V posledním roce řádili především ve Slatině či Vysoké nad Labem, tedy v místech, které jejich rejdům vyhovují. K domům na okraji je totiž přístup z polí či od lesa.

„Lidi z toho tady mají velké obavy," přiznává Pavel Tobiášek, předseda místní samosprávy ve Slatině.

V posledních třech měsících tady bylo vykradeno kolem sedmi domů. Jejich majitelé se přidali k poškozeným z uplynulých čtyř let. Tak dlouho již skupina, která začala řádit v Královéhradeckém kraji, v Česku působí.

„Poškozených v kraji je více než stovka, škody jsou vyšší než milion korun," přiznává Ivana Ježková, mluvčí krajské policie.

Další informace však nepřidá. „Případ pořád řešíme," vysvětluje.

Policii unikají navrtávači z několika důvodů: často mění místa působiště. Navíc nenechávají stopy, na místo krádeže chodí pěšky. Chovají se zkrátka velmi profesionálně.

„Policisté nám říkali, ať se je rozhodně nesnažíme chytit. Při podezření, že je někdo v domě, je lepší rozsvítit a dělat hluk," říká Vladimír Täubner ze Slatiny.

Jeho rodina měla štěstí. I k ní do domu se zloději pokusili dostat, zastavil je však hermeticky zavřený postranní vchod. „Máme na něm ještě zámek, ne jen kliku," vysvětluje Vladimír Täubner.

Jeho dva sousedé z ulice však takové štěstí neměli. I proto teď mnohem častěji vyráží do Slatiny policie. „Přijedou hned na zavolání. Nabádáme lidi, aby hlásili všechno podezřelé," tvrdí šéf samosprávy Tobiášek.

Zastaví tato snaha navrtávače?

Jak vykrádají?
Kvůli způsobu, jak se dostávají do domů, jež poté vykradou, se jim říká navrtávači. Jak vlastně tito zločinci pracují?
• Navrtají díry do dveřního či okenního rámu, odjistí kliku a vniknou dovnitř.
• Předem si připravují únikové cesty, např. prostříháním plotu.
• K domům se přibližují z polí, od lesa, přicházejí pěšky.
• Jsou zdatní, vybavení, fungují velmi profesionálně.