„Aby zastupitelstvo mohlo o vyhlášení místního referenda rozhodovat, je podle aktuálního stavu počtu obyvatel města zapotřebí 1649 podpisů," informovala mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Členové petičního výboru převážně ze spolku Sbor dobrovolných občanů chtějí, aby se referendum konalo s podzimními komunálními volbami. To by zajistilo vyšší účast. Referendum je platné, pokud se hlasování zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů, v případě Náchoda tedy 5774 voličů. Výsledek by byl pro město závazný v případě, hlasuje-li pro rozhodnutí nadpoloviční většina zúčastněných voličů a alespoň 25 procent voličů, kteří jsou zapsáni ve volebních seznamech.

Nejpozději první týden v srpnu

„Aby se referendum mohlo konat v termínu komunálních voleb, bude potřeba předat návrh na jeho konání i s potřebným počtem podpisů nejpozději první týden v srpnu. To je sice poměrně krátká doba, ale věříme, že se to dá stihnout," uvedl jeden z členů petičního výboru Michal Kudrnáč.

„Doposud se petice za referendum šířila prakticky samospádem, pouze přes internet. Plánujeme ale roznos letáků do schránek Náchoďáků a zahájíme také plakátovou kampaň," uvedl k plánům organizátorů bývalý zastupitel Jan Ježek, který proti obchodnímu centru v podobě, jak je navrhováno, bojuje.

Po předložení petice, nasbírá-li dostatek podpisů, městský úřad následně do patnácti dnů posoudí, zda má návrh všechny náležitosti.

Následně rada města předloží tento návrh do zastupitelstva. Zastupitelstvo rozhodne o konání a je třeba toto usnesení vyvěsit na úřední desce po dobu 15 dnů. Referendum se pak musí konat nejpozději do 90 dnů od jeho vyhlášení.

Konání referenda ale není jen tak. Roli hrají také náklady, zajištění volebních komisí a další administrativa. Referendum totiž podle sdělení městského úřadu nemůže být součástí komunálních voleb, proto by bylo zapotřebí zřídit další volební komise mimo volební místnosti komunálních voleb. To pro 25 okrsků s minimálním počtem čtyř členů volební komise, z nichž jednoho vždy deleguje město a zbytek může delegovat například petiční výbor. Dále by bylo nutno zřídit tzv. místní komisi, která posléze provede celkové sečtení výsledků z jednotlivých okrsků. Nutné by bylo také zajištění tiskovin, volebních vyhlášek, volebních lístků a dalších náležitostí, zajištění dalších volebních místnosti, jejich pronájem a vybavení.

„Hrubý odhad předpokládaných nákladů na referendum při minimálním počtu členů komisí činí zhruba 400 tisíc korun, ale lze předpokládat, že tuto částku bychom přesáhli," uvedla mluvčí radnice Nina Adlof.

Problém by podle radnice mohl nastat v delegování členů komisí. „V současné době k volbám delegujeme vždy jednoho zapisovatele do každé místnosti, nyní by bylo třeba delegovat dvojnásobek lidí," dodala mluvčí radnice.

Pro referendum navrhují dvě otázky

Petiční výbor, tvořený především spolkem Sbor dobrovolných občanů, v petici na vyhlášení referenda stanovil dvě otázky, jaké by měly v referendu být. První z nich se má ptát obyvatel na to, zda souhlasí, aby město Náchod v areálu bývalé Tepny odkoupilo všechny pozemky, a to maximálně za cenu v místě a čase obvyklou s tím, že tuto cenu stanoví nezávislý certifikovaný odhadce, na kterém se shodne prodávající i kupující strana. Druhá otázka zní, zda si lidé souhlasí, aby město trvalo v územním řízení na dodržení stávajícího územního plánu a jeho souhrnné průvodní zprávy, zejména na smíšeném rázu území a blokové zástavbě s tradičním systémem ulic.

V preambuli petice se pak uvádí, že podpisem lidé vyjadřují nesouhlas s výstavbou obchodního centra v areálu bývalé Tepny a přejí si, aby byl tento pozemek využit lépe, tak, jak odpovídá jeho poloze v centru města. „Majitel nabídl městu pozemek k odkoupení, to však jeho nabídku nepřijalo. Přejeme si, aby město celý areál za přijatelnou cenu koupilo, nebo aby alespoň trvalo na dodržení platného územního plánu, tedy na tom, aby budoucí zástavba plnila více městských funkcí a aby měla blokový charakter s tradičním systémem ulic," uvádí preambule petice.

Investor už cenu nabízel. Vysokou

Vedení města si od investora už nechalo navrhnout cenu, za jakou by byl ochoten areál prodat. Areál by investor prodal za více než 70 milionů korun, menší část pak za 15 milionů korun. S možností odkupu za takovou cenu však zastupitelé nesouhlasili. Vedení města má s investorem ještě jednat.

„Pokud by nás referendum zavázalo k odkupu, tak za současných podmínek to v žádném případě neudělám, protože bych šel do vězení za porušení povinností při správě cizího majetku a se mnou radní a možná i zastupitelé. Jeho nabídka činí 2 844 korun za metr a když nám referendum řekne, ať to koupíme, tak to nikdy nepodepíšu, protože se nenechám zavřít. Mohli bychom to nakoupit za cenu v místě a čase obvyklou dle znaleckého posudku a dle zákona o obcích. Pak by se ta cena pohybovala okolo 1200 korun plus minus hrubým odhadem. Ale pozemek je soukromého investora a my ho nemůžeme nutit, aby nám jej prodal, za kolik si řekneme," uvedl starosta Jan Birke.

„Areál bývalé Tepny je soukromým majetkem a ani referendum bohužel nemůže výstavbě hypermarketu se stoprocentní jistotou zabránit. Rozhodně ale výrazně zvýší šanci, že obrovská plocha prakticky v centru města bude využita důstojně," myslí si však například architekt Viktor Vlach.