VYBERTE SI REGION

S romskými žáky potíže prý nejsou

Trutnov - Skončilo sčítání romských dětí ve školách, které nařídila Česká školní inspekce.

15.10.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jitka Pokorná

Ve školních lavicích skončilo další sčítání romských dětí. Tentokrát ho Česká školní inspekce iniciovala na všech základních školách. Má přinést informace o tom, kolik těchto dětí chodí do „zvláštních" škol, i o tom, zda a nakolik funguje praxe segregovaných tříd, případně celých škol, v rámci škol „normálních".

Podle inspekce jde o data pro ministerstvo školství. To je sbírá, aby Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku dokázalo, že v Česku ubývá romských dětí, které kvůli předsudkům končí ve školách s nálepkou „lehké mentální postižení". Jaké závěry ze sčítání letos vyplývají, jsme zjišťovali na některých školách Trutnovska a Semilska. Například turnovské základní školy evidují celkem pětadvacet dětí romského původu. Ředitelé základních škol se shodli, že s jejich integrací nemají sebemenší potíže a jejich výsledky v učení prý odpovídají minimálně průměru.

„U nás jich je jedenáct, Vystupování mají poměrně rozdílné, individuální, ale na jejich přístup k učení ani chování ve třídách si nemohu stěžovat," řekl Deníku ředitel ZŠ v ulici 28. října Jaromír Frič.

Kromě Romů prý školu navštěvuje dvakrát tolik Vietnamců, se kterými také potíže nejsou. Naopak, ti jsou prý na rozdíl od Čechů mnohem snaživější. „Jedna žačka, Romka, reprezentovala školu v olympiádě z němčiny, a vedla si docela dobře," uzavřel ředitel Jaromír Frič.

Šestice Romů chodí do ZŠ ve Skálově ulici. Ředitel Michal Loukota jejich výsledky v učení i chování hodnotí jako průměrné a o žádných jejich potížích ve výuce prý neví.

„Máme problém s jedním romským žákem, který však chci řešit nejdříve s rodiči. Přišel k nám nedávno a na rozdíl od ostatních má nepravidelnou docházku. Je však chytrý a učení mu jde dobře. Byla by proto škoda, kdyby mu to pak při hodnocení mělo vadit. Máme ve škole i deset Vietnamců a Ukrajinců. Sám vidím, že tam, kde není podnět k nějaké výlučnosti či dokonce šikaně od nich, nenapadne to ani nikoho z ostatních," soudí ředitel turnovské ZŠ ve Skálově ulici Loukota.

Osm romských dětí navštěvuje další turnovskou školu, a to ZŠ v ulici Žižkova. „Jejich výsledky ve studiu i v chování jsou průměrné a žádné potíže v kolektivu ostatních jsme nezaznamenali. Chodí k nám i desítka Ukrajinců a Vietnamců, ale nejlepší výsledky mají děti Vietnamců. Jsou skutečně bezvadné, snaživé. A pokud si vzpomínám, jedna žákyně měla samé jedničky až do deváté třídy," řekl ředitel Ivo Filip. Ten by prý ale hned pět až sedm dětí dokázal vybrat z ostatních dětí, které by podle chování doporučil ihned do zvláštní školy.

„Jeden z rodičů Ukrajince se před nástupem dítěte do první třídy přišel zeptat, zda má přijít s kytičkou a v kroji. Prý to tak u nich chodí a rád by poznal naše zvyky, aby se dcera chovala podle našich poměrů. Řekl, že mu záleží na tom, aby ji učitelé a děti dobře přijali a ve škole pak i dobře prospívala," přidal perličku ředitel Ivo Filip.

Jako běžné žáky

Děti romského původu museli letos spočítat i ve všech základních školách na Trutnovsku. Například ředitel ZŠ Lány Úpice Petr Kalousek k tomu řekl: „Romské žáky bereme jako běžné žáky, rozdíly nemůžeme dělat a ani nechceme, tak jak si možná někdo může třeba v Bruselu myslet. Naší školu navštěvuje 27 žáků romského původů z celkových 280, tvoří tedy zhruba 10 procent. Problémy s Romy evidujeme například při placení, při vybírání financí na vstupné do divadla a podobně. Zde se neplatiči z 80 procent rekrutují právě z řad romských žáků."

Romové na této škole vynikají ve sportu. „Do loňska jsme měli také výbornou zpěvačku, která nás výborně reprezentovala na mnoha soutěžích. Co se týče prospěchu, jsou romské děti v průměru. Ani nevynikají, ani nepropadají. Kromě Romů navštěvuje naši školu jeden Slovák a jedna žačka vietnamské národnosti," dodal Petr Kalousek.

Žádné zvláštní problémy s romskými dětmi neevidují ani Základní škole Strž Dvůr Králové nad Labem.

„Máme jen klasické školní starosti, které se týkají všech. Romské děti jsou obecně, co se prospěchu týče, v průměru. Nepropadají, ani ale příliš nevynikají. U nás na škole tvoří asi 5 procent všech žáků," konstatovala ředitelka Šárka Šantrochová a dodala:

„Myslím, že tohle sčítání romských dětí bylo připraveno hlavně pro to, aby se důkladněji zmapovaly sociálně znevýhodněné děti, které mohou do této skupiny spadat. Naším problémem totiž je, že je pro nás složité získávat peníze na asistenty pedagoga, kterých nyní máme sedm. Prostředky na jejich mzdy jsou bohužel, velmi žalostné."

Neprokazuje se také, že by třeba poruchy v učení měly právě romské děti. „V naší škole je asi desetina všech žáků zřejmě romského původu. My to nikde nezjišťovali, je to jen odhad. Učíme zde stovku dětí s poruchami učení. Těm se pedagogové věnují v menších kolektivech než je tomu na běžné základce. Osnovy běžné základní školy však plníme. Jen metody přizpůsobujeme individuálním poruchám žáků," uvedla Stanislava Tejchmanová, ředitelka ZS pro žáky se specifickými poruchami učení Trutnově Voletiny. Proti sčítání podobně jako před dvěma lety protestuje Asociace speciálních pedagogů a někteří ředitelé škol. Dlouhodobě jde totiž o budoucnost „praktických", dříve zvláštních, škol. Jak se na sčítání dívá například ředitel Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Trutnov Jaromír Vašíček? „Na naší škole výhradně vzděláváme děti s mentálním postižením. Všechny mají odborný posudek, na jehož základě naši školu navštěvují. Zdá se mi diskriminační počítat zvlášť romské děti, kterých je zhruba pětadvacet procent. Požadavek, který nechápu, jsem však splnil."

(gr, jp, jm)

Autor: Redakce

15.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies