VYBERTE SI REGION

Nemocnice láká na peníze. Zájem už projevilo šedesát mediků

Hradec Králové - Hradecká nemocnice bojuje proti nedostatku lékařů stipendii. Obecně praktických lékařů 
v důchodovém věku přibývá. Mladých je sice dostatek, ale nechtějí do problematických lokalit, a tak v řadě oblastí chybí.

5.5.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Dvacet lékařů chybí hradecké fakultní nemocnici. V páté největší nemocnici v zemi jsou v současné chvíli potřeba především odborníci z oborů onkologie, patologie, stomatologie či nukleární medicíny.

Nemocnice se proti nedostatku personálu rozhodla bojovat příspěvkem pro letošní absolventy medicíny až do výše 30 tisíc korun.

„Ti po promoci nemohou po určitou dobu nastoupit na noční služby. Příspěvek ve výši pět tisíc korun měsíčně je jakýmsi vyrovnáním za to, že nemají možnost si vylepšit příjmy při službách. Chceme tímto taktickým tahem zajistit příchod nových lékařů na naše kliniky," vysvětlil náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) a senátor Jaroslav Malý.

Maximálně půl roku

Do režimu nočních služeb se absolventi zapojují zhruba po čtyřech měsících od nástupu do nemocnice. Měsíční příspěvek pět tisíc korun tak mohou pobírat maximálně půl roku.

„Přestože situace u nás nyní není dramatická, předcházíme tak situaci, která by mohla zkomplikovat nepřetržitý provoz nemocnice," dodal Malý.

O absolventský příspěvek  projevilo na studentském veletrhu pracovních příležitostí a zájem o práci ve FN HK projevilo okolo šedesáti mediků.

Šest set lékařů

Situace se stavem personálu se ale mění v závislosti na plánovaných nebo neplánovaných odchodech lékařů jako jsou například zahraniční stáže, nebo odchody na mateřskou dovolenou. Ve fakultní nemocnici v současnosti  pracuje okolo 590 lékařů a zhruba 10 procent sem přichází ze zahraničí. „Odborníky  přijímáme  z celého světa. Přicházejí k nám nejvíce ze zemí EU, především ze Slovenska," potvrdil náměstek.

Jedním z důvodů dlouhodobého nedostatku lékařů je  špatně nastavené postgraduální vzdělávání. „Chyba není jen v samotném systému, ale je dána rozvojem medicíny, enormní specializací a nutnou centralizací péče do velkých celků. Lékař po promoci není samostatný, musí být pod dohledem zhruba 2 roky, někde dokonce 5 let, a teprve potom se stane specialistou," shrnuje problém Malý.

Situaci by měla změnit až novela zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, která je již v paragrafovaném znění před prvním čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

„Připravovaný zákon řeší však jen část problému a uvidíme jaká bude jeho konečná forma," zakončil senátor.   (jap)

Romantika venkovského lékaře? Mladé neláká

Mladších praktických lékařů je nedostatek. Ilustrační fotoVýchodní Čechy - Zatímco zájem mladých praktiků mít ordinaci v Praze je obrovský, sehnat doktora například na Sušicko, ačkoli nejde o žádnou problematickou lokalitu, je skoro nemožné. „Podstatná část lékařů se blíží do důchodového věku, nebo už v něm je. Nyní již ale ročně přichází do oboru 200 nových doktorů, což by mělo pokrýt generační výměnu," řekl Deníku místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mladých praktiků je tedy dostatek, je ale třeba najít způsob, jak je motivovat, aby šli do neatraktivních oblastí. Chybí hlavně v pohraniční, sociálně problematických lokalitách nebo tam, kde je obtížnější klientela. Mladí vysokoškoláci  do malých měst v pohraničí zkrátka odcházet nechtějí.

Se snahou přilákat je do nejohroženějších oblastí  vyhlásil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) program, v jehož rámci si začínající praktici mohou zažádat o 250 tisíc korun na vybavení ordinace a dalších 250 na plat sestry. Nakolik to situaci změní, se ukáže nejdříve příští rok.

Větší roli by ale podle lékařů měly sehrát i obce 
a kraje, které nové doktory potřebují. „Například v Německu, kde mají v příhraničních oblastech stejný problém, lékař dostane dotaci na zřízení praxe nebo zvýhodněnou cenu pozemku na stavbu domu," dodává Šonka. Již dnes například Královéhradecký kraj slibuje  mladým lékařům jednorázové stipendium ve výši 120 tisíc korun, zůstanou-li další čtyři roky v jejich oblasti. Problém nedostatku doktorů řeší celá Evropa. Na Západě ale mají tu výhodu, že jim „díry" zaplňují kolegové z Východu.

Jednou z příčin generační mezery u praktických lékařů v Česku byl výpadek vzniklý za dob exministra zdravotnictví Davida Ratha, který na čas úplně zrušil postgraduální přípravu mladých lékařů na katedře všeobecného lékařství IPVZ. „Byly to dva roky, kdy neatestoval jediný praktik. Za tu dobu došlo k výpadku zhruba 300 lékařů, což se později projevilo," vysvětluje Šonka. Dalším důvodem předchozího nezájmu studentů medicíny o tento obor byla nízká prestiž tehdejších „obvoďáků".

Více kompetencí ušetří čas i peníze

Oproti době před dvaceti lety se postavení praktického lékaře v našem systému zdravotnictví zlepšilo, ale rozhodně nejsme na úrovni srovnatelné s okolními vyspělými zeměmi. „Praktik stále není stavěn na úroveň, kterou si zaslouží. Nejvíce nás nyní trápí omezené kompetence v předepisování léků. Celkově to pak pociťují hlavně pacienti. Prodlužují se čekací doby, po zrušení regulačních poplatků roste počet návštěv 
a i kvůli zahlcení administrativou na pacienta nemáme tolik času," říká předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Právě v počtu kontaktů pacienta se zdravotnickými zařízeními patříme k absolutní světové špičce, přitom řadě z nich by se dalo předejít zvýšením kompetencí praktických lékařů. I proto bojují za to, aby mohli předepisovat víc léků a omezit tak přeposílání k dalším specialistům. Chtějí i provádět širší diagnostiku, například ultrasonografické vyšetření, které je pro jejich kolegy v zahraničí běžné.

V okolních zemích, kde se tento obor vyvíjel bez přerušení, má praktik jinou roli, širší kompetence 
a v celém systému zastává mnohem významnější místo. „Pokud dobře funguje primární péče a je dost praktických lékařů, kteří mohou efektivně a dobře léčit, systému to šetří peníze. Jsou země, kde 80 procent pacientů zůstává v péči praktika, jen 20 procent pokračuje zdravotním systémem dál," uzavírá Šonka.

Zdena Kolářová

Autor: Jan Pruška, Redakce

5.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies