VYBERTE SI REGION

Packému finančnímu úřadu padl Černý Petr

Nová Paka - Existence novopackého finančního úřadu je ohrožena. Je totiž mezi 23 územními pracovišti, která mají být do konce roku podle záměru Finanční správy ČR zrušena. Dostupnost veřejné služby by se tím pro Novopačáky a občany z okolí výrazně zhoršila.

21.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„Lidé jsou zvyklí zařizovat si věci ve městě a ještě pořád si živě připomínají, jak to bylo tragické s přenesenou působností za činnosti bývalých okresních úřadů," upozorňuje starosta města Josef Cogan, který nesouhlasí s navrhovanou „optimalizací". Zúčastnil se jednání jak v senátu, tak ve středu v Poslanecké sněmovně ČR. Postrádá především jasné zdůvodnění tohoto kroku.

Senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se podle jeho sdělení shodl, že akce je nepřipravena, vytržena z kontextu. Výbor považuje záměr na zrušení 23 pracovišť za chybný a doporučuje generálnímu řediteli Martinu Janečkovi, aby ho zrušil a předložil k projednání koncepci Finanční správy. 

„„Když se rozebírala jednotlivá kritéria k úřadům, které mají být zrušeny, zástupci finanční správy je nedokázali hodnověrně obhájit. Na váhu jednotlivou hodnotících kritérií při rozhodnutí o zrušení pak nedokázali odpovědět vůbec. Podklad je jen uměle připraven proto, aby mohla být zahájena údajná optimalizace. Ta nyní spočívá zejména v tom, že se přesunuje v těch místech, kde jsou na „okrese" volné kanceláře. Kdyby byla přednesena koncepce odpovídající Strategickému rámci rozvoje veřejné správy ČR klidně i s tím, že mají zůstat finanční úřady na okresech a na několika vybraných místech, tak by to nevzneslo takový odpor. To, co vzbuzuje největší nevoli, je nedostatek pádných argumentů," líčí rozhořčený starosta a bývalý poslanec Parlamentu ČR.

Generální finanční ředitelství při jednání v Senátu odkázalo pouze na neformální ústní koncepci, kdy za optimální pro vnitřní řízení je podle zřizovatele ponechat úřady jen v okresních městech.

„Vtip je v tom, že se dříve plnohodnotná pracoviště na menších městech po částech. v minulých letech postupně vybydlovaly přesouváním jednotlivých agend na „okresy" a teď tvrdí, že je nelze efektivně řídit, to je klasické pokrytectví. Nejefektivnější pro řízení asi bude udělat jeden FÚ v Praze pro Čechy a druhý v Brně pro Moravu, reálně bude úředníky otravovat minimum občanů a bude se to skvěle byrokraticky řídit, zároveň nikdo neuvidí na propletenec řídicích pracovníků s příplatkem za vedení," kritizuje postup finanční správy Josef Cogan.

Setkání poslanců

Podvýbor parlamentu pro financování územních samospráv a využívání prostředků Evropské unie dospěl ve středu k stejnému závěru jako senát. Rušení finančních úřadů má být pozastaveno do doby předložení zpracované koncepce.

„Vnímáme, že výkon státní služby se oddaluje od občana, záměr je zcela nekoncepční," sdělil Deníku závěr středeční schůzky starosta Josef Cogan.

Další jednání o rušení finančních úřadů jsou plánována na 2. září na ministerstvo financí. „Je možné, že dojde k zpomalení procesu s tím, že jednoznačně z nepřímých informací od ministerstva vyznívá, že střednědobě budou finanční úřady zeštíhleny na úroveň bývalých okresů," předjímá Josef Cogan.

Analýza

Zajímavé je, že nedojde k žádnému propouštění zaměstnanců, jen k jejich přesunutí na jiná pracoviště, takže v případě Nové Paky je základ pro úspory toliko v nákladech na provoz, za rok 2014 je to 391 606 Kč, z toho paliva a energie 219 tisíc, služby 121 tisíc korun. Náklady na opravy jsou 50 tisíc. Na rok 2015 se počítalo s částkou 300 tisíc korun.

To, že i v novém umístění se bude muset platit za energie a služby není nijak zahrnuto. Na cestovném (autobusem) pak zaplatí každý zaměstnanec zhruba 12 500 ročně při devíti pracovnicích je to 112 500 Kč. Cestovné občanů si nedovoluji odhadnout. Další „výborný" argument je, že na malých úřadech je malý počet daňových písemností (protokolů o ústním jednání, úředních záznamů), což mají být reprezentanti případů, či řízení, při nichž je nezbytný přímý kontakt mezi poplatníkem a správcem daně.

Jestli jsou malé úřady v něčem výjimečné, tak právě v tom, že dokážou rychle osobně poradit bez úřednického papírování. Právě v důsledku tohoto neformálního postupu se vyřeší spousta problému a vad podání bez toho, aby se muselo zahajovat řízení. Počet daňových subjektů je 9461, což je asi 15% okresu, odpovídá to velikosti obcí s rozšířenou působností (ORP) Nová Paka. Zároveň však je v Nové Pace inkaso daně za 1. pololetí 2015 na úrovni 24% celého okresu. Jinak inkaso daně v přepočtu na jednoho občana bylo v ORP Nová Paka v letech 2013 a 2014 druhé nejvyšší v celém kraji (po Hradci Králové).

Vzdálenost Nové Paky od Jičína je 17 km (podle kilometráže autobusů), v případě dalších obcí v ORP je vyšší. Například městys Pecka 26 km. Místo, aby ministerstvo např. zcela odstranilo daňové přiznaní ze závislé činnosti a vedlo se jen virtuálně ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, řeší jak se jako firma zefektivnit na účet služeb pro občany.

Reálně dojde k výraznému snížení počtu návštěv občanů na finančním úřadě. Než, aby jeli do Jičína, tak to „nějak" vyplní.

Protest proti rušení úřadů

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí:
Odmítá přenášení administrativní, časové a finanční zátěže plynoucí ze stále větší složitosti daňových řízení na občany.
Zdůrazňuje, že rozvoj elektronizace, telekomunikací a mobility by měl být v rámci fungování úřadů a institucí primárně prostředkem využívaným ke zlepšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a nikoliv argumentem pro centralizaci úřadů a snižování jejich dostupnosti.
Považuje za chybný a nedůvěryhodný záměr zrušení 23 územních pracovišť finančních úřadů.
Doporučuje generálnímu řediteli GFŘ Martinu Janečkovi, aby návrh na zrušení 23 územních pracovišť finančních úřadů zrušil (odvolal, revokoval, …) a nejdříve předložil k projednání koncepci Finanční správy.
Vyzývá premiéra Bohuslava Sobotku, aby zajistil, aby veškeré změny v oblasti veřejné správy probíhaly v souladu se schváleným Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 až 2020.

Odůvodnění:
Koncepce Finanční správy ČR se teprve připravuje a je tedy nesprávné a nelogické před jejím schválením rušit ÚzP FÚ. (viz soubor „odpověď – část začátek odpovědi na dotaz 5).
Pro případ rušení navržených 23 ÚzP FÚ z hlediska komplexního územního rozvoje žádná erudovaná analýza dopadů do území neexistuje. Problém komplexních dopadů na územní rozvoj dotčených území, a tedy i celkový dopad na kvalitu života občanů v dotčených městech a obcích je v odpovědi generálního ředitele Martina Janečka bagatelizován. Ředitel GFŘ počítá se zohledněním dopadů pouze ve vztahu k okresním městům. (viz soubor „odpověď" – druhý odstavec odpovědi na dotaz 5). Přesto je v jiné části odpovědi GŘ uvedeno tvrzení že ÚzP FÚ snižují konkurenceschopnost regionů vůči Praze. Jedná se o zavádějící až absurdní argumentaci. Vzato doslova není jasné, proč tedy nenavrhuje Finanční správa zrušit rovnou všech 108 ÚzP FÚ, tím by se přece ihned zvýšila konkurenceschopnost všech regionů vůči Praze  (viz soubor „odpověď" – část závěr odpovědi na dotaz 3).
Více jak polovina podání na pracoviště FÚ jsou stále podávána v listinné podobě (viz excelovská tabulka – soubor „odpovědi RNDr Vystrcil" – list dotaz_9).
MF jedná v rozporu s UV č. 559 z 20. července 2011, zde je korektní uvést, že závaznost pro současnou vládu není úplně zřejmá (viz přiložený text usnesení vlády).
Odpovědi generálního ředitele Romana Janečka samy zpochybňují v některých případech platnost jím samotným používaných argumentů. V odpovědi na dotaz 3 je totiž uvedeno, že se minimálně následující 2 roky z hlediska rušení ÚzP FÚ žádné další změny nepředpokládají. To tedy znamená, že ztrácí logiku argumentace o akutnosti a aktuálnosti nutné specializace a koncentrace pracovníků, obtížnosti jejich řízení na pracovištích bez ředitele apod., neboť cca 80% UzP FÚ bez ředitele minimálně další 2 roky zůstává a bude dál pravděpodobně v nezměněné podobě fungovat (viz soubor „odpověď" – viz druhý odstavec odpovědi na dotaz 3).
Při výběru 23 ÚzP FÚ k rušení nebyly s velkou pravděpodobností posuzovaným kritériím přiděleny váhy. Celkové výsledné hodnocení na základě zadaných kritérií bylo potom prováděno případ od případu s nejasným vlivem jednotlivých kritérií, a tedy netransparentně.

Miloš Vystrčil

Další informace k plánovanému rušení

Ing. Martin Janeček
generální ředitel
Generálního finančního ředitelství

V Praze dne 7. srpna 2015
Č.j.: 63286/15/7000-00010-303126

Vážený pane předsedo senátního výboru,
dovoluji si Vám touto formou odpovědět na Váš dopis ze dne 31. července 2015, ve kterém požadujete poskytnutí dalších informací v souvislosti se záměrem Finanční správy ČR zrušit 23 územních pracovišť finančních úřadů. Zejména pak zodpovědět dotazy vztahující se k dokumentu, označeném „Analýza redukce počtu územních pracovišť finančních úřadů", dále jen „Analýza ÚP".
V rámci odpovědi využiji struktury Vámi položených dotazů odlišených kurzívou, tak jak jste je zaslal, za které budu uvádět jednotlivé odpovědi, jak sám navrhujete. Odpověď bude uvedena „Odpověď FS:":
1. V Analýze ÚP na straně 1 píšete, že celkový počet územních pracovišť finančních úřadů (ÚP) v republice je 201 a že z těchto 201 je 98 pracovišť řídících a 103 řízených (bez ředitele). Na webu GFŘ jsem v přehledu ÚP dohledal pouze 60 řízených pracovišť. Otázka zní, kde je chyba? V údajích v Analýze ÚP, na vašem webu nebo ještě někde jinde?
Odpověď FS:
Správný údaj je uvedený v Analýze ÚP, tj. řídících pracovišť je 98 a řízených pracovišť je 103. Tento údaj je uveden i na webu GFŘ v Organizačním řádu (stav k 1/7/2015), kde je konkrétně vymezení řídících a řízeních územních pracovišť v Příloze č. 8 Organizačního řádu - Seznam ÚP zřízených vyhláškou a organizačním řádem, včetně jejich vzájemné řídící působnosti.
http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/organizacni-rad-fs-cr
Na základě Vašeho dotazu na 60 řízených pracovišť jsme zjistili chybu v tomto informativním dokumentu „http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/uzemni-pracoviste/kompetence-a-cinnost-uzemnich-pracovist", ze kterého vyplývá Váš dotaz. Omlouvám se za chybu, která již byla odstraněna a děkuji za upozornění.

2. Na straně 2 Analýzy ÚP píšete, že Finanční správa (FS) musí měnit priority své činnosti díky přijímaným zákonům (EET, kontrolní hlášení, podvodné řetězce, prokazování majetku, …) a že je tedy pro FS velkou zátěží udržet malá ÚP funkční. Mám tomu rozumět tak, že kdyby tyto zákony nebyly přijímány, územní pracoviště by nebylo potřeba rušit? Jak se toto tvrzení slučuje s tvrzením na straně 1, že nevyhnutelná potřeba redukce byla již zřejmá v roce 2011? Co je tedy pravdou?
Odpověď FS:
V době, kdy se budovala současná sít územních pracovišť, resp. původně finančních úřadů, bylo standardem komunikovat na úřadě osobně nebo prostřednictvím listinné korespondence, navíc mobilita úředníků byla naprosto minimální. Také složitost daňového řízení byla oproti dnešnímu stavu nesrovnatelně jednodušší a tak význam specializace nebyl tak důležitý. Z těchto důvodů dávalo zřizování malých územních pracovišť logiku, ale již tehdy se předpokládalo, že rozvojem elektronizace, telekomunikací a mobility úředníků, ztratí tato malá pracoviště opodstatnění a dojde k jejich zrušení, k čemuž nedošlo.
Došlo ale k tomu, že se dramaticky vyvíjel způsob práce, zejména její extrémní nárůst,
a nároky na její kvalitu. I to vedlo k tomu, že došlo k významné změně v organizaci práce, protože původní způsob práce neřešil procesní specializaci, tzv. fázování, kdy specializace byla v zásadě jen po daních a nikoliv po procesních fázích, což se již v devadesátých letech ukázalo jako vážný problém a vynutilo si to změnu.
Tato změna ale neměla odraz ve změně organizační struktury pracovišť Finanční správy. Její pozitivní efekty vidíme u větších pracovišť (obecně čím větší, tím více synergií), řekněme dnešních řídících pracovišť. Od tohoto okamžiku začalo docházet k dramatickému rozcházení se v kvalitě činnosti malých a velkých územních pracovišť. Zatímco velká pracoviště tímto získala nový impuls k růstu, tj. odbornosti jejích pracovníků, složitosti kauz, jejichž řešení dokázala efektivně zvládat, pak v případě malých k tomuto pozitivnímu vývoji nedošlo. V průběhu času se tato propast dále jen prohlubovala. Výsledkem bylo, že trochu složitější daňová kontrola nebo exekuční řízení malá územní pracoviště měla problém samostatně zvládnout bez podpory nadřízeného orgánu. Proto reorganizaci Finanční správy k 1.1.2013, kdy vznikly krajské finanční úřady a z původních úřadů se stala jen jejich územní pracoviště, započala Finanční správa stěžejní agendy koncentrovat do pracovišť v okresních městech na tzv. řídící územní pracoviště. Z uvedeného tak vyplývá, že potřeba redukce byla managementu Finanční správy zřejmá v roce 2011, a dovoluji si tvrdit, že dokonce i mnohem dřív.
Současná řízená územní pracoviště tak nejsou plnohodnotná, k čemuž došlo z důvodu, že činnosti kontroly a exekuce z výše uvedených důvodů u nich nebylo možné systémově zajistit v adekvátní kvalitě. Další oblastí předaného na řídící územní pracoviště bude kompletní správa daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, což jsou agendy s vysokým rizikem podvodu a náročnosti na specializaci v zásadě již od registrační fáze. Činnosti, které na řízených územních pracovištích zůstávají, jsou registrační řízení a vyměřovací řízení daně z příjmu fyzických osob a majetkových daní. Tyto agendy jsou sice agendy, které se týkají občana, ale na jejich zajištění se podílí procentuálně málo pracovníků a jejich řízení na dálku z řídících územních pracovišť představuje velký problém, včetně jejich efektivního využití pro plnění dalších úkolů Finanční správy. Navíc občan s těmito pracovníky potřebuje komunikovat až na mimořádné výjimky pouze v období podávání daňových přiznání a tak jejich přítomnost lze nahradit v inkriminovaném období deklarovanými výjezdy, což umožní efektivní využití těchto pracovníků po zbytek roku.
Na Vaši otázku, zda by v případě nepřijetí nových zákonů nebylo nutné navržená územní pracoviště rušit, tak musím odpovědět, že je potřebuje Finanční správa zrušit bez ohledu na nové projekty, jak vyplývá z výše uvedeného. Spuštění těchto projektů pouze představuje další impuls pro Finanční správu, jakým bylo před lety zavedení fázování, o kterém jsem psal výše.

3. Na straně 2 Analýzy ÚP také píšete, cituji: „Z poznatků managementu FS objektivně vyplývá, že optimální strukturou pro řízení by byl okresní princip, tj. zabezpečení činnosti FS pouze z úrovně okresů." Má otázka tedy zní, zda GFŘ tedy do budoucna počítá i s postupným rušením dalších ÚP? Je cílovým stavem FÚ pouze v bývalých okresních městech? Jestliže ano, v jakém časovém horizontu se tak má stát?
Odpověď FS:
Optimální organizační strukturou pro řízení by byla soustava dnešních řídících územních pracovišť, která se nacházejí v okresních městech. Vzhledem k tomu, že se snažím jednat maximálně hospodárně, nemohu pominout fakt, že v řadě okresních měst nemá Finanční správa dostatečné kapacity pro tyto pracovníky a současně, že v řadě neokresních měst má objekty ve vlastnictví, navíc nezřídka ve velmi dobrém stavu. Tyto případy budou vyhodnocovány individuálně a připouštím, že pro Finanční správu může být výhodné zachovat pracoviště i mimo okresní města, respektive vytvořit detašovaná pracoviště řídících územních pracovišť mimo okresy. Zdůrazňuji, že územní pracoviště a detašované pracoviště není totéž, protože detašované pracoviště můžeme specializovat na jednu činnost, což může dávat smysl, zatímco územní pracoviště zajišťuje více činností a proto musí být dostatečně velké.
Na otázku, v jakém časovém horizontu by se tak mělo stát, neumím v tuto chvíli odpovědět. Finanční správa nemá připraveny na řídících územních pracovištích kapacity, aby mohla v tomto směru provést další kroky, protože její kapacity jsou v zásadě vyčerpány rušením navržených 23 územních pracovišť. V tuto chvíli mohu pouze uvést uvedené principy, dle kterých by mělo být postupováno (tj. obecně cíl by měl být okresní princip a případné hospodárné využití vhodných budov ve formě detašovaných pracovišť), a dále že v následujících minimálně 2 letech nepředpokládám další rušení územních pracovišť.
Vážený pane předsedo. Nad rámec Vaší otázky si dovoluji poznamenat, že mým záměrem je udržet pracovní místa v regionech a bude-li to dávat smysl, pak i v neokresních městech, jak zde uvádím. Dokonce činím vše pro to, abych dostal co nejvíce práce z Prahy do regionů, na které navíc v rámci své koncepce velmi spoléhám, takže tato slova dávají dokonalý smysl. Nejde jen o to, že jsem rozhodl o vytvoření detašovaného pracoviště pro analytiky Generálního finančního ředitelství v Pardubicích, právního oddělení v souvislosti s agendou státní služby v Plzni, vážně uvažuji o přenesení agendy správy zahraničních osob (tzn. neusazených plátců, vracení daně zahraničním osobám, …) z Prahy do Ostravy, ale zejména podstaty mé koncepce, aby kontrolní činnosti bylo možné vykonávat prostřednictvím kteréhokoliv finančního úřadu, potažmo řídícího územního pracoviště, a redislokace pracovníků byla prováděna dle jejich výsledků. Tato skutečnost povede k tomu, že regiony budou posilovat na úkor Prahy. Věřím, že jako předseda výboru pro územní rozvoj tuto iniciativu oceníte. Bohužel ale neumím racionálně využít nejmenší územní pracoviště, kvůli kterým si dopisujeme, a která snižují konkurenceschopnost regionů jako celků oproti Praze.

4. Na straně 2 Analýzy ÚP píšete, že FS provedla interní analýzu. Je touto interní analýzou myšlena zveřejněná Analýza ÚP nebo má FS ještě svoji další třeba podrobnější interní analýzu? Pokud ano, dovoluji si požádat o její poskytnutí.
Odpověď FS:
Přikládám prezentaci „RUŠENÍ ÚP 2016-01-01.ppt" a „Podklady pro prezentaci – FS ČR – FS moderního evropského formádu.doc". Další analýzou bude vlastní RIA zpracovávaná k vyhlášce, která je zatím rozpracována.

5. V souvislosti s předchozí otázkou se dovoluji zeptat, zda byla provedena nějaká komplexní analýza dopadů rušení územních pracovišť a vůbec celého „ořezávání" dostupnosti veřejné správy na celkový územní rozvoj dotčených území. Zabýval se někdo podrobněji vlivem odchodu úřadů a služeb na pokles zájmu obyvatel bydlet ve venkovských oblastech, na pokles příležitostí nalézt na venkovských oblastech práci pro kvalifikované pracovníky? Zabýval se někdo možnými sociálními dopady, demografickými dopady, vlivem na společenský a kulturní život atd.? Tuto otázku považuji za naprosto klíčovou.
Odpověď FS:
Touto otázku silně zohledňuji v koncepci Finanční správy, na které pracuji, a to ve vztahu k okresním městům. Pokud bych od této otázky a dále od nákladů na budovy odhlédl, pak bych nutně musel usilovat nikoliv o okresní princip, ale rovnou o krajský a budování velkých úřadů v sídlech krajů. Přesun do krajů by řadě pracovníků činil problém a značné dojíždění, které by vedlo významně k Vámi naznačeným negativním jevům.
V případě navržených 23 územních pracovišť se jedná o nutnost dojíždět v naprosté většině vzdálenost převážně okolo 20 km a maximálně překračující 30 km (upozorňuji, že v případě Podbořan je blíže jiné řídící územní pracoviště v Rakovníku), což jsou vzdálenosti, které občané běžně dojíždějí. Ale zabývali jsme se tím, zda případné dojíždění je pro pracovníky rušených územních pracovišť akceptovatelné, jak vyplývá z tabulky č. 9 Analýzy ÚP. Tento předpoklad se i naplňuje, protože je s dotčenými pracovníky jednáno o jejich dalším uplatnění a nabídku práce na jiných územních pracovištích hromadně přijímají, v zásadě na výjimky kdy jsou již v důchodovém věku.

6. Na straně 2 Analýzy ÚP se píše, že ÚP určená ke zrušení splňují zadané parametry. Nikde jsem nenalezl, o jaké parametry se konkrétně jedná. Žádám tedy o poskytnutí informací o jaké parametry se jedná a jaké jsou (byly) stanoveny jejich hraniční (minimální nebo maximální) hodnoty. Dále žádám o poskytnutí souhrnné tabulky o všech dle vašich údajů 103 ÚP bez ředitele s uvedením jednotlivě u všech těchto 103 ÚP konkrétních hodnot těchto zadaných parametrů, o kterých píšete v Analýze ÚP na straně 2.
Odpověď FS:
Hlavními parametry, respektive kritérii, byly posuzovány komplexně a jsou jimi:
- dopravní obslužnost a dostupnost v návaznosti na geografické uspořádání (viz. dotaz č. 7),
- možnost efektivně umístit stávající zaměstnance do struktur a budov větších územních pracovišť, a to zejména s nulovými nebo marginálními náklady,
- počet zaměstnanců (viz. dotaz č. 7 a 8), resp. velikost územního pracoviště,
- počty dokumentů u vybraných typů písemností (viz. dotaz č. 7),
- výkonnost pracovišť v oblasti inkasa (viz. dotaz č. 11),
- počet aktivních daňových subjektů (viz. dotaz č. 11),
- ekonomické posouzení využití budov (viz. dotaz č. 12, 13).

7. U Tabulky 1 žádám o její poskytnutí v rozšířené podobě tak, aby v ní byly uvedeny u jednotlivých krajů v druhém sloupci všechny ÚP bez ředitele (dle vašich informací je jich nyní 103), ve třetím sloupci, aby u všech těchto ÚP byly uvedeny počty pracovníků, prosím o rozšíření o čtvrtý sloupec, ve kterém bude uvedeno řídící ÚP pro každé ÚP bez ředitele, dále prosím o rozšíření o pátý sloupec, ve kterém bude uvedena vzdálenost od řídícího ÚP, dále prosím o rozšíření o šestý sloupec, ve kterém bude pro každé ÚP uveden vybraný počet dokumentů, dále prosím o rozšíření o sedmý sloupec, ve kterém bude uveden celkový počet v listinné podobě přijatých podání pro každé ÚP.
Odpověď FS:
Tabulka s daty je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_7".

8. Prosím o poskytnutí excelovské tabulky, kde budou v prvním sloupci pod sebou uvedeny všechny orgány finanční správy (GFŘ, Odvolací FŘ, Specializovaný FÚ, všechny finanční úřady, všechna územní pracoviště) a ve druhém sloupci vždy k nim počty zaměstnanců.
Odpověď FS:
Tabulka s daty je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_8".

9. U Tabulky č. 3 na straně 7 žádám pod řádek CELKEM o doplnění 2 řádků, kde v prvním doplněném řádku s názvem LISTINA bude uveden celkový počet podání, podaných v daném roce listinnou formou a ve druhém doplněném řádku s názvem CELKEM VŠECH bude uveden počet úplně všech podaných podání (součet CELKEM+LISTINA). Opět prosím o dodání v Excelu.
Odpověď FS:
Tabulka č. 3 na straně 7 v „Analýze redukce počtu územních pracovišť finančních úřadů" obsahuje v podstatě pouze počty souborů, které byly zaslány prostřednictvím aplikace „Elektronická podání" na server pro EPO. Neznamená to počet podání, kterému je přiděleno č.j. – z jednoho souboru může být vytvořeno 1 a i více podání s č.j. (např. podání DAP k DPFO může obsahovat i žádost o vrácení – v tabulce č. 3 je započítáno jako 1 podání, ale jedná se o 2 podání se samostatným č.j. – DAP k DPFO a žádost o vrácení přeplatku atd.).
Tabulka také neobsahuje počty jiných nelistinných podání – zejména podání učiněné prostřednictvím datové schránky.
Z výše uvedených důvodů uvádím v souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" na listu „dotaz_9" tabulku z evidence písemností (EPI) s uvedením počtu písemností v listinné a nelistinné podobě, která má větší vypovídací hodnotu a je vhodná k porovnání počtu listinných a nelistinných podání.

10. Na straně 8 je napsáno, že FS předpokládá nahrazení ÚP v exponované době výjezdy. V čem spočívá záruka, že se tak stane. Bude to například zajištěno vyhláškou nebo jinou podzákonnou normou? Nebo se jedná pouze o slib?
Odpověď FS:
Jedná se o slib. Pokud uvedená otázka má být vyjádřením pochybnosti nad vážností tohoto slibu, pak si dovoluji upozornit, že Finanční správa roky organizuje výjezdy do obcí, viz. níže uvedený odkaz na informaci o výjezdech v roce 2015, kdy pracovníci správce daně navštívili 195 obcí, ve kterých není územní pracoviště finančního úřadu, aby pomohli občanům s podáním daňových přiznání ve více ne 24 tisících případů. Jestliže tyto výjezdy organizuje Finanční správa i v mnohem menších obcích než kterých se týká rušení 23 územních pracovišť, pak je logické, že tento příslib je míněn naprosto seriózně a závazně a důkazem je tato každoroční aktivita. V případě obcí, kde dojde ke zrušení územních pracovišť, připravuje Finanční správa ještě intenzivnější přítomnost v měsících podávání daňových přiznání občany, o čemž již dnes jedná se starosty dotčených obcí. Pokud by přesto měl být tento příslib zpochybňován, nebráním se ani jeho písemnému provedení.
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2015/vyjezdy-pracovniku-do-obci-5727

11. U Tabulky 4 a Tabulky 5 žádám o dodání v rozšířené podobě o sloupce i řádky a to tak, že budou doplněna všechna ÚP bez ředitele a ke sloupcům inkaso 2013, inkaso 2014, přibude sloupec počet obyvatel v obsluhovaném území.
Odpověď FS:
Tabulka s daty k inkasu je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_11_ink", tabulka s daty k počtu aktivních subjektů je na listu „dotaz_11_akt".

12. U ekonomické posouzení využití budov, které začíná na straně 9 žádám o doplnění Tabulky 6 a Tabulky 7 o celkové součty a o uvedení odhadu nákladů za udržovací provoz za případně prázdná ÚP se sídlem v nemovitostech státu v roce 2016, v případě, že skutečně dojde k jejich zrušení.
Odpověď FS:
Tabulka s daty k budovám v nájmu je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_12_nájem", tabulka s daty k budovám ve vlastnictví státu je na listu „dotaz_12_vlastní".

V rámci rušení neefektivních ÚP nepředpokládám, že jejich stávající budovy budou dlouhodobě "zakonzervovány". V případě objektů v nájmu budou nájemní vztahy ukončeny. V případě vlastních budov bude vyhodnocena jejich nepotřebnost a budou k využití pro jiné orgány státní správy nebo samosprávy, nebo budou prodány.

13. U Tabulky 8 žádám doplnění o všechna ÚP bez ředitele pro všechny kraje a uvedení vlastnictví u všech z nich. Dále žádám o poskytnutí tabulky, ze které bude zřejmé, jak to vypadá s vlastnictvím budov státem, ve kterých sídlí ÚP FÚ v bývalých okresních městech.
Odpověď FS:
Tabulka s daty je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_13_103uzp" a list „dotaz_13_vlastní-okres".

14. Dále se dotazuji, zda je pravdou, že rušení ÚP bude muset být realizováno vydáním vyhlášky MF případně jiným podzákonným předpisem. Jestliže ano, potom se ptám, zda již existuje její návrh a zda je celý postup v souladu s existujícími usneseními vlády?
Odpověď FS:
Rušení územních pracovišť znamená změnu vyhlášky Ministerstva financí č. 48/2012 Sb.,o územních pracovištích finančních úřadů, které se nenacházejí v jejich sídlech. Proces změny je ve fázi přípravy této vyhlášky a dokumentu RIA, kdy návrh vyhlášky zatím nebyl předán Legislativní radě vlády.

15. Tabulku 10 požaduji doplnit o údaj počet pracovníků FS na kontaktních místech na 1 milion obyvatel.
Odpověď FS:
Tabulka s daty je v přiloženém souboru „Odpovědi_RNDr Vystrčil.xlsx" list „dotaz_15".

Těším se na naše setkání na jednání Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí senátu PČR v úterý 11. 8. 2015. Věřím, že se mi podaří důvody tohoto rozhodnutí přesvědčivě vysvětlit a zejména rozptýlit obavy z toho, že tímto krokem budou poškozeny zájmy občanů České republiky, když opak je pravdou. Se zdvořilým pozdravem

Ing. Martin Janeček, v.r.
generální ředitel

Na vědomí
Ing. Andrej Babiš, ministr financí, Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1

Vážený pan
RNDr. Miloš Vystrčil
senátor a předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
Valdštejnské nám. 17/4
118 01 PRAHA 1

Rozhodnutí parlamentu

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
SENÁT
10. FUNKČNÍ OBDOBÍ
VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
59. USNESENÍ
ze 13. schůze konané dne 11. srpna 2015

k záměru rušení územních pracovišť finančních úřadů.

Po úvodním slově generálního ředitele GFŘ Martina Janečka, náměstkyně ministra Simony Hornochové a náměstkyně ministra vnitra Jany Vildumetzové a úvodní zprávě senátora Miloše Vystrčila a po rozpravě za účasti členů Výboru, zástupců Generálního finančního ředitelství, zástupců Ministerstva financí ČR, zástupců Ministerstva vnitra ČR, zástupce Asociace krajů ČR, zástupců Svazu měst a obcí ČR, zástupce Svazu místních samospráv ČR, starostů, poslanců a další přítomné veřejnosti na základě sdělených informací

VÝBOR

I.
odmítá
přenášení administrativní, časové a finanční zátěže plynoucí ze stále větší složitosti daňových řízení na občany;

II. zdůrazňuje,
že rozvoj elektronizace, telekomunikací a mobility by měl být v rámci fungování úřadů a institucí primárně prostředkem využívaným ke zlepšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a nikoliv argumentem pro centralizaci úřadů a snižování jejich dostupnosti;

III. považuje
za chybný a nedůvěryhodný záměr zrušení 23 územních pracovišť finančních úřadů;

IV. doporučuje
generálnímu řediteli GFŘ Martinu Janečkovi, aby návrh na zrušení 23 územních pracovišť finančních úřadů zrušil a nejdříve předložil k projednání koncepci Finanční správy;

V. vyzývá
premiéra (předsedu vlády ČR) Bohuslava Sobotku, aby zajistil (zajistit), aby veškeré změny v oblasti veřejné správy probíhaly v souladu se schváleným Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 až 2020;
VI. pověřuje
místopředsedu výboru senátora Martina Tesaříka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR, předsedovi vlády ČR a všem (výše uvedeným) zúčastněným zástupcům.

Martin Tesařík
místopředseda výboru

Miloš Vystrčil
zpravodaj výboru
Zdeňka Hamousová
ověřovatelka výboru

Autor: Iva Kovářová

21.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies