VYBERTE SI REGION

Obojživelníci se probudili časně. Ochránci jsou v pozoru

Královéhradecko – Na přelomu března a dubna obvykle tisíce obojživelníků migrují ze svých zimovišť v lesích k rybníkům a mokřadům, kde se páří a kladou vajíčka. Na své pouti nedbají na překážky a překonávají i silnice, kde hynou po desítkách. Včetně vzácných čolků a kuňek.

1.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ondřej Šmíd

Letos však jaro začalo dříve a ochránci přírody, kteří se každoročně snaží obojživelníky od smrti na silnici uchránit, jsou proto v pohotovosti.

„Na nejvíce postižených místech stavíme bariéry, podél kterých jsou v pravidelných intervalech zakopány kyblíky," přibližuje David Číp ze sdružení Jaro Jaroměř, jak žábám a čolkům pomáhají.  „Žáby se pohybují podél bariér a po cestě padají do kýblů, v nichž je poté bezpečně přenášíme na druhou stranu silnic," upřesňuje.

Umírají i vzácné a ohrožené druhy
Vedle vcelku běžných skokanů hnědých a ropuch obecných umírají na východočeských silnicích i druhy, které jsou zapsány červeném seznamu ohrožených druhů.
Mezi takové obojživelníky patří například kuňka obecná, žába s oranžově zabarveným břichem.
Situaci podle Davida Čípa zhoršuje i skutečnost, že žáby zpravidla k přechodu silnice nevolí nejkratší možnou cestu. Riziko srážky se tak zvyšuje.

Nebezpečí nicméně nehrozí jenom žábám, ale i člověku. „Na Broumovsku byla silnice v jednom místě natolik znečištěná těly obojživelníků, že se na těch místech smýkala auta," uvádí Číp.  Populace obojživelníků je navíc přirozeným nepřítelem obtížného hmyzu a výrazné úbytky žab se mohou projevit zvýšeným výskytem komárů.

Na záchraně obojživelníků se tak každým rokem podílejí desítky dobrovolníků.

„Záleží to hodně na počasí, když je hezky, tak je účast samozřejmě vyšší," říká Číp. Občas dobrovolníkům pomáhají i děti ze škol, pro které je to vynikající způsob, jak zajímavou formou poznat českou přírodu.

„Obojživelníků ubývá, a opravdu hodně jich zahyne na silnicích. Snažíme se s tím něco dělat," přibližuje jeden z dobrovolníků Pavel Šolc, proč se celé akce pravidelně účastní.

Od příštího pondělí má sdružení Jaro Jaroměř v plánu začít s odchytem na silnici mezi Miletínem a Hořicemi v Podkrkonošší. „Každou pomoc uvítáme," říká Číp.   (dr)

Autor: Redakce

1.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies