Hosté ochutnávali značkové bílé, růžové, červené i šampaňské. Úžasnou, uvolněnou atmosféru podbarvovala moravskými písničkami cimbálovka. V pochmurném deštivém počasí správná volba, jak naložit s volným časem.
„Smyslem festivalu je nejen zpřístupnění vysoce kvalitních moravských vín širšímu spektru konzumentů a zájemců, ale zejména seznámení s vinaři, jejich osobnostmi, filosofií a životním přístupem při tvorbě vína," poukázal na cíl akce její organizátor, sommelier Ondřej Kuřík, který je propagátorem kvalitních vín nejen v Nové Pace, ale i na řadě ochutnávek v regionu. Svoji filosofii pěstování a výroby vína nám poodhalil Zdeněk Peřina z vinařské oblasti Klentnice u Mikulova.
„Já vyrůstal ve vinařské rodině, můj tatínek byl vinař a já se učil vinařství od čtrnácti let. Nic jiného neumím," krčí rameny Zdeněk Peřina.
Poctivost k zákazníkovi
Vsází především na poctivost k zákazníkovi. „Nedělám věci, kde se dá vydělat hodně peněz jako je prodej sudového vína. A je to náročné. Jsme mladé vinařství, začínali jsme z nuly," upozorňuje muž, který podnik s produkcí dvacet tisíc lahví ročně otevřel v roce 2005. „Určitě je tu spousta podnikatelů, kteří zakládají vinařství, protože si myslí, že je to zlatý důl, ale já to nemohu potvrdit. Situace v zemědělství je složitá," konstatuje Peřina.
Svým zákazníkům doporučuje vybírat si víno, které jim nepůsobí zdravotní problémy. „Aby vinařství mělo pro mě význam, musím pít víno, ale nesmím být zdravotně zatížený a ráno mi musí být dobře. Takže pokud mám osvědčeného dodavatel, tak radím zůstat u něho. Chuť a vůně je až na druhém místě. Je li tam cítit víc hrušek nebo banánů je jedno, ale hlavně, abyste byli v pořádku," radí vinař.
Potvrzuje nám, že spotřeba vína v České republice stoupá. Zatímco v roce 2005 to bylo patnáct litrů na obyvatele, nyní je to sedmnáct až osmnáct. Víno začíná pít i mladší generace. „Je pro mě nápojem, který je nejblíže tomu, co pili bohové na Olympu. Není nápoje, který by měl tak velkou rozmanitost, nebyl tak vznešený jako víno, já nic lepšího neznám," vyzdvihuje vlastnosti moku. Sám dává přednost bílému ryzlinku. Zákazníkům doporučuje tradiční neutrální odrůdy ryzlink rýnský, vlašský a veltlínské zelené. „To, co má tradici, má svoji hodnotu," tvrdí.
Ondřej Kuřík předvádí sabráž (sekání hrdla sektu) nožem, podšálkem a sklenicí. Jeho kousek napodobují dva z diváků, jeden úspěšně, druhému se nedaří.
„Oproti loňsku nabízíme vína od dvou nových producentů. Každý z deseti vinařů prezentuje svých osm nejlepších značek, které má k dispozici. Konzumenti mají volnou ochutnávku," dodává k prezentaci Ondřej Kuřík, kterého potěšilo, že na akci dorazilo zhruba devadesát procent těch, kteří přišli vloni. Navíc zaregistroval dvoutřetinový nárůst hostů. Jsme spokojeni," konstatuje. Slibuje, že akce bude mít pokračování. Víno je podle něho v poslední době módní záležitostí a on chce nabízet svým zákazníkům jen to nejlepší.
Hodnocení
„Něčeho podobného jsem se zatím neúčastnil a jsem nadšen. Všechny vzorky, které tu nabízejí, určitě neochutnám, ale své favority jsem už našel," prozrazuje při ochutnávce Michal Drábek z Pecky, který je pravidelným návštěvníkem všech degustací, které Ondřej Kuřík pořádá.
K věděckým závěrům prý motivuje víno Jiřího Chudobu. „Mám oblíbené vinařství pana Špalka, Peřiny, ale snad každé nabízí něco dobrého." Podle nálady prý dává přednost vínu, je v něm ukrytá radost, ale nepohrdne ani pivem. Své věděcké závěry nám ale nehodlá odhalit. „Je to spíš cimrmanovské bádání, ale ve víně hledám něco, co jsme při předešlé degustaci neodhalili. Posouváme se krůček po krůčku, protože jsme laici, samouci a pan Kuřík nás vzdělává," slyšíme další pochvalná slova na adresu pořadatele.
S pokročilou hodinou se nálada uvolňuje, lidé srší úsměvy a cimbálovka oslovila i samotné vinaře, kteří se pouštějí do ukázky moravských tanců.