VYBERTE SI REGION

Starostové odmítli průzkumné vrty

Trutnov, Náchod - Nejen protesty občanů vyvolala snaha těžit
v Královéhradeckém kraji břidlicový plyn.
V náchodě se sešli starostové, kteří plány rovněž důrazně odmítli.

7.3.2012 1
SDÍLEJ:

Zástupci těžařské společnosti Hutton Energy se snažili 6. března v Náchodě rozptýlit obavy starostů a veřejnosti z průzkumu a případné těžby břidlicových plynů na Náchodsku a Trutnovsku. Většina starostů s těžbou nesouhlasí, proti záměru těžařů také demonFoto: čtk

„Jsme přesvědčeni, že zájem těžebních společností nelze nadřazovat nad zájem obyvatel tohoto kraje. Broumovsko, Náchodsko a Trutnovsko považujeme za lokality s unikátní a cennou přírodou.“

To je část textu Náchodské deklarace, prostřednictvím které v úterý na setkání v náchodském Beránku starostové odmítli těžbu břidlicovového plynu. A to i poté, co jim svůj záměr přišel prezentovat investor celé akce, firma Hutton Energy. Svoje postoje vysvětlili také zástupci České geologické služby Brno, nebo i ministerstva životního prostředí, které průzkumné vrty povolilo.

„Jsme proti,“ říká starosta Náchoda

„Myslím, že zaznělo jasné vyjádření nesouhlasu nejen s těžbou, ale i s průzkumem pro případnou těžbu. Jsem rád, že zástupci australsko-americké společnosti Hutton Energy, kteří záměr těžby financují, si tento jasný vzkaz odvezli,“ řekl Deníku starosta Náchoda Jan Birke. „Takže zkrátka a dobře, bojujeme dál. Nebereme to jako vítězství, nevyhráli jsme válku. Myslím, že jsme projevili, jak máme silné zbraně.“

Náchod bojuje proti průzkumným vrtům proto, že by mohly ohrozit prameny minerální vody Ida. V této souvislosti se město už spojilo se sousedním polským městem Kudowa Zdroj, kde mají stejný problém. Mezitím však přišla z Polska zpráva, že tam daly břidlicovému plynu zelenou. Vidí v tom zejména náhradu zemního plynu, na jehož dodávkách jsou závislí.

Starostové nemají žádné „páky“?

Z úterního setkání v náchodském Beránku vyšel ovšem šokující vzkaz. A to nejen pro starosty měst a obcí, ale zejména pro veřejnost. Starostové jejich míst, kde žijí, nemají v rozhodování o tom, zda budou či nebudou vrty povoleny, žádnou pravomoc.

„Byl nám vysvětlen proces
v rámci správního řádu. A z toho bohužel vyplývá, že obce a města se nebudou moci vyjadřovat, byť ani k těm průzkumným vrtům,“ říká starostka Hronova Hana Nedvědová. „To je pro mě docela alarmující. Protože když už tedy se tady to plénum sešlo, tak by mělo být pro Krajský úřad Královéhradeckého kraje určitým signálem,“ dodala starostka.

Podle Hany Nedvědové je právě pro města a obce Trutnovska, Náchodska a Broumovska důležité, aby měly informace z průběhu správního řízení. A k těm se nedostanou, pokud nebudou účastníkem řízení. „Právě na nás, na starosty, je činěna řada dotazů ze strany občanů. A těžko jim mohu vysvětlovat, že sedím na radnici a nemám žádnou pravomoc. Dokonce ani šanci se dozvědět, co se při jednáních o břidlicovém plynu děje,“ zlobí se starostka.

Hejtman je proti

Kdo tedy má sílu ovlivnit rozhodnutí? „V povolování vrtů bude hrát důležitou roli kraj,“ reagoval pro Deník hejtman Lubomír Franc. „Odvolacím orgánem bude ministerstvo životního prostředí. Každopádně budu chtít, aby názor měst a obcí byl velmi důležitý,“ ujišťoval hejtman.

„Musím říct, že vystoupení firmy Hutton Energy ani představitele ministerstva životního prostředí mne nepřesvědčila o tom, že by rozhodnutí o těžbě plynu v této lokalitě bylo správné,“ doplnil hejtman Lubomír Franc. „Proto jsem i podpořil Náchodskou deklaraci.“

Odpůrci: Největším problémem je ohrožení spodních vod

Přinést odpovědi na otázku, co by pro region znamenala těžba břidlicového plynu, měla za cíl pondělní veřejná beseda v budově městského gymnázia.
Garantem odborné stránky byl Petr Kuna z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, který zhruba tři desítky přítomných seznámil jak s průzkumem samotným, tak s příklady těžby ve světě, především v USA. Zároveň hovořil o látkách používaných při těžbě a možných dopadech na okolní krajinu a obyvatelstvo.

Za oblast veřejné správy se diskuse zúčastnil Jan Balcar, člen petičního výboru protestujícího proti průzkumu.

„Upozorňoval jsem, že ve více než sedmi stech kilometrech čtverečných, na kterých tu mají být hledána ložiska břidlicového plynu, je i oblast Jestřebích hor a okolí. Domníváme se, že největším rizikem pro všechny je především ohrožení spodních vod. A to nejen velkých ložisek, ale i menších lokálních. Třeba pro dvacet domů nebo i jednotlivé domácnosti,“ říká.

Že otázka těžby plynu není jen lokální záležitostí, potvrdil další z účastníků Jiří Malík. Ten zastupuje Koalici STOP HF, jež se snaží prosadit zákaz těžební či průzkumné metody Hydraulic Fraction po celé České republice. Při ní dochází k použití vertikálních a následně horizontálních vrtů do hloubky dvou až čtyř kilometrů. Navíc k narušení horniny používá hydraulické otřesy a velké množství vody vháněné pod tlakem do vrtů a obsahující nebezpečné chemikálie. „Panuje obava, že i když se průzkum tady podaří zastavit, začne se hledat někde jinde. V jiných lokalitách a za použití stejně nebezpečných technologií,“ doplnil Jan Balcar. 

Výkonný ředitel Hutton Energy: Komunikace se nám moc nepovedla

Kolem průzkumných vrtů souvisejících s těžbou břidlicového plynu se strhla bouřlivá diskuse. Představitelé společnosti Hutton Energy, která o povolení k průzkumu na severu Královéhradeckého kraje žádá, přiznávají, že v tomto směru přicházejí tak trochu s křížkem po funuse. „Plynárenství bohužel není obor, který by v komunikaci vynikal,“ přiznal David Messina, výkonný ředitel společnosti, se kterým Deník přináší rozhovor.

O povolení k průzkumným vrtům jste žádali na sklonku minulého roku. Proč až nyní začínáte komunikovat s veřejností a starosty?
Vůbec jsme si neuvědomili, že se celá věc vyvine tímto způsobem. Uvědomujeme si citlivost celého projektu, působíme už v několika evropských zemích, někde se vlny odporu zvedly, někde ne, ale nikdy to nebylo tak velké. Také nás nikdo z tisku neoslovil.

Změní se nějakým způsobem nyní váš postoj?
Určitě. Plně chápeme obavy starostů, chceme s nimi všechno probrat. Protesty lidí, kteří v regionu žijí, mi přijdou pochopitelné. Připravujeme pravidelná setkání s občany, kde bychom chtěli lidem poskytnout více informací o plánech společnosti a celém procesu těžby.

Občané se především obávají znečištění podzemních vod směsí, která se používá při průzkumném vrtu. Jsou jejich obavy na místě?
Břidlicový plyn se v USA těží již 25 let, z toho od roku 2005 pro komerční účely, a dodnes nám nikdy nikdo nepředložil sebemenší důkaz o tom, že by podzemní vody byly znečištěny, a to přes řadu kontrol.

Pokud by vaše společnost povolení k průzkumu dostala, jak by to celé vypadalo?
Celý proces by trval přibližně pět let. Nejprve bychom shromáždili veškeré údaje o podzemí, které by se nějaký čas zpracovávaly.To by trvalo přibližně dva roky a už v průběhu této fáze třeba zjistíme, že v této oblasti ani těžit nebudeme. Pokud zjistíme, že ano, další měsíce budeme hledat místo pro samotný vrt. V této fázi už bychom komunikovali s představiteli obce, do té doby totiž ani nebudeme vědět, kde se začne zkoumat. Samotná vrtná věž by na místě byla jen několik měsíců, pokud zjistíme, že je tam ložisko plynu, tak musíme zažádat o povolení k těžbě.

Jaký je rozdíl mezi těžbou břidlicového a zemního plynu?
Zemní plyn se shromažďuje v podzemní kapse, ze které se pak čerpá. Břidlicový plyn je přímo v deskách z břidlice. Ty se naruší a plyn se pak jímá. Technologie jeho získávání je nákladnější než u zemního plynu.

Pokud zjistíte, že se v kraji ložisko nachází, co bude následovat?
Samotné vrty jsou na velmi malém území, rozvětvují se až v podzemí. Na povrchu je pak pouze takový kohout, ze kterého vede potrubí. Jsme maximálně šetrní k životnímu prostředí, umíme to a chceme to dokázat i obyvatelům v regionu.

Uvádíte, že těžba břidlicového plynu by lidem přinesla i řadu výhod. Které to jsou?
Tak v první řadě by to byl významný příspěvek do rozpočtu obcí a vytvoření nových pracovních míst. Máme také programy dobrého sousedství, zejména investujeme do rozvoje vzdělávání a zdravotnictví v přilehlých obcích. Oprav by se dočkaly místní komunikace a práce by dodávaly místní firmy.

Představíte trochu vaši společnost?
Zaměřujeme se na průzkum a vyhledávání oblastí vhodných pro těžbu břidlicového plynu. V současnosti působíme v Polsku, na Ukrajině, Španělsku a Nizozemsku. Společnost Hutton založili průkopníci těžby na ložisku Marcellus Shale v USA.

(aš, jh)

Autor: Redakce

7.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies