VYBERTE SI REGION

Na kapra zapomeňte. Zkuste si uvařit hrách, muziku nebo vodvárku s ořechy

Rychnovsko – Vánoční svátky mají snad všichni spojeni s dobrým jídlem. A spojovali si je s ním i naši předci.

5.12.2014
SDÍLEJ:

Vánočka ze špaldové moukyFoto: PRO-BIO

V seriálu Rychnovského deníku, který bude nyní po tři týdny k nalezení na stránkách, si připomeneme pokrmy, které na Štědrý den servírovaly na sváteční stůl naše prababičky a jejich maminky.

Co je to syrub?Syrob neboli také syrub se v Podorlicku hojně využíval, při štědrovečerní večeři se jedl s hrachem. Jedná se o redukovaný vývar z cukrové řepy.
Recept: Cukrovou řepu dobře očistíme, umyjeme a oloupeme. Potom ji nakrájíme na plátky, dáme do hrnce, zalijeme vodou a uvaříme doměkka. Vodu přiléváme podle potřeby. Když je řepa uvařená, vodu scedíme, řepu postupně vymačkáme přes plátno a všechnu vodu, kterou takto získáme, přidáme ke scezené vodě. Potom směs uvaříme do husta. Z 10 kilové cukrové řepy získáme 1 až 1,25 l sirupu.

Jako každý region – i ten Rychnovský se vyznačuje specifickou kuchyní, tedy i tou vánoční.
Orlické hory bohaté tabuli příliš nepřály, naši předci si však uměli poradit a na Štědrý den si servírovali to nejlepší, co mohli.
Celodenní půst se večer změnil, i když ne všude v bohatý, ale přece jen pestrý výběr jídel.
Podávala se například zasmažená houbová polévka, jáhlová nadívajna s houbami či buchtičky s odvárkou.
To byla část štědrovečerního jídelníčku chudších lidí. Měšťanské rodiny si pochutnávaly například na rybí polévce, sekaných hlemýždích, kaprovi na černo či štice na modro.

Bez rychnovské odvárky to nešlo

Na štědrovečerní jídelníček doby svého mládí (kolem roku 1870) vzpomínal v publikaci Rudolfa Zrůbka, která se věnuje lidové stravě v Podorlicku, František Koláček, ředitel škol a regionální pracovník, těmito slovy: „Maminka byla od rána jako v kole. To bylo shánění s přípravou večeře. K snídani bývaly jenom topinky, k obědu kyselá polévka z mléka nebo zelňačka se zavařenými vejci a bramborami, protože se každý člen rodiny musel postit. Ke štědrovečerní večeři se připravoval „štrůdl", vařil hrách, pekly se někdy jáhly, někdy housková nadívajna a vařila se zasmažená nebo hrachová polévka. Hrách byl vždycky, to aby hojnost všeho neopouštěla rodinu. Ryba tehdy ještě v rodinách středních vrstev zvykem nebyla. Nakonec přišla na stůl známá rychnovská odvárka s buchtičkami a houskami s ořechy."

Na rybě si smlsli pouze měšťané

Ryba na stolech chudšího a venkovského obyvatelstva Podorlicka opravdu nebývala zvykem. Začala se tam objevovat až na konci 19. století. Zámožnější měšťané si na rybím mase však libovali už dávno – o tom vypovídá již zmíněný kapr na černo či štika na modro.
Vánoce v Podorlicku jsou spojeny také s lokálními zvyklostmi a specialitami.

Například ve Vamberku se na Štědrý den podávala zelňačka s vařenými, jen solenými a nemaštěnými bramborami.
Večer po polévce byly luštěniny, „vodvárka" a tradiční jablkový „štrůdl".

V některých vsích kolem Vamberka trval půst i na Boží hod vánoční, místy se ani nevařilo.
Jinde se podávala jen moučná jídla, hlavně buchtičky se syrobem nebo s medem.

Většina hospodyněk dodržovala tradiční zvyk, že na Štědrý večer musí na stůl přijít rovných deset pokrmů. V chudých rodinách na horách bývaly proto ve velké míře zastoupeny luštěniny – hrách, kroupy, jahelné knedlíky, hubník, vařené sušené ovoce, houska s mlékem a jablka.
Ještě počátkem druhé poloviny 19. století se v některých domácnostech pekly oplatky a o Štědrém večeru se podávaly s medem. Množství kleští (oplatečnic) k pečení oplatek nad otevřeným ohněm, které se nacházejí ve sbírkách muzeí, podle autora publikace o podorlické stravě Rudolfa Zrůbka dokládá to, že tradice vánočních oplatek byla v regionu velmi rozšířená.

Lidová poezie je rovněž zařadila mezi dárky přinášení Ježíškovi k jesličkám, jak o tom zpívá stará kantorská koleda z Kounova.
„Jde Verunka s Barunkou, nesou mastné oplatky, pospíchají do Betléma, chtějí je dát Ježíši."

Autor: Barbora Zemanová

5.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies