VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prapor bojovníků proti střídání času ponese Šilar až do Bruselu

Východní Čechy - V neděli ve dvě ráno si hodiny posuneme dopředu na třetí, ačkoliv to z energtického hlediska už na rozdíl od minulosti nemá žádný význam.

30.3.2013 0
SDÍLEJ:

Petr ŠilarFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Letitý stereotyp? Byrokratická setrvačnost?

Jiné důvody pro zítřejší změnu středoevropského (zimního) času na letní nejsou. Ty, kvůli kterým byl v roce 1979 zaveden, tedy energetické úspory, už dávno pominuly. Ba naopak, při letním času údajně stoupá spotřeba pohonných hmot.

„Přechod na letní čas, kdy o hodinu méně spíme, je ještě horší než opačný přechod na konci října. Vytváříme proto celoevropskou iniciativu proti střídání času, z každé země je totiž potřeba určité procento signatářů, aby se mohla předložit evropským orgánům. Je to tudíž obtížné, v dubnu s tím ale pohneme," pochlubil se lidovecký senátor a starosta Horní Čermné na Orlickoústecku Petr Šilar.

Ten převzal prapor boje proti střídání času po asi nejznámějším českém pekaři, Stanislavu Peckovi ze Sobětuch na Chrudimsku.

Od 15. dubna Šilar spustí na internetových stránkách www.OnlyOneTime.cz (v překladu „Jen jeden čas") názorovou rubriku a hlasování pro ukončení střídání času. Projekt sliboval odstartovat již předloni, ale zabránila tomu bruselská  mašinérie.

Z každé země EU je potřeba určité procento signatářů petice, žádost pak poputuje na stůl Evropské komisi a Evropskému parlamentu.

Kritikům střídání času je už víceméně jedno, jestli by byl celoročně zaveden letní či středoevropský čas. Většina Čechů i Evropanů se nicméně přiklání k „letní" variantě. Ta je oproti skutečným „slunečním" hodinám posunutá o hodinu, což dokládá, že lidé směrují své aktivity stále víc do večerních hodin.

„Posun času bych zrušil. Držel bych takový čas, aby bylo v létě dlouho vidět až do pozdních hodin, tedy letní čas," řekl například Karel Ježek z Dobrušky.

Nesouhlas převážné většiny veřejnosti se střídáním času potvrzuje i řada výzkumů, odpor však není příliš silný. Kampaň zpravidla trvá vždycky jen pár dní kolem data posouvání hodinek, než se lidé se změnou vyrovnají. Podle psychologů si lidský organismus na přechod na letní čas zvyká asi týden.

Posun hodinových ručiček ze soboty na neděli postihne vedle našeho kratšího spánku také dopravu. Konkrétně 15 nočních dálkových vlaků, které s úderem nedělní druhé hodiny ranní naberou hodinové zpoždění. S ním by měli počítat i cestující, kteří pojedou dálkovými vlaky až po změně času. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože na tratě vyrážejí už podle letního času.

- Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky, čas se střídá i v USA (kromě Havaje a Arizony) nebo Kanadě. Kvůli malým změnám délky dne v průběhu roku naopak nemá smysl v zemích blízko rovníku a v Arktidě. V Rusku bylo vloni střídání času zrušeno a zaveden „věčný letní čas".

- Zmínka o principu podobnému letnímu času se v nadsázce poprvé objevila roku 1784 v dopise Benjamina Franklina, v praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války.

- V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (v EU byl již od roku 1976).

- Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Autor: Kamil Dubský

30.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Po životním šampionátu biatlonistku Koukalovou čtvrté místo mrzelo

Stejně jako loni zakončila biatlonistka Gabriela Koukalová mistrovství světa čtvrtým místem v závodu s hromadným startem. Na rozdíl od Osla ale byla dnes v Hochfilzenu rozmrzelá, protože na poslední položce chybovala a v závěrečném kole přišla o medaili.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies