Zhruba 35 centimetrů vysoký relikviář připomíná „kulaté zrcátko na nožičce". Je prosklený a jeho obvod tvoří průřez vodovodní trubkou z vřídlovce. Nechybí několik kamenů – almandinů. Samotné relikvie – pramínek světcových vlasů a kapka krve – jsou zasazeny ve skleněné kouli. Zajímavostí je, že zepředu relikviáře se skví latinský nápis Svatý Jan Pavel II., zezadu je „pouze" blahoslavený. Krev totiž získal biskup Jan Vokál od někdejšího sekretáře papeže ještě v době, kdy  pontifik nebyl prohlášen světcem. Druhou relikvii dostalo biskupství později.

Schránku biskupství uloží do levé boční lodě katedrály k soše svatého Klimenta 2. dubna, kdy uplyne přesně deset let od úmrtí papeže. Na bohoslužbu Missa Chrismatik se sjedou kněží z celé diecéze.

Úcta k ostatkům světců je podle generálního vikáře  Královéhradecké diecéze Josefa Sochy stará jako církev sama. „Nejde o talismany, relikvie je něco, co uctíváme kvůli člověku." Diecéze si získaných ostatků váží o to víc, že měla k papeži blízký vztah. Byl to nejen přítel  dlouholetého hradeckého biskupa Karla Otčenáška, ale také vysvětil současného biskupa Jana Vokála na kněze. V roce 1997 navíc osobně do Hradce a katedrály sv. Ducha zavítal.  A to i přesto, že papežský ceremoniář, který na cestu dohlížel, návštěvu chrámu původně v plánu neměl. Uprosil ho až Josef Socha. „Bylo to tenkrát opravdu na vlásku," vzpomíná dnes s úsměvem vikář.

Zlatník: Relikviář byl velká výzva
Relikviář, jehož náklady vyšly zhruba na 50 tisíc, vytvořil umělecký zlatník Pavel Šrytr. „Vyráběl jsem pro biskupství už celou mešní soupravu – kalich, patenu a misál s evangeliářem. Také jsem vyráběl kalich do Katedrály sv. Víta. Relikviář těchto rozměrů byla moje první práce," říká zlatník a dodává, že s ostatky světců nicméně pracoval už několikrát. „Zakázka byla komplikovaná kvůli tomu, že bylo potřeba spousty lidí, kteří by s ní pomohli. Byla to pro mě velká výzva. Snažil jsem se, aby byl relikviář v první řadě kvalitní a výtvarně zajímavý," naznačuje Šrytr.