VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavný rodák Stanislav Sucharda se vrátil domů

Nová Paka - Stopy Stanislava Suchardy zachycuje výstava v Nové Pace.

2.5.2016
SDÍLEJ:

Stopy Stanislava Suchardy zachycuje výstava v Nové Pace.Foto: Deník/ Iva Kovářová

Stanislav Sucharda, přední český sochař,  který se narodil před sto padesáti lety v Nové Pace, se vrací domů. V Suchardově domě, kde vyrůstal a tvořil, byla v pátek zpřístupněna výstava, jenž připomíná dílo tohoto vynikajícího sochaře a medailera.  V Nové Pace zanechal Suchardův rod nesmazatelné stopy. Pracovnice zdejšího muzea Petra Plecháčová,  která má zázemí v Suchardově ateliéru, to význačně vystihla: „Připadá mi, že Stanislav Sucharda se po sto padesáti letech vrací domů!" Její kolega Jiří Čejka k Suchardově návratu vypráví. „Já, když za mnou přijde do ateliéru nějaký známý, tak říkám, že mám nejkrásnější kancelář, neboť v těchto místech tvořili Suchardové. Navíc mám nad hlavou věžičku, ze které se dívali na město. Jen mě mrzí, že je nejvíce vyzdvihován Stanislav a že jak v rozhlase, tak v televizi není zmiňováno, že Stanislav, Vojta, Bohuslav se narodili v Nové Pace. V Suchardově domě pak v přízemí původně pracovali řezbáři, natěrači a rodina žila v patře. Dům je nádherný, dodnes láká turisty," líčí Čejka.

Výstavu Stopy tvorby. Stanislav Sucharda 12. 11. 1866 –  5. 5. 1916 přiblížil doktor Martin Krummholz. Věnoval ji Suchardově vnučce Martě Sandtnerové, která se přijela do Nové Paky podívat.

Expozice prezentuje především ranou etapu Suchardovy tvorby, kdy část námětů najdete i na fasádě Suchardova domu. Hlavními výstavními exponáty je restaurovaný soutěžní návrh před Rudolfinem a Husův pomník z roku 1900. Ve vstupní místnosti je nastíněn i čtyřletý projekt Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a Ústavu dějin umění AV ČR, jehož náplní je restaurátorské a teoretické zpracování podstatné části sochařského díla Stanislava Suchardy a který bude v roce 2019 završen výstavou a publikací.

Doktor Krummholz připomněl, že některé exponáty se doslova podařilo vzkřísit z trosek. Byly poškozené, rozpadlé, o to je tato výstava cennější. „Od počátku, kdy se Suchardy zabývám, a je to už dvanáct let, jsem fascinován šíří tématu. Rod Suchardů zanechal v Nové Pace a v celém regionu pozoruhodné množství uměleckých děl. Škála od 18. století po počátek dvacátého je jedinečná. Suchardovskou tvorbu mohu kvalitativně srovnat s evropským sochařstvím té doby. Stanislav Sucharda je umělcem, který snese  mezinárodní srovnání a je pro nás úžasnou skutečností, že se nám dochovala autentická Suchardova vila v Praze a že v Nové Pace máme zachován původní rodinným dům Suchardů s ateliérem s prvotřídní architekturou a výzdobou. Je to unikátní fenomén, který u sochařů vrstevníků v Evropě nenajdeme," vyzdvihuje Martin Krummholz. „Jsem rád, že se konečně někdo Stanislavu Suchardovi věnuje. Od poslední výstavy před deseti lety došlo k obrovskému posunu, tady v Nové Pace můžeme vidět věci, které  jsme doposud neviděli. Stanislav Sucharda a dotyk s touto budovou, to je příběh sám o sobě," míní emeritní ředitel muzea Miloslav Bařina.

Současná ředitelka Iveta Mečířová zve do muzea veřejnost i školáky, unikátní expozice je tu k vidění do 26. června.

Na snímku Stanislav Sucharda.

Stopy Stanislava Suchardy
Sochař a medailér Stanislav Sucharda (1866–1916) pocházel z Nové Paky z rodiny s uměleckou tradicí. První zkušenosti získal z otcovy dílny (sochař Antonín Sucharda 1843–1911), na jejímž provozu se aktivně podíleli všichni rodinní příslušníci. Na dvouleté studium modelování na České technice v Praze navázalo pětileté studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u J. V. Myslbeka, jehož se Sucharda stal asistentem a posléze nástupcem. Z nejvýznamnějších realizací jmenujme výzdobu obou křídel pražského hlavního nádraží (1903–04) a budovy Nové radnice (1910). S Janem Kotěrou Sucharda spolupracoval na prostějovském Národním domě (1906) a královéhradeckém muzeu (1910). Vedle pražského pomníku Františka Palackého (1901–1912) se k Suchardově tvorbě řadí realizované pomníky Jana Amose Komenského v Nové Pace (1912), hudebního skladatele Karla Bendla v Bubenči (1914), Jana Husa v Pečkách a Železnici (navrženy 1913–1915). Je dále autorem mnoha náhrobků a portrétů, byl obnovitelem medailérství. V Suchardově vile v Praze Bubenči  proběhne od 9. do 15. května Výstava „SUCHARDA PRIVÁTNÍ".

Autor: Iva Kovářová

2.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Ilustrační foto
3

Vlk samotář útočil v Bílých Karpatech. Zardousil při tom 14 ovcí

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Sobotka chce jednat ve Sněmovně o snížení cen za mobilní data

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) svolal na pátek jednání zástupců všech parlamentních stran k novele zákona o elektronických komunikacích. Chce prověřit možnost zrychleného přijetí normy. Přijetí normy v prvním čtení by podle premiéra tlačilo na snížení ceny mobilních dat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies