VYBERTE SI REGION

Práce, kde je opalování povoleno

Jičínsko – Víte jak vypadá Peklo na kolečkách? V pohádkovém Jičíně nemusíte chodit daleko. Stačí se podívat na místní Valdštejnovo náměstí, kde i v té největší sluneční výhni zakoupíte u stánku tolik oblíbené trdelníky.

10.7.2015
SDÍLEJ:

Zahradnické práce u jičínské 2. ZŠ.Foto: DENÍK/Iva Kovářová

Od rána do večera je tam vyrábí muž, který se vlastně peče spolu s cukrovinkou. „Mám tu tak šedesát stupňů a je to opravdu peklo. Ale peníze se nějak vydělat musí," řekl Deníku prodavač, který denně vypije kolem pěti litrů minerálky a nemůže si ani pořádně otevřít boční okénka.

„Kdyby zafoukalo, tak by mi to zhaslo plameny," uvedl muž. Není však sám, kdo v parných dnech posledních dní musí kvůli výdělku čelit nemilosrdným paprskům. Stejný osud potkal také řidiče autobusu, popeláře, zahradníky či dělníky na stavbách. 
„Pekelnému" prostředí se například podobá i kabina autobusu.

To ostatně potvrzuje jeden z řidičů semilské společnosti Bus Line Jiří Vlach. Jak však sám říká, společnost se k řidičům chová „andělsky". „Před šichtou máme připravené barely s vodou a každý si na cestu může do flašek načepovat kolik chce," řekl řidič s tím, že v těchto dnech, kdy se často kabina autobusu rozehřeje až na padesát stupňů, nehledí tolik zaměstnavatel na dodržování dress codu. 

„Můžeme jezdit v tričkách a kraťasech. Jen musíme ctít barevnou vyváženost a střídmost. Takže máme doporučení nosit bílou a modrou," uvedl pro Jičínský deník řidič Jiří Vlach, který si na pracovní „štreku" kromě vody přibaluje i několik náhradních 
triček. 
Kdo musí prakticky denně čelit nepříjemným paprskům, jsou i zaměstnanci jičínských Technických služeb. A to ať popeláři, nebo zahradníci. Podnik jim však nelehkou činnost ulehčuje tím, že dostávají zdarma nápoje. Po takovém osvěžení přichází na řadu i vzpruha pro jičínskou zeleň.

„V takovémto horku kropíme květiny více, než jindy a naše cisterny se několikrát otočí," uvedl Zdeněk Doležal z jičínských Technických služeb s tím, že kytky denně „spolykají" až 18 kubíků životodárné tekutiny. Kromě zeleně však pracovníci Technických služeb skrápějí i vyprahlé ulice a turisty. To vše pitnou vodou, kterou nabírají z hydrantu.

„Každý den musíme zalévat, okopávat, aby kytičky měly vzduch a vláhu," přibližuje péči o novopackou květenu Eva Kalužná. Práce se nedá ošidit, a tak i v největším horku musí do terénu.

„Nasadím si čepici nebo slamák a musím pít hodně vody, ale vydržíme," říká odhodlaně. Ve stejné pozici je i zahradník Jan Zahradník, jehož firma z Příšovic u Turnova má na starosti výsadbu dvora základní školy v Jičíně na Husově ulici. Plocha se začíná zelenit, s výsadbou keřů a květin tu začali, když se rtuť teploměru přehoupla přes třicítky. Pracovní harmonogram je neúprosný!

„To víte, že máme strach, aby se zeleň zakořenila a přijala. Musíme hodně zalévat. Ale už máme zasazeno a zakůrováno, kůra drží vláhu," popisuje zahradník. Vedle drobné zeleně tu jsou vysazeny i vzrostlé stromy.

„Zasazené stromy stále zavlažujeme. Je to samozřejmě problém, tropické počasí nesvědčí stromům ani rostlinám," posteskl si zkušený odborník.

Pěstitelům kytiček doporučuje v mimořádně teplých dnech hodně zalévat ráno nebo večer a rostliny v truhlíku přesunout alespoň přes poledne do stínu. Zahradníci se ale schovat nemohou, kutají na zahradě i přes poledne.

„To víte, je to náročné. V takovém počasí se nedá skoro nic dělat a my musíme fyzicky pracovat. Je to těžké, ale zvládáme to. Bez pokrývky hlavy a přísunu tekutin to nejde."

Proč se Zahradník stal zahradníkem?
„Asi to byl osud. Hodně jsme zahradničili s dědou, ale ke své práci jsem se dostal více méně náhodou. Cestičky osudu jsou nevyzpytatelné. Člověk nikdy neví, kam ho zavane," vypráví muž, který se zabývá úpravou zahrad od á až do zet.

Zahradník Honza prý potvrzuje staré lidové pořekadlo Kovářova kobyla chodí bosa. Sám má doma velkou zahradu, ale protože je celý den v zaměstnání, na úpravu domácích polností mu mnoho času nezbývá.

Ke konečné podobě školního dvora říká. „Bude krásný. Po okrajích pozemku jsou vysázené keře s trvalkami, jsou tu nové vzrostlé stromy. Zbývající plochu pokryje trávník." Zvláštností školní zahrady je přírodní amfiteátr, hmyzí hotel a vrbové týpí.  

Autor: Iva Kovářová, Petr Vaňous

10.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies