VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na východočeských horách je nejvíc sněhu od roku 1996. Povodně snad nehrozí

Východní Čechy – Lidé žijící u řek si mohou oddechnout, letošní velmi klidné jarní tání sněhu by už nemělo nic narušit. Řeky mírně stouply prakticky jen o posledním víkendu, kdy na Metuji několik hodin platily první stupně povodňové aktivity. Nic víc.

17.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Václav Pancer

Hradecké Povodí Labe dokonce začalo znovu naplňovat každé jaro předvypouštěné přehrady. „Hlavně ty v nižsích polohách. Třeba u Rozkoše jsme se začali bát, abychom ji vůbec dokázali před létem naplnit. Ty nádrže, které zachycují vodu z hor, zatím necháváme pro jistotu ještě prázdné," řekl mluvčí Povodí Labe Ladislav Merta.

Sněhu přitom na horách letos nebylo a doposud není zrovna málo; v polovině dubna ho bylo víc naposledy v roce 1996. Důvodem je však pouze chladný březen, kdy sníh odtával velmi pomalu.

Výrazné oteplení posledních dní přišlo až poté, co většina sněhových zásob již roztála a odtekla. Maximum naměřili hydrologové na konci února, kdy v celých východních Čechách leželo 360 milionů kubíků sněhu. Za dalších deset dní ho stihly tři čtvrtiny roztát, než poté napadl nový. Ten už je ovšem také z většiny pryč.

Lidé by se podle vodohospodářů neměli bát ani ohlášeného víkendového deště.  Ten totiž bude podle meteorologů kvůli výraznému, až třináctistupňovému ochlazení na horách přecházet ve sněžení a tání sněhu se tak zpomalí.

„V důsledku vysokých denních a kladných nočních teplot v uplynulém týdnu, podpořených před minulým víkendem vydatnějšími srážkami, se sněhová pokrývka již výrazně snížila. V následujících dnech bude odtávání sněhové pokrývky v horských oblastech, kde ještě zbyla, postupně pokračovat. Vzedmutí hladin by hrozilo pouze v případě, že by na hřebenech zavál nějaký teplý fén, doprovázený deštěm. Takovou výstrahu ale od meteorologů nemáme," dodal Merta.

Ještě o studených Velikonocích leželo ve východních Čechách 230 milionů kubíků sněhu, nyní je to již jen těsně přes 100 milionů kubíků. Vloni ho dokonce bylo ještě méně.  Pod sněhem jsou nyní prakticky už jen vyšší polohy Orlických hor a Krkonoš.

Pro připomenutí,  před památnými jarními povodněmi v roce  2006 leželo ve východních Čechách 870 milionů kubíků sněhu. A hlavně, tehdejší taktéž prudké oteplení bylo doprovázeno deštěm. Což je pro vznik povodní smrtící kombinace. Tehdejší povodeň na přelomu března a dubna zaplavila stovky domů, některé vesnice na Litomyšlsku odřízla od světa a poničila hřebečský tunel mezi Moravskou Třebovou a Svitavami.

Společně s povodněmi v letech 1997 a 2002 záplavy přiměly stát, kraje i obce k výstavbě desítek protipovodňových hrází. Následky záplav by letos byly nejspíš mnohem menší než před lety.

Povodně v roce 2006

Jarním záplavám v roce 2006, v novodobé historii nejkatastrofálnějším, předcházela úplně jiná situace než letos.

Všude leželo mnohem více sněhu a teploty trhaly rekordy. Teplá fronta po dlouhé a na sníh velmi bohaté zimě přišla 22. března. V prvních dnech bylo jen kolem pěti stupňů na nulou, ale teploty rychle stoupaly až k historickým 20,8 stupně Celsia 27. března. Do toho se následující den přidal déšť a dílo zkázy bylo i přes mírné ochlazení dokonáno. Sníh tál jak šlehačka na dortu. Všude a rychle.

Záplavy v plné síle propukly poslední březnový den. Ikonou tehdejšího řádění velké vody se stala Cerekvice nad Loučnou u Litomyšle. Nejhůř dopadla zdejší mateřská škola, která musela být evakuována, lidé vynášeli bahno z většiny domů. V nedaleké Dlouhé Třebové se 2. dubna utopil 55letý důchodce. Spadl do tůně vytvořené z naplavené vody.

„Na povodí menších toků byl v některých profilech překročen dvacetiletý průtok, například v Dašicích na Loučné, ve Vestci na Mrlině nebo v Malé Čermné na Tiché Orlici. Místně bylo dosaženo i 50letého průtoku, například v Cerekvici  nebo na Žejbru ve Vrbatově Kostelci," uvedla později analýza Českého hydrometeorologického ústavu.

Trocha historie

Objemy sněhových zásob ve východních Čechách před začátkem tání (měření od r. 1970)

Na sníh nejbohatší zimy:
1. r. 2006 – 1117 milionů kubíků (historické maximum bylo dosaženo dne 13. března)
2. r. 1988 – 620 milionů kubíků
3. r. 1987 – 510 milionů kubíků
4. r. 1996 – 455 milionů kubíků
Velké zásoby sněhu byly rovněž v letech (bez určení pořadí) 1973, 1976, 1992, 1999, 2004, 2005, 2000, 2010 nebo i 2012

Na sníh nejchudší zimy:
1. r. 1970 – žádný sníh
Dále např. (bez určení pořadí): r. 1971, 1972, 1975, 1977, 1983, 1986, 1989, 1990, 1991, 1993, 1997, 1998, 2001, 2011

Největší sněhové zásoby k 15. dubnu:
1. r. 1995 – 173 milionů kubíků
2. r. 1996 – 156 milionů kubíků
3. r. 2013 – 117 milionů kubíků
4. r. 2006 – 100 milionů kubíků
Zdroj: www.chmi.cz

Autor: Kamil Dubský

17.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
19 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: volební průzkum; Macron 24%, Le Penová 22%

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně velký zájem. V 17:00 mělo odvoleno již 69% voličů. Podle výsledků průzkumu u volebních místností, které zveřejnila belgická stanice RTBF, zatím vede Macron (24 procent) a Le Penová (22 procent). V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. 

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies