Vitráže coby kousky skla spojené měděnou páskou a cínem zdobí okna kostelů od středověku. Trochu jiný pohled na vitráže ale v Muzeu Podkrkonoší nabízí polská výtvarnice Edyta Kulla.

Hrátky se slovy

Prostřednictvím tří cyklů tu absolventka Akademie výtvarných umění ve Wroclawi prezentuje vitrážové obrazy a prostorové objekty jako svébytný umělecký obor.
Navíc vášní autorky je hledání nových významů a obsahů slov a s nimi spojených situací. K nim pak vznikají mnohá výtvarná díla. „Sklo mne uchvacuje především díky mnoha protikladným vlastnostem. Je tvrdé a přitom křehké, studené ale vznikající v ohni. Je to pevná látka s vnitřní strukturou kapaliny. V tekuté formě je vždy ´kullaté´ a proto mi obzvláště blízké," říká.

Co je vitráž?

Vitráž je výtvarně pojednaná skleněná mozaiková výplň skládaná do olova z obvykle barevných, často i malovaných malých skel různých tvarů a velikostí. Používá se jako dekorativní alternativa skleněných tabulí, např. v kostelních oknech. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich výrobě. 

Díky tomu vznikly cykly Lehce stravitelné objekty, Design z interiéru a Hmyz. U prvního Edyta Kulla například konfrontuje polské slovo sztuka, znamenající jak umělecké dílo, tak výrobek hromadné produkce. Využila formu běžného talíře a v sérii se objevují různě komponované desky stolů. „Kullinárně jsem je také pojmenovala, protože slova a jejich význam jsou v mé práci velmi důležité," zdůrazňuje.

„Proto tu máme dvojjazyčné popisky, které slovesnou mnohovýznamnost návštěvníkům přiblíží," podotkl ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek. A jak vlastně vznikl nápad právě na tuto výstavu? „Spolupracujeme s kulturním centrem v Jeleniej Góře a tam jsem se s prací Edyty Kulla setkal, pak se mi dostaly do ruky i katalogy z jejích výstav. Zaujalo mne to, a tak nyní mají možnost seznámit se s její prací i naši návštěvníci," vysvětlil Vlastimil Málek.

Skleněné obrazy

Na rozdíl od vitráží například z kostelních oken díla Edyty Kully barvami příliš nehýří. „Snažím se vlastně tvořit skleněné obrazy, často se ale blížím až ke grafice. Sklo je dostatečně zajímavý materiál, není třeba to s pestrostí přehánět," říká.

Jednotlivé díly si Edyta Kulla sama vyrábí nebo využívá sklo staré, často nalezené, rozbité, zdánlivě nepotřebné. „V podstatě každý kousek je pěkný a mnohdy právě staré kusy či fragmenty mohou být velmi inspirující," říká. „Mnohé části jsem získala například na smetišti sklárny v Harrachově." Edyta Kulla je absolventkou Akademie výtvarných umění ve Wroclawi, fakulty Keramiky a skla.

Výstava v přízemí Muzea Podkrkonoší potrvá do 9. listopadu.