VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Staněk: Snažím se vést s koněm partnerský rozhovor

Potštejn - Rovnocenné vzájemné partnerství člověka a koně. To je krédo muže činu PETRA STAŇKA, který se před časem rozhodl pro těsnější návrat k přírodě a spojení svého života se čtyřnohým přítelem. Koně ho přivedli ke změně životní filosofie. Nechává se inspirovat indiánským stylem života a sám ho v domácích podmínkách žije.

6.7.2014
SDÍLEJ:

TEN, KTERÝ SEDÍ POD KONĚM, tak zní indiánské jméno Petra Staňka, jenž se mimo jiné účinkující představí publiku zítra na Vochtánce v rámci letošního prvního Westernového dne. Foto: Zdroj redakce

Jak se člověk v Čechách dostane k indiánům?
Samozřejmě že pro mě, jako pro každého malého kluka,  byly prvotní zážitky načerpané z literatury. Přečetl jsem řadu mayovek s Vinnetouem a dalších dobrodružných knih s tématikou Divokého západu. Chtěl jsem se tehdy prohánět na koních po prériích, ale posléze mě podobné sny opustily. Zcela se ovšem z mojí paměti nevytratily. Vrátily se,  když mně táhlo na třicet. Tehdy jsem se opět potkal s koňmi a vznikla z toho láska na zbytek života. Začal jsem se jim vážně věnovat. Koně se dají dělat různými způsoby. Mně okamžitě naskočila paralela s indiány, což znamená přistupovat ke koním stejně  přirozeným způsobem, jak to dělaly indiánské kmeny. Chtěl jsem s nimi dělat 
něco jiného než sport.

Co si pod tím máme představit?
Po revoluci u nás došlo k boomu hledání nových přístupů člověka ke koním. A to mě začalo velmi zajímat. Začalo se hovořit o přirozenějším přístupu původních kultur ke koním a já si uvědomil, že právě to jsem nosil v srdci. Rozhodl jsem se co nejužším způsobem provázat svoji lásku – koně – vlastním životem.

Děláte koně jiným způsobem, než je běžně zažité?
Ano. Dělám koně jinak, než je v Čechách obvyklé, ovšem nejsem sám. Lidí, kteří se vracejí k alternativním technikám či přirozenému způsobu chování koní, u nás rychle přibývá.

Přibližte detailněji váš přístup ke koním.
Snažím se vést s koněm partnerský rozhovor, tak jako si my dva nyní spolu povídáme. Kůň je pro mě rovnocenným spoluhráčem. Z mojí strany neexistuje žádná drezúra, snažím se zvířeti naslouchat. Zároveň se sám snažím naučit přirozenému chování, které koně v sobě mají. My lidé se snažíme napodobovat způsoby našich předků a jejich tradice a bohužel se přestáváme chovat přirozeně. Moji komunikaci s koněm bych přirovnal k tanci, k němuž ho vyzývám, a on se přirozeně přidá.

Takže čekáte na okamžik, kdy 
s vámi chce spolupracovat?
Ideální je, když spolu najdeme společný jazyk. Když cítím, že se mnou sám chce spolupracovat, což zahrnuje také  jízdu na jeho hřbetu bez použití sedla. Myslím si, že k ideálu našeho vzájemného vztahu se blížíme víc a víc, ale stále je to o hledání společných slov, protože koňské řeč je trochu jiná než ta naše. Myslím si, že právě indiáni společnou řeč s koňmi našli. Já se o to snažím. Někdy se mi to daří, někdy méně, protože každý kůň má jinou výslovnost. Neustále se od nich učím. Myslím si, že jsem na dobré cestě…

Překvapují vás často?
Neustále. Stokrát mi něco naznačují, ale mně to dojde až po sto padesáté (smích). Ovšem jsem jim stále blíž a blíž.

Kolik koní vlastníte?
Dvacet. O další čtyři pečuji. Jedná se o plemeno Appaloosa, což je stejně jako mustang potomek koní, dovezených do Ameriky Španěly v 16. století. Na kraji vesničky na Ústecku jsme jim pořídili útulnou salaš, kde mají dostatečný prostor. V letních měsících děláme pro lidi vandry na koních po republice. Rád mám putování Vysočinou nebo přejezd Orlických hor.  Nejdelší vandr měřil osm set kilometrů, ale to byl spíš extrém.

Povídáme si na Vochtánce – v malebném Anenském údolí pod zříceninou středověkého hradu Potštejn. Na břehu Divoké Orlice v lůně neporušené přírody nedaleko od nás stojí velké stany – indiánská týpí – v nichž přebýváte. Utíkáte před civilizací?
Zcela ne, jen hledám víc klidu a chci být co nejblíže přírodě. V týpí spíme na podlaze pod kožešinami.  Moje rodina se snaží chodit v indiánském oblečení. Cítíme se v něm více uvolnění. Civilizačních výdobytků se však nevzdáváme. Tady na Vochtánce přes léto využíváme sociální zázemí. Mám mobil i počítač. Trochu s tím bojujeme, ale především za dlouhých zimních večerů při domácích pracích společně často zasedneme k televizi a podíváme se na dobrý film či dokument. Současná televizní produkce je však velmi pokleslá. Doslova mě sžírá.

Kouříte indiánskou dýmku?
Často a rád. Dýmka je pro indiány posvátná. Její kouření je rituálem, při němž dochází ke zklidnění člověka. Často se dnes používá slovo meditace, ale já bych to popsal srozumitelněji. Řeším s ní věci či problémy, které nás zajímají nebo trápí. Během obřadu musíte pečovat o kouř, aby nevyhasla. Dýmka jde z ruky do ruky a každý si přidá to svoje. Povídáme si o různých věcech a dýmka společné rozmluvě dodává na vážnosti. Když s ní v ruce něco pronesu, 

tak si za tím skutečně stojím. 
Pokud kouřím sám, dochází ke spojení s Velkým duchem. Jde o určitou formu modlitby.

Autor: Miroslav Sixta

6.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
4

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Česko zažilo neobvykle slunný den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies