zatím neví. Klášter byl hodně zanedbaný, byla tam ubytovna a knihovna. Dnes tam je hudební škola, archiv náchodské knihovny a sociální byty města. Klášter je ale samostatným celkem, kostel je zase něco jiného. Řád královéhradecké diecéze, do které patří naše farnost, je jiný, než řád, který vytvářejí regule sv. Benedikta," dodal Lewicky.

Autor: Jiří Mach

4.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies