VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavný rodák Stanislav Sucharda se vrátil domů

Nová Paka - Stopy Stanislava Suchardy zachycuje výstava v Nové Pace.

2.5.2016
SDÍLEJ:

Stopy Stanislava Suchardy zachycuje výstava v Nové Pace.Foto: Deník/ Iva Kovářová

Stanislav Sucharda, přední český sochař,  který se narodil před sto padesáti lety v Nové Pace, se vrací domů. V Suchardově domě, kde vyrůstal a tvořil, byla v pátek zpřístupněna výstava, jenž připomíná dílo tohoto vynikajícího sochaře a medailera.  V Nové Pace zanechal Suchardův rod nesmazatelné stopy. Pracovnice zdejšího muzea Petra Plecháčová,  která má zázemí v Suchardově ateliéru, to význačně vystihla: „Připadá mi, že Stanislav Sucharda se po sto padesáti letech vrací domů!" Její kolega Jiří Čejka k Suchardově návratu vypráví. „Já, když za mnou přijde do ateliéru nějaký známý, tak říkám, že mám nejkrásnější kancelář, neboť v těchto místech tvořili Suchardové. Navíc mám nad hlavou věžičku, ze které se dívali na město. Jen mě mrzí, že je nejvíce vyzdvihován Stanislav a že jak v rozhlase, tak v televizi není zmiňováno, že Stanislav, Vojta, Bohuslav se narodili v Nové Pace. V Suchardově domě pak v přízemí původně pracovali řezbáři, natěrači a rodina žila v patře. Dům je nádherný, dodnes láká turisty," líčí Čejka.

Výstavu Stopy tvorby. Stanislav Sucharda 12. 11. 1866 –  5. 5. 1916 přiblížil doktor Martin Krummholz. Věnoval ji Suchardově vnučce Martě Sandtnerové, která se přijela do Nové Paky podívat.

Expozice prezentuje především ranou etapu Suchardovy tvorby, kdy část námětů najdete i na fasádě Suchardova domu. Hlavními výstavními exponáty je restaurovaný soutěžní návrh před Rudolfinem a Husův pomník z roku 1900. Ve vstupní místnosti je nastíněn i čtyřletý projekt Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a Ústavu dějin umění AV ČR, jehož náplní je restaurátorské a teoretické zpracování podstatné části sochařského díla Stanislava Suchardy a který bude v roce 2019 završen výstavou a publikací.

Doktor Krummholz připomněl, že některé exponáty se doslova podařilo vzkřísit z trosek. Byly poškozené, rozpadlé, o to je tato výstava cennější. „Od počátku, kdy se Suchardy zabývám, a je to už dvanáct let, jsem fascinován šíří tématu. Rod Suchardů zanechal v Nové Pace a v celém regionu pozoruhodné množství uměleckých děl. Škála od 18. století po počátek dvacátého je jedinečná. Suchardovskou tvorbu mohu kvalitativně srovnat s evropským sochařstvím té doby. Stanislav Sucharda je umělcem, který snese  mezinárodní srovnání a je pro nás úžasnou skutečností, že se nám dochovala autentická Suchardova vila v Praze a že v Nové Pace máme zachován původní rodinným dům Suchardů s ateliérem s prvotřídní architekturou a výzdobou. Je to unikátní fenomén, který u sochařů vrstevníků v Evropě nenajdeme," vyzdvihuje Martin Krummholz. „Jsem rád, že se konečně někdo Stanislavu Suchardovi věnuje. Od poslední výstavy před deseti lety došlo k obrovskému posunu, tady v Nové Pace můžeme vidět věci, které  jsme doposud neviděli. Stanislav Sucharda a dotyk s touto budovou, to je příběh sám o sobě," míní emeritní ředitel muzea Miloslav Bařina.

Současná ředitelka Iveta Mečířová zve do muzea veřejnost i školáky, unikátní expozice je tu k vidění do 26. června.

Na snímku Stanislav Sucharda.

Stopy Stanislava Suchardy
Sochař a medailér Stanislav Sucharda (1866–1916) pocházel z Nové Paky z rodiny s uměleckou tradicí. První zkušenosti získal z otcovy dílny (sochař Antonín Sucharda 1843–1911), na jejímž provozu se aktivně podíleli všichni rodinní příslušníci. Na dvouleté studium modelování na České technice v Praze navázalo pětileté studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u J. V. Myslbeka, jehož se Sucharda stal asistentem a posléze nástupcem. Z nejvýznamnějších realizací jmenujme výzdobu obou křídel pražského hlavního nádraží (1903–04) a budovy Nové radnice (1910). S Janem Kotěrou Sucharda spolupracoval na prostějovském Národním domě (1906) a královéhradeckém muzeu (1910). Vedle pražského pomníku Františka Palackého (1901–1912) se k Suchardově tvorbě řadí realizované pomníky Jana Amose Komenského v Nové Pace (1912), hudebního skladatele Karla Bendla v Bubenči (1914), Jana Husa v Pečkách a Železnici (navrženy 1913–1915). Je dále autorem mnoha náhrobků a portrétů, byl obnovitelem medailérství. V Suchardově vile v Praze Bubenči  proběhne od 9. do 15. května Výstava „SUCHARDA PRIVÁTNÍ".

Autor: Iva Kovářová

2.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies