VYBERTE SI REGION

Jan Tydlitát: Na lenošení nemám čas, volné chvilky musím doslova krást

Rychnov nad Kněžnou - Většina kulturních akcí, které se v Rychnově nad Kněžnou konají, by se těžko uskutečnila, nebýt jednoho významného člověka. Tím je JAN TYDLITÁT, který se věnuje rychnovské kultuře již desítky let. V rozhovoru pro Deník prozradil nejen zajímavosti o blížícím se festivalu Poláčkovo léto, ale také něco ze svého osobního života.

4.6.2015
SDÍLEJ:

JAN TYDLITÁT Foto: Zdroj redakce

Přípravy na festival Poláčkovo léto vrcholí, na co se mohou diváci těšit?
Momentálně máme plné ruce práce. Předprodej letos poprvé začal o měsíc dříve. Nejvíce zaberou organizační záležitosti a technické věci. Diváci si už vybrali určitá táhla na ten letošní ročník, největší zájem byl na představení Saturnina a Noc na Karlštejně, která už jsou momentálně vyprodaná. Veliký zájem mají návštěvníci také o muzikál Sněhová královna z Divadla Hybernia. což je oprávněné, to co předvedou herci z Prahy, tady totiž doposud ještě nikdy nebylo. Lidé také velmi zajímá koncert Pavla Šporcla s jeho kapelou Gipsy Way a zahajovací hudební vystoupení Věry Martinové a mnoho dalších představení.

Připravujete ale i novinky.
Letos tu máme dva experimenty, které jsme nazvali Mládí na scénách Poláčkova léta což je tu za dvaadvacet ročníků opravdu poprvé. Snažíme se tímto dát příležitost mladým adeptům divadla, jedná se o děti a studenty, kteří pracují pod vedením zkušených herců Východočeského divadla v Pardubicích. Ti zde předvedou divadelní představení Ze Života hmyzu od bratří Čapků. Shakespearova Hamleta pak uvidí diváci v podání absolventů brněnské JAMU, kteří jsou dnes členy různých souborů. Představení bude uvedeno na prvním nádvoří Kolowratského zámku, což je letos také novinka.

Sedmdesáté výročí od své smrti má letos významná osobnost pro Rychnov nad Kněžnou, Karel Poláček, podle kterého je pojmenován také tento festival. Zapojili jste i jeho díla do XII. ročníku Poláčkova léta.
Karla Poláčka jsme samozřejmě nemohli opomenout. Přijedou herci z Mladé Boleslavi, kteří uvedou snad nejoblíbenější a nejzdařilejší komedii na divadelní scéně v režii Ondřeje Havelky Muži v offsidu. Výročí je promítnuté i do koncertů. Kytarové trio s pořadem XX. uvede některé skladby poznamenané dobou holocaustu.JAN TYDLITÁT ORGANIZUJE mnoho kulturních akcí v Rychnově. V současné době má nejvíce práce s festivalem Poláčkovo léto. Loni sklidilo úspěch představení Báthoryčka (viz snímek).

Kdy vůbec se musí začít s přípravami jednoho ročníku?
Dramaturgii na další ročník domlouváme už rok dopředu na Poláčkově létě, které se v té době právě koná. Takže přípravy trvají vlastně celý rok. Musí se vybírat tituly, které zapadají do dramaturgie a charakteru Poláčkova léta. Nechceme, aby to byla komerce, snažíme se vybírat kvalitní představení. Poláčkovo léto je také jakýmsi úvodem do letních sezony, takže spíše vybíráme humorné hry, abychom divákům navodili dobrou náladu. Nechceme je zatěžovat dramatickými kusy. Myslíme samozřejmě i na děti, takže vybíráme i dětská představení.

Jízdárna se letos ještě nějak upravovala?
Jízdárna zůstala v té podobě, v jaké byla vloni. Pouze se trochu upravilo pódium. Dostala také dva únikové východy. Po technické stránce je to výhodnější, například kvůli stěhování kulis, dekorací a nástupům herců.

Vy sám se věnujete Poláčkovu létu již od jeho prvního ročníku?
Ano, já jsem si ho vlastně vymyslel, a to společně s režizérem Arnoštem Goldflamem před 22 lety. V té době jsme chtěli připomenout výročí úmrtí Karla Poláčka, v roce 1994 tedy začal první ročník Poláčkova léta. V té době ale nikdo netušil, že z toho vznikne takhle rozsáhlý festival. Uvažovali jsme maximálně o pěti dnech a jednom titulu, vybrali jsme Okresní město Karla Poláčka, které ztvárnilo Národní divadlo Brno. Toto představení režíroval Arnošt Goldflam. Hrálo se na náměstí, protože do Pelcova divadla by se hra nevešla, pro herce to byl pokus, protože venku nikdy nehráli. Nakonec to vyšlo a rozhodli jsme se, že se k tomu budeme pravidelně vracet. Nikdo netušil, že zájem bude tak veliký, že sama divadla u nás budou chtít hostovat. V této chvíli nemůžeme ani zdaleka všem vyhovět. Festival v tak velkém stylu bychom si nemohli dovolit, nebýt partnerů, které máme. Když se dnes podívám zpět, tak žasnu, co se tu vystřídalo titulů a mám z toho ohromnou radost.

Jak dlouho jste si pohrával s myšlenkou něco takového zorganizovat?
Myšlenka se zrodila v roce 1992, kdy měl Poláček výročí 100 let od narození a konalo se tu Poláčkovo sympózium. Karel Poláček tu opět získal popularitu, město se s ním začalo chlubit a stouplo Rychnovu i zviditelnění. Do té doby zde byl tento spisovatel dosti opomíjený. Rok 1992 pomohl k návratu Poláčka do Rychnova, pomohl k otevření jeho památníku v obnovené synagoze, k vydání Poláčkova souborného díla. Dneska je Rychnov znám hlavně díky Karlu Poláčkovi.

Jaké další kulturní akce organizujete?
K Poláčkovu létu se ve stejném roce přidalo Šlitrovo jaro, tehdy byla snaha zviditelnit absolventa rychnovského gymnázia, který právě v roce 1994 měl sedmdesáté narozeniny.Také jsem převzal štafetu od organizátorů Rychnovské osmičky. Ti starší tvůrci odcházejí do filmařského nebe, ale přibývají mladí filmaři a Osmička stále žije. Další je Filmový smích, ten má počátky již v roce 1984, ten byl již tehdy spjatý s Karlem Poláčkem. Stala se z něj celorepubliková populární akce. Svou tradici má také výstava Betlémů, která od svého prvního ročníku zaznamenala obrovskou návštěvnost a také tradici. Vánoce v Rychnově by bez této výstavy pro místní snad ani nemohly být to pravé. Každý rok se ale snažíme zaměřit na nějaké téma, aby se nestalo, že tato akce zevšední. Minulá výstava byla ve znamení Cesty do pohádky, jedna výstava byla zařazena i do České knihy rekordů. Uprostřed sálu byl totiž betlém ve vodě s rybičkami. Letos bychom chtěli poprvé v České republice ukázat návštěvníkům betlém, který vytvořil Jiří Šlitr. Tak to jsou akce, které mám na svědomí, pouze Rychnovskou osmičku jsem převzal, protože ta má už 57. ročník. To už je vlastně skoro stařenka.

Od kdy se věnujete kultuře?
To bylo již od roku, kdy jsem sám do Rychnova přišel. Byl to rok 1971, v té době jsem začal učit na rychnovském gymnáziu, kde jsem si se studenty vytvořil recitační soubor. Měli jsme vlastní pořady, s kterými jsme jezdili po zámcích v okolí a poté i na soutěže.

Slyšela jsem, že máte v plánu přestěhovat se do Prahy?
Ano, to je pravda, zatím jsem ale přestěhovaný tak nějak napůl, protože mi onemocněl kolega Martin Šeda, kterému jsem chtěl předat organizaci těchto akcí. Nemůžeme tedy dělat akce ve dvou, ale spadlo to pouze na má bedra. Přesun do Prahy plánuji na podzim, budu sem pak jen jezdit na přípravu a organizaci akcí. Teď se do Prahy dostávám pouze tak na víkend. Do konce roku chci připravit i výstavu betlémů, v tom příštím bych sem chtěl jezdit už jen jako divák. Větší práce by mě čekala s akcemi filmového klubu, jinak by odpovědnost padla na ostatní pracovníky kultury. Poláčkovu létu bych se pak rád věnoval jen co se týče dramaturgie.JAN TYDLITÁT

Máte na starosti obrovské množství kulturních akcí. Máte vůbec nějaký volný čas?
Mám ho hrozně málo, což mě někdy mrzí. Musel jsem ho doslova krást, abychom přichystali byt v Praze. Rozhodně nemám čas na lenošení. U Prahy máme rodinu, proto se chceme přesunout k nim blíž.

Karel Poláček asi hodně prolíná váš život? Co byste o něm řekl?
Byl to člověk, kterého si já osobně nesmírně vážím, i když on sám tvrdil, že je nesmírně líný, tak vytvořil úctyhodné dílo. Líný určitě nebyl, spíše byl nepraktický, byl to technický antitalent, měl pouze rádio a psací stroj, s ničím jiným zacházet neuměl. Měl však úžasný pozorovací talent, byl to skvělý filosof, který nás dokonale poznal a přečetl skvěle naši povahu. To, co napsal ve fejetonech, je tak silné a aktuální, až to člověka zamrazí. On nás odhalil tak, že nám ale neubližoval, ve svém díle člověka spíše pohladil. V knížce Bylo nás pět je vidět, že život lehký neměl, ale dokázal si vytvořit krásný ideální svět, jako si ho vytvořila třeba Božena Němcová v Babičce.

Autor: Stanislava Preclíková

4.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies